Dřív růže, dnes rakety. Blíží se nejvýbušnější zápas MS

Mír by měl být blízko, Amerika se dohodla s Íránem na ukončení bojů. Tedy pokud se v hlavě Donalda Trumpa nic nezmění. Komplikovanější situaci mistrovství světa ve fotbale ale ještě nikdy nezažilo, až se Írán v noci na úterý (3:00) v Los Angeles utká s Novým Zélandem.

„Mezinárodní fotbalová federace sní, že by mohlo jít o apolitické mistrovství světa. Ve skutečnosti je to nejvýbušnější politické mistrovství světa v historii. Válka mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy s Izraelem na druhé stojí přímo v jeho středu,“ řekl pro The Guardian profesor politologie z univerzity v Oregonu Jules Boykoff.

O zápase MS 1998 mezi Íránem a USA se říkalo, že šlo o nejpolitičtější fotbalový duel v dějinách turnaje. V Americe ho Írán překoná jen tím, že přiletí do LA.

Před 28 lety ve Francii se zápas vnímal jako poselství míru. S odstupem několika let se ukázalo, že i slavné utkání mělo své velké stíny. Hlavně politické špičky Íránu ho vnímaly jinak.

Amerika pro muslimskou zemi funguje z hlediska propagandy jako to nejhorší, co se na světě může stát. Od revoluce v roce 1979, kdy se vedení Íránu chopili náboženští vůdci, bylo USA ztělesněním satana.

V Lyonu los obě země svedl dohromady v základní skupině. „Kolovalo mnoho zvěstí, co se může stát. Americký tým měl být údajně cílem některých radikálních skupin. Kolem amerického kempu ve Francii panovala obrovská bezpečnostní opatření. Zároveň se mluvilo o protirežimní íránské skupině, která chtěla situace využít,“ popisoval pro CNN tehdejší mediální atašé FIFA Mehrdad Masoudi.

FIFA chtěla, aby se všechno točilo jen kolem fotbalu.

„Poslechl jsem, ale dnes bych se rozhodl jinak. Daleko víc bych před hráči mluvil o politice, motivoval bych je jinak. Vím, že Írán přesně tohle dělal,“ uvedl tehdejší trenér USA Steve Sampson.

Reprezentace Íránu dostala pokyn, že před zápasem si nesmí s výběrem USA podat ruce, i když to fotbalový protokol vyžadoval. Doma se utkání prezentovalo tak, že hrdinové Íránu hrají proti zlu.

FIFA rozhodla, že místo podání rukou se pořídí společná týmová fotografie. Fotbalisté Íránu si přinesli na plochu bílé růže jako symbol míru. Věnovali je fotbalistům USA.

„Na fotografii z Lyonu budu vzpomínat celý život,“ řekl později íránský trenér Džalál Talebí.

„Nás to trochu odvedlo od koncentrace na zápas,“ popravdě přidal Sampson.

Na první pohled vypadalo všechno idylicky. Velcí političtí nepřátelé najednou bojují mezi sebou pouze na hřišti. Jedinou zbraní byly kopačky, střely létaly jedině pomocí míče.

Írán vyhrál 2:1, do ulic v Teheránu vyrazily slavící davy. Noviny The New York Times psaly, že se mezi fanoušky nacházely dokonce i ženy s odkrytou hlavou, což byla v tehdejších poměrech naprosto nemyslitelná věc.

„Hráči za 90 minut udělali víc než politici za dvacet let,“ pronesl navzdory porážce americký obránce Jeff Agoos. Tak velkou atmosféru utkání mělo.

Na pozadí velkých slov o elektrizující atmosféře se ale děly i další události. „Trenér Džalal Talebí se mi později svěřil, že o přestávce přišli do šatny lidé napojení přímo na režim a zabavili hráčům pasy. Měli jim říct, že pokud USA neporazí, nebudou v Íránu vítáni,“ řekl americký kouč Sampson po letech pro magazín Time.

„Mnoho rodin mučedníků očekává, že vyhrajeme. Uděláme to kvůli nim,“ pronesl podle serveru The Guardian v roce 1998 útočník Khodadad Azizi. Odkazoval tím na 500 tisíc mrtvých z irácko-íránské války, v níž USA stály na straně Iráku a Saddáma Husajna.

„My jsme hru nezpolitizovali, ale Írán ano. A do krajnosti. Myslím, že íránská vláda z toho udělala politický zápas,“ komentoval po letech zážitek americký kouč Sampson.

