Článek
Santiago Denia se ani nemusel převlékat. Nechal na sobě oblek a ze Strahova vyrazil směr Letná, kde nastoupí v pátek večer Sparta ke druhému ligovému kolu. „Na Dzlín. Nebo Slín? Jak se to vyslovuje? Aha, na Zlín,“ nebál se lehce ztrapnit při prvním živém vystoupení, vysílaném mezi diváky. Denia byl oznámen jako nový reprezentační trenér, první cizinec v historii, a rovnou mazal na ligu. Potřebuje toho co nejvíc vidět, aby se v září rozhodl, s jakým kádrem vstoupí do Ligy národů.
Nehodlá se vracet ke zkaženému mistrovství světa, coby neutrál tam – na rozdíl od veřejného mínění - viděl celkem silný český tým a pozitivní záblesky. Jenže teď už je za hru přímo odpovědný. Dostal smlouvu na dva roky s opcí a měsíční plat, který přesahuje půldruhého milionu korun. Musí si zvyknout, že Češi budou hodnotit každý jeho krok. Každý posunek. Každé jméno z jeho výběru. Seznam Zprávy proto zhodnotily už jeho vystoupení při páteční inauguraci.
Ponechme stranou anglické slůvko ašošijejšn – asociace, které prostě Španělům zpravidla nejde úplně přes pusu. Takový Unai Emery nemluví dokonalou angličtinou ani po čtyřech letech v Aston Ville, přesto ho v klubu z Birminghamu všichni uznávají. V tom smyslu vypadaly vtipně svítivé papírky, které na Deniu koukaly při uvítacím videu. Ze španělštiny přeložené do češtiny základní fráze z fotbalového žargonu.
Equipo – tým.
La pelota – míč
El pase – přihrávka.
El gol – gól.
Ta čtyři slova přesně vypovídají o tom, co se z reprezentace během mistrovství světa vytratilo. Tým neexistoval. Míč většinou v držení neměl. Přihrávky byly krkolomné, naivní a špatné. Góly padly jen dva za 270 minut. Dohromady vznikl paskvil. Dvě porážky, remíza a konec v základní skupině. Přesto Denia prohlásil: „Připojuji se ke skvělému projektu. Tohle je nejkrásnější den mého života.“
Kdo Španěly zaplatí | Sport SZ
Podle informací Seznam Zprávy bude Santi Denia dostávat 70 tisíc euro měsíčně, čili 1,7 milionů korun. Zhruba poloviční odměnu má ve smlouvě asistent Pablo Amo. Dá se předpokládat, že budoucí realizační tým o další španělské experty nabobtná. Dohromady se může jednat klidně až o 50 milionů korun ročně. Svazový předseda David Trunda tvrdí: „Musíme si uvědomit, že doba se posouvá dopředu a získat trenéra ze zahraničí vyžaduje jiný rozpočet, než jaký asociace v minulosti měla. Stávající rozpočet zůstane nedotčen, financování trenérských platů bude zajištěno z jiných zdrojů.“
Potřeboval tlumočníky do angličtiny, kteří byli na strahovské centrále FAČR schovaní v kumbále vedle novinářského sálu. S asistentem Pablem Amem si do klopy vsadili asociační odznáček a opakovaně mluvili o skvělém prezidentovi (Davidu Trundovi) a inspirujícím manažerovi Pavlu Nedvědovi. Děkovali také „Zdeňkovi“ (Grygerovi), který jim coby bývalý vyhlášený obránce a aktuálně první viceprezident svazu pomohl se rozhodnout.
Nejprve jednali v New Yorku, poslední hodiny v Praze, kde noví reprezentační šéfové dostali krásné apartmány s výhledem na metropoli.
„Manželka se do Prahy okamžitě zamilovala. Český fotbal má hrdou historii a talentovanou současnost,“ pravil nadšeně Denia. Česky umí pozdravit „ahoj“, objednat si „jedno pivo“ a mezi reportéry energicky zahlásil: „Vamos Česko!“ Což nemusí být problém, pokud mu porozumí hráči, které svolá na první sraz: „Fotbal je univerzální jazyk. Ale ne každý ho používá stejně.“
Denia nezapomněl zmínit Miroslava Koubka jako bývalého trenéra reprezentace: „Nechci mluvit o minulých zápasech, ale respektuji Miroslava moc.“ Hodlá vidět co nejvíc ligových zápasů a rozjet se po Evropě, aby osobně poznal nejdůležitější legionáře. Do premiéry má necelé dva měsíce. Zkusí přesvědčit elitního střelce Patrika Schicka, aby přehodnotil svůj reprezentační konec, a chce znát názor bývalého kapitána Tomáše Součka, jenž s potrhanými vazy v kotníku teprve pomaličku odkládá berle.
Denia zdůraznil: „Nechci měnit všechno, jenom detaily. Nejdůležitější je tým a výběr hráčů. A to, aby se v reprezentaci cítili jako doma. Musíme jim pomoct. To je naše práce. Teprve pak následuje taktika a mentalita.“ Nutno uznat, že právě tahle pasáž zněla velmi sympaticky.
Španěl v české síni slávy.
Patnáct let byl Denia zaměstnancem španělského svazu, s výběrem do sedmnácti let vyhrál mistrovství Evropy, za dva roky totéž zopakoval s devatenáctiletými. V roce 2024 ovládl olympijské hry. Dělal asistenta Luisi de la Fuentemu, který před pár týdny přivedl Španělsko na světový trůn. První asistent Amo, někdejší stoper Gijónu nebo La Coruni a na první pohled charismatičtější z dvojice trenérů za úřednickým stolem, se také řadí k žákům klasické španělské školy. „Jsou to úžasné dny, které teď můžeme trávit společně,“ prohlásil Amo a budoucího šéfa pohladil po rukávu. Denia na oplátku při svém monologu rychle vyměnil zájmeno „já“ za „my“.
Španělští vyslanci jsou v českém fotbale naprostou novinkou, což reprezentační manažer Pavel Nedvěd hájil slovy: „Může nás jen obohatit, jakou mají vizi a strategii.“
Tak jakou?
Neztratí se španělské myšlenky v nedokonalém anglickém překladu?
Nebo v pískajícím mikrofonu?
„Buďme jako rodina. Naše dveře jsou otevřeny všem,“ vyzval Santiago Denia hráče, funkcionáře, kluby, novináře a dokonce rozhodčí, kterým od nové sezony velí jeho krajan Carlos Clos Gómez.
Když se zmínil, že „pan předseda je otcem celé rodiny“, reportérům lehce zaskočilo. Neboť český fotbal rozhodně není kompaktní a nemá jednotnou vizi. Ještě na začátku týdne to podle zákulisních zpráv vypadalo, že ani jméno nového trenéra při hlasování neprojde. Nakonec Denia dostal od „ašošijejšn“ dvanáctkrát zelenou, jeden člen výkonného výboru se zdržel.
„Teď potřebujeme pracovat, koukat a skautovat. Je to náš džob,“ řekl Denia a opakovaně zdůraznil pocit sounáležitosti (sense of belonging), což mu v angličtině haprovalo. Daleko důležitější ovšem bude, aby to pod Deniou nedrhlo na hřišti.
