Pardubice se za rok zlepšily, Kometě chyběla kvalita, lidi a disciplína

Před rokem se extraliga zbarvila do modré. Kometa zničila dva nejmocnější kluby v sedmých zápasech. V semifinále si podala Spartu, ve finále Pardubice. Dokonale fungoval její defenzivní systém, brilantní brankář Michal Postava kradl zápasy a Jakub Flek jezdil pravidelně do brejků. Byl to hokej, který utrápil favority.

Teď si dala Kometa repete s Pardubicemi už ve čtvrtfinále. Dost věcí se za rok změnilo, najednou neměla nárok. Sezona pro ni skončila. Na jaře 2025 zaslouženě sklízela poklony, že se tým rval přesně tak, jak je potřeba, abyste vyhráli. Březen 2026 se nesl v jiném duchu.

Pardubice působily daleko připravenější. Už v prvních dvou zápasech na jejich ledě bylo znát, jak pečlivě jsou nachystané na Fleka. Lídr Komety nezpomalil, nezmenšilo se jeho úsilí, nedal do hry méně práce. Jen tentokrát jeho úniky nefungovaly.

Jakmile se objevila možnost, že může odjet, hned ho pardubičtí hráči zavírali. Za dva zápasy v Pardubicích se dostal jen k jednomu brejku, kdy ho vychytal brankář Malcolm Subban. Dynamo s koučem Filipem Pešánem se na Kometu nachystalo dobře. Ta si navíc situaci výrazně zkomplikovala bláznivými fauly.

„Pouštěli jsme nejlepší přesilovku v lize do akce,“ přikývl i brněnský kapitán Flek po čtvrté porážce. Jeho tým se tedy v průběhu série srovnal. Za dva poslední zápasy v Brně vyfasoval jenom čtyři tresty, což v Pardubicích zvládl i za jednu třetinu. Jenže v tu chvíli prohrával už 0:2 na zápasy. Měl poměrně širokou marodku a dostal se do pozice, že musí vyhrát.

Důkazem, kam se dosluhující mistr dostal, je, že teď prohrál na přesilovkové góly s Pardubicemi 1:8. Před rokem to bylo 3:4 a hrálo se o tři zápasy víc.

Na jaře 2025 navíc Kometa i pravidelně loupila jinde. V semifinále se Spartou i ve finále s Pardubicemi platilo, že sérii otevřela jednou výhrou na cizím hřišti. Teď přijela do Brna se zamotanou hlavou, že nefunguje vůbec nic a výhra v Pardubicích byla vždycky hodně daleko.

Za klíčový bod série je taky potřeba brát, jak k ní přistupoval pardubický lídr Lukáš Sedlák.

Před rokem hodně diskutoval, nechával se vtáhnout do potyček. Tisíckrát může říkat, jak ho takové věci dostávají do hry. Jenže tisíc trenérů by mu řeklo, že bude radši, když se soustředí víc na dění na ledě.

To se přesně stalo teď. Neoplácel, nezuřil, neřval po každém střídání na rozhodčí. Hrál tradičně tvrdě na hraně pravidel. Když dostal naloženo od soupeře on, vztek nepustil ven.

Všechno dobře vystihuje moment z prvního zápasu série. Jakub Zbořil dohrál Sedláka u mantinelu. Před rokem by se po něm sápal, řval na rozhodčího a po zemi by se kutálela jeho helma. Teď působil nezúčastněně a spoluhráči hned skákali po Zbořilovi. Detail. Ale ukazuje , s jakým nastavením Pardubice do série tentokrát vkročily.

Mají mužstvo plné velkých hráčů a přesně podle toho i hrály. „Nechceme hrát hloupě, abychom chodili zbytečně ven. Ale taky se nechceme nechat mlátit, stojíme za sebou, hrajeme tvrdě,“ popsal hru Dynama Jiří Smejkal.

Bonus Pardubic, který Kometa neměla? Široký kádr. Dynamu chyběli dva střední útočníci Jáchym Kondelík s Patrikem Poulíčkem. V hokeji je taková absence pohroma, protože kolem téhle pozice se vždycky řídí hra celé formace.

Nakonec to nebylo vůbec poznat. Roman Červenka si ve 4 zápasech připsal 8 bodů (3+5), Sedlák 7 (3+4). Jenže zásadní byl právě ofenzivní příspěvek celé sestavy. Při mistrovské sezoně se soupeři nedostávali blízko k brankáři, soupeř do Komety bušil. Měl hodně střel, ale hru pod tlakem tým zvládal. Brankář Michal Postava neudělal snad jediný špatný pohyb a hráči kolem něj odpalovali každý vyražený puk.

Soupeř byl tentokrát ale ještě nebezpečnější tím, že přes léto přivedl ofenzivní obránce. Miguel Tourigny a Jan Košťálek jsou faktory, díky kterým je vítěz základní části daleko nebezpečnější. Před rokem jim takoví hráči scházeli.

Pardubice tentokrát působily i celkem trpělivě. Věřily si, že díru do defenzivy vždycky nějak provrtají. Ano, Červenka řádil. Ale zásadní byly i dva góly Smejkala v prvním zápase, kdy zaznamenal vítěznou trefu Miloš Kelemen. Povedeně se musí brát i netradiční rotace brankářů, kdy dvě domácí výhry odchytal Malcolm Subban a přesto do práce nastoupil v Brně Roman Will.

Za dva zápasy na ledě Komety dostal dva góly. Tím pádem vyslal i celkem jasnou odpověď na otázku, jak se popere s tím, že poprvé za čtyři roky v Pardubicích startuje play off jiný brankář než on: úplně v klidu.

„Nechal jsem tam všechno, to samé kluci,“ vydýchával porážku s Pardubicemi Jakub Flek. Těžko se dá něco namítat.

Před rokem se týmu z Brna povedl zázrak, jel na vlně soudržnosti a týmové chemie, která kolikrát může být nepředvídatelným faktorem play off. Tuhle veličinu nejde popsat v datech a číslech, ale umí přiblížit velkému výsledku. Týmu už chyběl i kouč Kamil Pokorný, který před rokem působil jako velký táta kabiny. Série mizerných výsledků v základní části vedla k tomu, že v říjnu podle oficiálního stanoviska klubu sám rezignoval.

V Brně se teď dodělává nová aréna. Dá se čekat, že až se otevře, majitel Libor Zábranský sestoupí znovu na lavičku a bude chtít jít po titulu.

Jenže minulý rok mohl být i úkaz, který se těžko zopakuje. V Brně se trefili do všech posil, které přes sezonu přivedli. Například nikdo by netipoval, že se znovu rozstřílí uhasínající Peter Mueller. Teď podobná trefa nepřišla.

Zábranský bude muset stavět tým, který zvládne konkurovat nejbohatším celkům Pardubic se Spartou. Minimálně jeden z nich titul znovu nezíská, takže na trhu zase bude operovat miliony a velkými platy. Pardubice si už v předstihu zajistily služby Davida Tomáška s Matějem Stránským. Na tuhle platovou třídu Kometa momentálně nemá, potřebuje najít levnější, ale ideálně lepší cestu.

O to těžší bude, že Třinec neztrácí sílu, do špičky začne, co se týká výdajů, patřit i Kladno majitele Tomáše Drastila. Liberec i Plzeň jsou navíc týmy budoucnosti, které se mohou zlepšovat v dalších třech letech. To samé platí pro Karlovy Vary a Mountfield HK vypadá, že s koučem Tomášem Martincem bude operovat v první čtyřce, ať se po extralize bude dít cokoliv.