A propaganda v Teheránu toho pochopitelně využila.

„Je to krásný obraz Íránu ve všech aspektech života. Tento jedinečný boj je tím, co dalo vítězství a slávu našemu národu ve všech konfliktech našeho národa s Velkým Satanem. Silný a arogantní soupeř znovu okusil hořkou chuť porážky z rukou hráčů,“ hřímal vůdce země Alí Chameneí.

Politicky nejvyhrocenější zápas historie? Každá minuta pobytu fotbalového Íránu v USA historii smaže.

Hodně zvláštní atmosféru popsal pro The Guardian už jednou citovaný profesor politologie Boykoff: „Při mistrovství světa se ještě nestalo, aby jedna z pořadatelských zemí byla ve válce s účastníkem turnaje, zatímco tento účastník zároveň vede útoky proti dalším zemím. Je to naprosto bezprecedentní situace.“

V pátek by se měl oficiálně podepsat ve Švýcarsku mír, ale to na celkovém vyznění moc nemění. Problémů kolem reprezentace Íránu může být na půdě USA hodně.

Americký prezident Donald Trump v minulosti prohlásil, že účast Íránu na mistrovství světa není vhodná z hlediska bezpečnosti a přežití v jeho zemi. Ministr zahraničí Marco Rubio zveřejnil obavy, že by členové íránských revolučních gard mohli využít reprezentaci jako zástěrku pro vstup do země.

Turnaje se Írán nakonec účastní. Původně měl mít zázemí v Arizoně, ale sídlí v mexické Tijuaně. Tréninkový areál má zvláštní režim. Hlídají ho vojáci, o trénincích se dopředu neříká ani novinářům. Pro média neexistuje pevný časový harmonogram se seznamem, kdo přijde mluvit o fotbale.

Mexičané tým přijali ovšem srdečně. Na tribunách stadionu se nacházejí hesla v perštině jako „Íránští gepardi, vítejte v Tijuaně“.

Mexičtí fanoušci se houfují před hotelem, a když vidí hráče, chtějí autogramy. „Stydím se za to, co Spojené státy dělají,“ řekl jeden z nich agentuře AFP. „Spojené státy zacházejí se všemi jako s teroristy, což je špatně,“ dodal další a jen tím potvrdil, že historicky levicové Mexiko je většinově hodně protiamericky naladěné.

Hráči nakonec obdrželi víza pro vstup do USA, ale zákaz dostali někteří funkcionáři. Je mezi nimi například prezident íránského fotbalového svazu Mehdi Taj, který byl v minulosti členem Íránských revolučních gard. Víza nedostalo celkem patnáct lidí.

Spojené státy a Izrael rozjely na konci února válečnou operaci, při níž zahynul nejvyšší vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Írán následně podnikl odvetné útoky na Izrael a americké základny v zahraničí. Rakety padaly například na Dubaj.

Od politiky se nejde odstřihnout, od dění ve světě už vůbec ne. Při prvních dnech útoků bylo podle íránského ministerstva zahraničí zabito 168 lidí na základní škole. Když fotbalisté přistáli v Tijuaně, měli na klopě obleků odznak #168, který na zmíněnou událost upozorňuje.

Podle vyšetřování americké armády a lidskoprávních organizací za útokem z února stálo chybné zaměření útoku Spojenými státy. V těsném sousedství školy se nacházela námořní základna Islámských revolučních gard.

Před přípravným zápasem s Nigérií v Turecku hráči drželi při nástupu růžové a fialové školní batůžky. Dostali i fotografie lidí, kteří zahynuli při bombardování íránských měst. „Hráči drží batůžky blízko u srdce na památku dívek, jež Američané zabili v íránské škole,“ uvedl mluvčí reprezentace.

Pokud fotbalisté Íránu v roce 1998 odkazovali na válku, která v zemi zuřila v letech 1980 až 1989, současné emoce se tomu vyrovnají.

Objevily se dokonce spekulace, že by skupinové zápasy Íránu mohly být přesunuty z USA do Mexika nebo Kanady, které turnaj spolupořádají. Ale nakonec se nic nezměnilo a bude se hrát v Los Angeles (15. června s Novým Zélandem a 20. června proti Belgii) a v Seattlu (27. června proti Egyptu).

Zatím platí, že reprezentace Íránu přijede do LA vždy v den zápasu a okamžitě po utkání se zase vrátí do Mexika. Nestráví v USA ani jednu noc.

„Můžeme přijet ráno a ještě tentýž den musíme odjet,“ řekl médiím íránský velvyslanec v Mexiku.

