Článek
Říká o sobě, že není šílenec, ale když se dívá na televizní záznamy toho, jak blázní, máchá rukama a provokuje u postranní lajny, ťuká si na čelo: „To přece nejsi ty. Chováš se jako magor.“ Slušně řečeno.
Fabian Hürzeler je zjevení na fotbalové mapě. Je mu třiatřicet a už stačil stvořit tým, na který se snášejí komplimenty ze všech stran. Brighton, klub ze šarmantního anglického letoviska, kde je právě deset stupňů a klasicky prší, dost možná vstoupil do nejlepší sezony ve své 125 let dlouhé historii. Zatím má po sedmi ligových kolech famózní skóre 23:5.
Nepřekvapí, když na konci poprvé zaťuká na brány Ligy mistrů.
Je třetí v Premier League, má formu jako hrom, protivníky válcuje strojovým fotbalem, extrémně náročným presingem a klinicky přesnými kombinacemi. V nejsledovanějších ligách jen Barcelona nastřílela více gólů. Brighton, který má modrobílé dresy a ve znaku racka, třeba nekompromisním způsobem srazil 3:0 Arsenal, obhájce titulu a finalistu Ligy mistrů. Naposledy rozbombardoval 5:0 úhlavního nepřítele z Crystal Palace a paraguayský záložník Diego Gómez se u toho trefil úžasně z půlky hřiště. Pak mužstvo rovnou odletělo do Česka.
Kdyby dnes vpodvečer Brighton ztratil body v Jablonci při utkání Konferenční ligy, byla by to prvotřídní senzace. „Neexistuje snadný soupeř. Ale existuje snadná cesta k porážce,“ varuje německý trenér Hürzeler.
Bude zajímavé monitorovat, kam současný „král racků“ doletí. Připomíná to příběh krajana Juliana Nagelsmanna, který coby osmadvacetiletý převzal Hoffenheim, jako historicky nejmladší kouč Bundesligy. Svému týmu vštípil moderní styl, sám se posunul do Lipska, pak do Bayernu Mnichov, načež v šestatřiceti převzal německou reprezentaci. Působivé. A zasloužené.
Také Hürzeler akceleruje extrémně rychle. Také on fotbalovou kariéru zabalil kvůli zranění. Také on svoje myšlenky potřeboval sdílet. A výsledkem je projekt s názvem Brighton, který začal trénovat předloni v červnu jako nejmladší kouč s dlouhodobou smlouvou v Premier League.
Chema Andrés, španělský záložník Brightonu, slaví zářijové vítězství 3:0 nad Arsenalem. Andrése (2005) vychoval Real Madrid a v létě přišel ze Stuttgartu.
Přesně zapadl do ukazatelů, na kterých Brighton vyrostl. Dalo by se říct, že je to špičkový fotbalový byznys: klub vydělává na tom, že kupuje nepříliš známá jména, vyleští jim renomé a prodává je do světa. Počínaje trenéry. Nejprve Graham Potter, který šel do Chelsea. Pak Roberto De Zerbi, jenž přes Marseille zakotvil v Tottenhamu. Teď Hürzeler míří ještě výš.
„Jo, je to trochu blázen. Když se rozehraje zápas, zapomíná, kým je. Je posedlý detailem. Přivádí hráče, kteří jsou učenliví a pracovití. Chce s nimi hrát strašně náročný fotbal, na který nestačí jen fyzická kvalita. Vybírá si je podle dat a neplete se,“ popisuje někdejší juniorský reprezentant Karel Tvaroh, který anglickou ligu komentuje na sportovním kanálu Canal+ a zároveň je členem fotbalového podcastu Seznam Zpráv MVP.
K pochopení filozofie fotbalového Brightonu je nutné zdůraznit jméno majitele. Miliardář Tony Bloom je sportovní sázkař, hráč pokeru a investor, který do svých klubů pumpuje novinky podle umělé inteligence. Přezdívají mu Ještěrka, protože na jeho chladnokrevném jednání a neproniknutelné tváři nepoznáte, co má zrovna za lubem. Ostatně vůbec je otázkou, jestli za úspěšnější projekt považuje Brighton, belgický klub St. Gillois, australský Melbourne Victory nebo skotské Hearts. Trenér Hürzeler mu každopádně do mozaiky pasuje perfektně.
Česká stopa v Brightonu | Sport SZ
Za téměř 50 milionů korun přestoupil křídelník Jiří Skalák v únoru 2016 z Mladé Boleslavi. Pomohl k historickému postupu do Premier League, což byla pod trenérem Chrisem Hughtonem sláva veliká. „Fanoušci nás nosili na ramenou,“ líčil Skalák. V první lize však nehrál ani minutu. Brighton změnil herní styl, filozofii i nároky. Od té doby vzkvétá, zatímco Skalák uvadal. Loni ukončil profesionální kariéru.
