Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sobota večer ve vyprodaném rychlíku z Prahy do Ostravy. Fanoušci fotbalového Baníku si poroučí další piva. Stevardi ve vlaku nestíhají, omlouvají se za prodlení. „Jsme tady dva na 250 lidí.“
Chacharům u dvou stolků to nevadí. Je jim kolem dvaceti, jsou při síle a všechny cesty mají před sebou. Moc je neštve ani závěrečná jasná porážka 0:3 na půdě titul slavící Slavie. Vytočila je jen závěrečná potyčka, když se příznivci sešívaných vydali až pod sektor baníkovců, od kterých je kurážně oddělovali pouze pořadatelé. Záběry ze střetu sledují na mobilu a kroutí hlavou.
„Ale byla to stejně skvělá sezona,“ prohodí jeden z ostravských kamarádů.
„Jak cyp,“ kývne druhý a připijí si. „Na Baníček!“
To víte, že také snili o předkole Ligy mistrů. O druhém místě. Ovšem v posledním zápase sezony na Slavii hráči Baníku neměli. Jestli jste čekali, že o lákavou soutěž zabojují víc, asi jste byli zklamaní. Jenže na zklamání není nejen v tomhle vlaku plném ostravských příznivců místo. Je potřeba brát věci v širším kontextu.
A tohle byla vážně skvělá sezona jak cyp pro celou Ostravu. Navíc, ani vítězství na Slavii by stejně nestačilo k posunu v tabulce, neboť Plzeň si doma druhý flek pohlídala, Jablonec zdemolovala 4:1.
Baník je třetí. Vylepšil loňské čtvrté místo.
Posbíral parádních 71 bodů, tedy o 22 víc než v minulém ročníku.
Nechal za zády Spartu, to se cení, potěší to. „Jsou to vypjaté zápasy, dvakrát se nám podařilo nad Spartou zvítězit, oslavy po zápase jsou velké. Každý v Ostravě cítí už několik dní před výkopem, že je něco jinak,“ líčí ostravský tank na hrotu Erik Prekop.
Slezané dosáhli na nejlepší ligové umístění od sezony 2009/10, kdy byli rovněž třetí.
„Je to pro nás poučné, abychom si znovu nastavili zrcadlo a podívali se, jakým způsobem hrála Slavia, co všechno musíme zlepšit,“ přemítal po závěrečném mači trenér Baníku Pavel Hapal. „I tak musím hráčům poděkovat za vynikající sezonu, uhráli jsme 71 bodů, což je veliký úspěch. Jsme zaslouženě třetí. Pocit je to úžasný.“
Bodový rekord
Hapal přiznal, že když jeho tým v nadstavbě vyhrál v Plzni, s realizačním týmem na sebe koukali a ani nemohli uvěřit, že už jim třetí místo nikdo nevezme.
„Měli jsme výbornou sezonu, ze které musí být celá Ostrava šťastná,“ doplňuje Prekop. „Překonali jsme bodový rekord Baníku, některým z nás to dojde až po nějaké době. Pamatuju, si že jsme s Bohemkou hráli Evropu se 40 body, 71 bodům by asi nikdo před sezonou ani nevěřil. A stačí to v uvozovkách až na třetí místo. Vidíte, kam se liga posouvá. Je rok od roku těžší.“
A posouvá se i Baník. Snad jen vyřazení v semifinále domácího poháru s Olomoucí pořád ještě mrzí. Ale to už nemá smysl řešit. Na rozdíl od blízké budoucnosti. Vypadá slibně.
Baník začne ve druhém předkole Evropské ligy jako nenasazený. Slezanům tak už v úvodu kvalifikace hrozí silní soupeři Braga, Anderlecht Brusel, Šachtar Doněck, Partizan Bělehrad či Legia Varšava.