Tiskový mluvčí výpravy ovšem přinesl jinou informaci: „Víza vydaná národnímu týmu umožňují opakovaný vstup do země. Na místo prvního zápasu dorazíme den před utkáním a na další zápasy dva dny před výkopem.“

Za normálních okolností by se v Los Angeles národní tým dočkal bouřlivého přijetí silné íránské menšiny, která ve městě žije. Většina emigrantů nenávidí teokratický režim v Íránu, jenže podle nich přijela reprezentace na mistrovství světa spíše jako symbol režimu, nikoli jako tým reprezentující celý národ. S ohledem na oficiální videa zastupuje tým šíitskou islamistickou ideologii - tedy vládnoucí sílu.

Při sobotním utkání Kataru se Švýcarskem v hledišti fanoušci rozvinuli několik vlajek Íránu, které symbolizovaly zemi před muslimskou revolucí v roce 1979. FIFA je zakázala, přesto se je povedlo do hlediště dostat.

Část íránské zahraniční komunity používá starou vlajku jako formu protestu proti současnému režimu. Vedení světového fotbalu se snaží vystupovat podobně jako Mezinárodní olympijský výbor – každý symbol, který se neváže přímo k účastníkovi turnaje, je zakázaný.

Íránští představitelé se nechali slyšet, že jejich tým přestane hrát, pokud se v hledišti objeví zakázané vlajky nebo zazní protirežimní hesla.

Část Íránců přestala fotbalovou reprezentaci podporovat od mistrovství světa v Kataru. V září 2022 zemřela dvaadvacetiletá dívka Mahsá Amíníová ve vazbě. Zatkla ji íránská mravnostní policie, protože neměla dostatečně utažený hidžáb (šátek, který musí ženy v Íránu povinně nosit).

V zemi začaly silné protesty za lidská práva, které vedly ženy. Podstatná část fanoušků čekala, že i fotbalový tým podpoří iniciativu, ale z pohledu toho, co lidé riskovali doma, se podle nich zapojil málo. Hráči se nevymezili proti potlačování protestů.

Nezpívali při hymně, ale čekalo se od nich víc.

Později se objevily zprávy, že rodinám reprezentantů bylo vyhrožováno vězením a mučením, pokud se hráči nebudou v posledním zápase skupiny proti USA chovat podle očekávání režimu.

Přesto od té chvíle reprezentace začala dostávat nálepku „tým režimu“. Protestující část veřejnosti čekala na velký projev svých fotbalistů, které sleduje celý svět.

V roce 2022 spolu hrály USA a Írán podruhé na MS, ale tenkrát se výjimečná atmosféra nedostavila.

Názoru, že reprezentace musí být prodlouženou rukou režimu, nahrává i situace z poslední doby. Do nominace na probíhající MS se nedostal Sardar Azmoun, který za reprezentaci nastřílel 57 gólů v 91 zápasech.

Fotbal hraje ve Spojených arabských emirátech za Al-Ahli Dubaj. Když vypukla válka, zveřejnil fotografii s viceprezidentem země a emírem Dubaje Muhammadem bin Rašídem Al Maktúmem.

Podle agentury Reuters íránská média informovala, že hvězda v reprezentaci skončila, protože neprokázala dostatečnou loajalitu vedení země. Reuters pak přineslo i neověřenou zprávu agentury Novad News, že Írán vydal příkaz k zabavení majetku Azmouna.

Pokud dva zápasy v Los Angeles proběhnou bez problémů, čeká se, co přinese poslední duel s Egyptem, který čelí kontroverzi dlouho dopředu. Organizátoři ho vybrali jako „Pride match“ v návaznosti na LGBTQ+ festival, který upozorňuje na diskriminaci a práva lidí s odlišnou sexuální orientací nebo genderovou identitou.

V Íránu i v Egyptě je homosexualita kriminalizována, takže se obě země ozvaly, že s takovým zápasem mají výrazný problém.

Nejdivočejší scénář s Íránem na mistrovství světa může přinést ale čistě sportovní souhra okolností. Podle losu se má totiž situace tak, že pokud Spojené státy skončí ve své skupině na druhém místě a Írán taky, nastoupí země proti sobě v prvním kole vyřazovací fáze.

Kdyby k takovému zápasu v Dallasu došlo, půjde navíc i o hodně pikantní datum. Druhé týmy skupin D a G nastoupí proti sobě 3. července. Tedy pouhý den před 250. výročím Dne nezávislosti v USA.