Krajní obránce Aleš Matějů stál dokonce 65 milionů korun, když přicházel v srpnu 2017 z Plzně. Brighton ho považoval za investici do budoucna, chtěl si ho nachystat pro velké bitvy, ale nepovedlo se. Matějů nakonec zvládl pouze dva pohárové zápasy, žádný v Premier League. Aktuálně kope za Spezii v druhé italské lize.
„Brighton sbírá hráče, které téměř nikdo nezná, a vytváří z nich hvězdy. Je to dokonalý systém. Nevidím na světě jediný klub, snad kromě Brentfordu, který by dokázal úspěšněji zabudovat neokoukané hráče do svého propracovaného systému. A když se z nich vyklubou osobnosti, nepředržuje je ani o den déle. Přesně tak akorát. Všechno je precizní, skutečně jako podle počítače. Prodá je a přivede další. Lhostejno, jestli z Jižní Ameriky, nebo třeba z Nizozemska,“ říká Tvaroh.
Kdybyste hledali jeden zářný příklad, bude to argentinský záložník Alexis MacAllister, který se coby hráč Brightonu stal mistrem světa 2022, načež za půldruhé miliardy přestoupil do Liverpoolu.
A nebyl zdaleka sám, kdo z Brightonu vystřelil.
Pracovitý středopolař Moisés Caicedo byl při přestupu do Chelsea ještě více než dvakrát dražší.
Defenzivní kamerunský záložník Carlos Baleba před pár týdny odešel za raketovou částku 76 milionů eur do Manchesteru United.
Španělský obránce Marc Cucurella do Chelsea, stejně jako hroťák Joao Pedro. Stoper Jan Paul van Hecke zase do Tottenhamu a pravý obránce Ben White do Arsenalu.
To všechno jen namátkou, protože přestupová politika Brightonu je až zázračně chytrá. Dalším na řadě, byť už skoro třicátník, může být japonský křídelník Kaoru Mitoma, který během kariéry stihl vystudovat univerzitu v Cukubě. Bakalářskou práci napsal na téma dribling, neboli souboj jeden na jednoho, přičemž pro získávání potřebných důkazů dal GoPro kamery na čela jednadvaceti spoluhráčům. Rozdělil je na dobré a horší dribléry. Zaznamenával si detaily a studium úspěšně obhájil.
To jen pro představu, jaké nevšední fotbalové diamanty trenér Hürzeler obrušuje. Patří k nim třeba nizozemský brankář Bart Verbruggen, německý záložník Pascal Gross, který v pětatřiceti vstoupil do životní sezony, řecký útočník Charalampos Kostoulas, dvacetiletý šikula Malick Yalcouyé z Pobřeží slonoviny, nizozemský robot Mats Wieffer nebo belgický obránce Maxim De Cuyper. Kapitána dělá zavilý stoper Lewis Dunk, čtyřiatřicetiletý srdcař a rodák přímo z Brightonu, který během kariéry nikam jinam nepřestoupil.
Mohli bychom vypíchnout i další jména, ale proč? Sami je uvidíte v Jablonci. A Fabian Hürzeler bude před lavičkou zase bláznit, protože nesnáší neúspěchy. Protože potřebuje sledovat posun. Protože jako umělec dokáže fotbal přenést na plátno, ostatně sám před lety obrazy prodával. Ale protože většinu času koukal na fotbal, vzdal to: „Když prodáváte obraz, musíte rozumět autorovi. Měli byste vědět, co tím chtěl říct. S fotbalem je to dost podobné. Když chcete, aby vás hráči následovali, musíte jim svoji cestu srozumitelně vysvětlit. O to se snažím každý den.“
Narodil se v americkém Texasu, kde pracovali rodiče. Táta Švýcar, maminka Němka. Brzy se vrátili do Evropy a on vyrůstal na předměstí Mnichova. Coby defenzivní štít měl hodně solidní kvalitu, dokonce hrával za německé mládežnické reprezentace. Když musel skončit kvůli zranění, vrhnul se na trenéřinu. „Odjakživa je pedant na sebe i na ostatní. I proto ho prakticky všichni trenéři v Premier League nesnášejí,“ popisuje Karel Tvaroh, jak vnímá mladičkého trenéra Brightonu.
Ještě na jaře mu vlastní fanoušci přáli, aby skončil. Skandovali, že ho do rána určitě vyhodí. Teď ho přemlouvají, ať neprchá do Manchesteru United, což je aktuální nejžhavější ostrovní spekulace.
S čím se Hürzeler představí v Jablonci?
„Vždycky si můžeš vybrat. Buď to vzdej, nebo se snaž ještě víc! Já beru to druhé.“