Když to nevyjde, ještě tu je záložní plán ve třetím předkole Konferenční ligy, kde by se zřejmě vešel mezi nasazené. V závěrečném předkole už by byl zase nenasazený a mohl by narazit na zástupce elitních soutěží z Anglie, Itálie, Německa či Španělska. Cíl však zůstává stejný: proklouznout do hlavní fáze pohárové soutěže.
„Takový bude záměr, uvidíme, jaký bude los,“ mrkne Hapal. „Evropská liga je daleko lépe hodnocená i po finanční stránce než Konferenční liga.“
Prekop přidává: „Postup do hlavní fáze evropského poháru by byl krásný. Všichni v Ostravě si to zaslouží. Doufám, že budeme mít dobrou přípravu, budeme zdraví a mančaft zůstane co nejvíc po kupě, doplní se pár hráči, abychom měli ještě větší kvalitu. V týmu je extrémní síla, což jsme dokázali. Do posledního kola jsme pronásledovali Plzeň a Spartu nechali za námi. Věřím, že v Evropě ještě tento mančaft dokáže větší úspěch.“
Loni v létě to nevyšlo, penaltový zmar ve třetím předkole Konferenční ligy s Kodaní se stále těžko dostává z tvrdé ostravské palice i křehké duše. Ale vlastně by byla škoda vytěsnit to. Baníkovci si proti Kodani, jež mimochodem došla až do osmifinále, kde nestačila na Chelsea, ověřili, jakého fotbalu jsou schopní. Čert vem pokutové kopy.
„Urartu jsme přejeli a s Kodaní jsme odehráli oba zápasy výborně. To bychom si měli zapamatovat a hrát odvážně,“ vypíchne Hapal hlavní myšlenku.
Pak přidal další, když přemítal nad nejen bodovým skokovým posunem během roku. „Kluci vytvořili neskutečnou partu společně s realizákem, žil tím celý klub, fanoušci. Když se nám nedařilo herně, dokázali jsme zápasy zvládnout výsledkově. Byli jsme konstantní, dobře jsme bránili, moc gólů jsme nedostali a byli jsme produktivní.“
Liga mistrů zatím jen juniorská
Baník se usadil v tuzemské špičce. A sluší mu to tam. Díky ofenzivnímu fotbalu, vášnivým fanouškům, silnému majiteli Václavu Brabcovi, jenž tradiční klub oddlužil a vrátil z druhé ligy až do Evropy. Navíc při tom myslel na mládež, na infrastrukturu, takže teď o víkendu mohl slavit nejen třetí flek v lize a záchranu B-týmu ve druhé lize, ale rovněž celostátní titul pro starší dorostence po 22 letech.
„Tohle není otázka posledního roku nebo dvou, ale je to zúročení zhruba šestiletého procesu, během něhož jsme pro výchovu naší mládeže tvořili zázemí a podmínky, které dnes všichni členové Akademie FCB mají. Teď sklízíme ovoce,“ citovaly Brabcovu řeč klubové stránky. „Můžeme se těšit na juniorskou Ligu mistrů.“
Dospělá Liga mistrů Baníku sice těsně utekla, ale co není teď, jednou může být. Na Nových Bazalech, ne Městském stadionu ve Vítkovicích s atletickou dráhou. Moderní stánek by měl vyjít asi na 2,5 miliardy korun, počítá se s kapacitou kolem 20 tisíc míst. Většinovým investorem je město a stát by mohl do pěti let. Vedení Baníku si přeje, aby fotbalová horečka přilákala i silného partnera z regionu, což se zatím nedaří.
Ostravští fanoušci cestou domů ve vlaku však věří, že jednou ten titul v lize zase bude.
