Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Novým předsedou Fotbalové asociace České republiky se stal majitel mladoboleslavského klubu David Trunda. V čele největšího sportovního spolku v zemi nahradil Petra Fouska. Třetím kandidátem byl Rudolf Blažek. Vítězství Trundy bylo ve volbách na valné hromadě v Praze na Chodově výrazné. Jako jediný postoupil do druhého kola, které tak bylo už jen formální.
Devětačtyřicetiletému funkcionáři chyběly v prvním kole ke zvolení dva hlasy, neměl potřebnou nadpoloviční většinu v moravské komoře. Zároveň ale jako jediný postoupil dál, neboť v české i moravské komoře zvítězil nad zbylými dvěma kandidáty.
Od 73 moravských delegátů dostal Trunda v 1. kole 35 hlasů, Blažek osm a Fousek 30. V české komoře hlasovalo 125 delegátů, 68 pro Trundu, 45 pro Blažka a jen 12 pro Fouska.
„Chtěl bych upřímně poděkovat za podporu, kterou jste mi vyjádřili. Velmi si toho vážím. Chci vám slíbit, že jsem plně k dispozici pomáhat a rozvíjet fotbal napříč Moravou a Čechy,“ řekl Trunda po zvolení.
Už před volbou se těšil podpoře těžkých vah - Slavie a Plzně. Zatímco Sparta stála za Blažkem, šéfem třetiligového Motorletu.
Zdeněk Grygera byl zvolen moravskou komorou za prvního místopředsedu FACŘ, vyhrál o pět hlasů nad Jiřím Šidliákem. Tomáš Pešír byl zvolen českou komorou za druhého místopředsedu, ve volbě porazil Rudolfa Řepku. Opět tak uspěli kandidáti, které podporovala Slavia s Plzní.
Trunda, rodák ze Šternberka u Olomouce, je většinovým vlastníkem mladoboleslavského prvoligového klubu, který má za sebou hodně nepovedenou sezonu, zakončil ji až ve skupině o udržení a dlouhodobě se potýká s diváckým nezájmem. V minulosti hrával hokej, působil mimo jiné ve druhé švédské soutěži. Pak se věnoval manažerské činnosti, podílel se na pořádání golfových akcí v Česku.
V letech 2015 a 2016 byl generálním ředitelem fotbalové Slavie, poté pracoval ve vedení hokejové Komety Brno a následně jako ředitel tenisové Sparty i pražského turnaje WTA Tour. V prosinci 2021 se stal generálním ředitelem fotbalové Mladé Boleslavi a loni v létě převzal většinový podíl v klubu po Josefu Dufkovi.
„Za svou kariéru ve sportovním managementu jsem měl možnost poznat český fotbal na všech úrovních – od mládeže přes výkonnostní úroveň až po profesionální sport. Vnímám potřebu jednotného, moderního a efektivního vedení, které bude schopné nejen stavět na tradici, ale především otevírat cestu k nové, úspěšnější budoucnosti,“ řekl Trunda před volbami.
V prohlášení uvedl deset nejdůležitějších bodů své kandidatury, mimo jiné profesionalizaci FAČR, podporu výkonnostního fotbalu, rozvoj reprezentačních týmů či výstavbu národního stadionu na Strahově.
Fousek odtajnil plat předsedy
Důvěru většiny delegátů ztratil po čtyřletém působení v čele českého fotbalu Petr Fousek, který na valné hromadě poprvé zveřejnil svůj plat, který pobíral v uplynulém čtyřletém období. Dvaašedesátiletý funkcionář ve své řeči uvedl, že odměna předsedy činila 2,2 milionu korun za rok, tedy přibližně 183 tisíc korun měsíčně.
Fousek byl svými konkurenty kritizován, že není transparentní, když nechce zveřejnit svůj plat. Učinil tak nyní při prezentaci zprávy o stavu rozvoje fotbalu a činnosti výkonného výboru.
FAČR počtvrté v zisku |Sport SZ
FAČR měla vloni zisk 4,7 milionu korun před zdaněním. Hospodaření skončilo v černých číslech počtvrté za sebou, za rok 2023 byla FAČR v plusu téměř 11 milionů korun, avšak již po zdanění. Vyplývá to ze zprávy, kterou na volební valné hromadě odprezentoval finanční ředitel Michal Šembera. Za dřívějšího vedení byla FAČR několikrát ve ztrátě.
Celkové výnosy asociace za minulý rok činily 3,17 miliardy korun, náklady pak byly o necelých pět milionů nižší. Oproti roku 2023 došlo ke zvýšení výnosů o téměř miliardu a půl korun. Za výrazným nárůstem stojí příjmy z Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) spojené s postupem pražské Sparty do hlavní fáze Ligy mistrů a programem Solidarity pro kluby první a druhé ligy. Jedná se o 1,2 miliardy korun více než předloni. Částku následně FAČR vyplatila mezi kluby a tím jí o stejnou sumu vzrostly náklady.
Nejvyšší výnosovou položkou, kterou asociace pouze nepřeposílá, jsou státní dotace. Za minulý rok dostala FAČR více než předloni, v součtu s podporou na ženskou reprezentaci inkasovala 577 milionů korun, což tvoří necelých 20 procent všech příjmů. K ještě výraznějšímu nárůstu dotací by mělo dojít v letošním roce, za který by měla asociace od státu prostřednictvím Národní sportovní agentury (NSA) obdržet 650 milionů korun.
Oproti předloňskému roku FAČR zdvojnásobila členský příspěvek a díky tomu vybrala o téměř 50 milionů korun více. Vlastní příjmy FAČR tvořily necelých sedm procent. Za účast reprezentace na letním mistrovství Evropy dostala asociace od UEFA 235 milionů korun, přibližně stejnou částku ale utratila na nákladech spojených se šampionátem. Výrazně to ovlivnil neúspěch národního mužstva, které na turnaji v Německu vypadlo už ve skupině.
Na rozhodčí a delegáty asociace vynaložila 187,5 milionu korun, tedy o téměř 10 milionů více než předloni. O 28,5 milionu korun vzrostly FAČR výdaje na zajištění národních týmů a o devět milionů korun náklady na mzdy. Odměny trenérům asociaci vyšly na 102 milionů korun.
Vyrovnané hospodaření měla i dceřiná společnost STES, která FAČR zajišťuje sponzorské, marketingové a mediální aktivity a je držitelem práv reprezentace a domácího poháru. Firma za minulý rok vykázala nepatrný zisk 391 tisíc korun před zdaněním.
zdroj: ČTK