„Očekávání rostou,“ uvědomuje si Hapal. „Měli jsme sen skončit druzí, dostat Barcelonu v Lize mistrů, jak si to přeje celý Baník a zpívá pan Nohavica. Všechno má ale svůj čas, chce to postupné kroky. V Žilině jsem se k Lize mistrů také propracoval po třetím místě, další sezonu jsme vyhráli ligu a v kvalifikaci o Ligu mistrů vyřadili Spartu, která byla rozbitá červenými kartami. Musí se to sejít.“
Teď se budou scházet nabídky na ostravské hráče. Ewerton, Šín, Boula, Rigo, Pojezný, Kohút, jsou na seznamech různých klubů. Pochvalu si zaslouží také brankář Holec, který nahradil a snad i předčil podzimní jedničku Markoviče, jenž zvolil návrat do Slavie.
„Byli skvělí celou sezonu, ale doufám, že většina skautů byla na posledním utkání, tím pádem asi nikdo neodejde, to by mohla být pro mě výhoda,“ odlehčil to Hapal.
Pak už vážněji dodal: „Řekli jsme si, že rozprodej Baníku Ostrava se nebude konat. Musela by to být fakt zajímavá nabídka pro klub. Doufám, že se to bude týkat jednoho dvou hráčů. Momentálně nic na stole není.“
Naopak, Baník plánuje tým posílit. „Kádr chceme širší, letos jsme ho měli velice úzký - 23 hráčů, plus dva gólmani, ale byli jsme po celou dobu zdraví,“ oddechl si Hapal. „Chceme posílit ve všech řadách, mohla by to být pro nás velice zajímavá sezona.“
Ještě lepší než ta skončená? „Budeme se chtít o to pokusit,“ pravil Hapal.
Hapal to s Mikloškem v zádech ustál
Právě na něm je nejlépe vidět, jak důležité je ve fotbale neztrácet nervy. Když do Baníku přišel místo Pavla Vrby, neměl to vůbec snadné. „Bylo to turbulentní,“ líčil v rozhovoru pro Seznam Zprávy, jak první sezonu zachraňoval napáchané škody a Baník v lize.
Jak druhá byla nahoru dolů. Nicméně se podařilo dostat Baník na čtvrté místo, třebaže v novinách musel pomalu co čtrnáct dní číst, že už je de facto mužem přes palubu. Možná by to tak i bylo, kdyby neměl nad sebou sportovního ředitele Luďka Mikloška. Klidnou sílu.
Brankářskou legendu Baníku i West Hamu je potřeba zmínit, jako další důležitý díl do skládačky. Jde o inspirující osobnost pro všechny baníkovce. O to víc byla zdrcující zpráva, že Mikloško už odmítl podstoupit další léčbu rakoviny. I tento silný příběh silného člověka prostupuje Ostravou. Ludo vaří dál výbornou týmovou chemii, oddaný klubu i fotbalu válčí po svém jako chlap.
Během sedmi let, co je v Baníku výkonným ředitelem Michal Bělák, se v klubu z nejrůznějších příčin vystřídali čtyři sportovní ředitelé, což je neobvykle vysoké číslo. A osm trenérů. Až s příchodem Mikloška se věci jako by zklidnily. Hapal si získává i náročné ostravské publikum. Kromě trenérů Sparty, Slavie a Plzně se stal prvním koučem v historii české ligy, který v sezoně vyhrál 22 zápasů a dosáhl na milník 70 bodů. Už nemusí číst ani břitkou kritiku z novin. Načas.
„Nevím, jestli budu mít větší respekt. Dělám svou práci, co nejlépe to jde. Je to zásluha celého realizačního týmu,“ chválí své pobočníky včetně kondičního specialistů Jana Musila a Filipa Saidla. „Jsem pod věčnou palbou, už mi to tolik nepřijde. Nad kritikou, co má hlavu a patu, se zamyslím. A věci, o kterých si myslím, že nejsou fér, pouštím jedním uchem tam a druhým ven.“
Ti, co Hapalovi před časem spílali, že by měl odejít, ho dnes plácají po ramenou. Ale to je fotbal. Spousta řečí k němu patří. Faktem je, že pod Hapalovým vedením se hráči zlepšovali a tým stoupal tabulkou.
Fajront.
Teď je potřeba si úspěch jako cyp užít.
A pak zase jít rubat.
