Favorité extraligy mají důvod se bát. Jandač jim může způsobit šok

Byl pořádně zpocený. Nick Malík právě vychytal výhru nad Pardubicemi 4:3. Nepůsobil fyzicky zničený. Jen jste měli před sebou chlapa, který ze sebe vydal úplně všechno. „Asi nejlépe k nám sedí heslo, že z obrany se nám hraje nejlépe. Těžko se k nám prochází, což ostatní může frustrovat. Máte pocit, že bušíte a nic z toho není,“ vypočítával plzeňský gólman.

Na konci ledna takhle jeho tým zase porazil dalšího soupeře z nejsilnější české čtyřky.

Pokud chcete vyjmenovat hlavní kandidáty na hokejový titul, tak se vám nikdo nevysměje, když spustíte o Kometě, protože vyhrála před rokem a může zase. Třinec ve výčtu nesmí chybět, protože jeho pět titulů v řadě působí dojmem, že extraligu vyhrává někdy od druhohor.

Pardubice zmínit musíte, protože každý rok staví silnější a dražší tým, aby konečně stály nad ostatními. Spartu zase nesmíte vynechat už jen proto, že je to Sparta. Každý rok investuje do kádru stovky milionů, aby pro pohár došla poprvé od roku 2007.

Nečekáte, že se někdo do téhle skupiny nacpe. Jestli to ale někdo může dokázat, tak Plzeň. Nenápadně vyrostla, po základní části skončila druhá. Proti bohaté čtyřce umí hrát, ze šestnácti zápasů půlku vyhrála.

Dnes se jeví jako geniální tah, když si šéf klubu Martin Straka plácl v létě 2024 s Josefem Jandačem. Bývalý reprezentační kouč tým zlepšuje.

„Nechcete psát radši o něčem jiném? Nás vynechte,“ zabručí trenér s lehkým úsměvem, pokud zkusíte nadhodit téma, že jeho Plzeň vypadá dobře.

Nechce o své práci moc vyprávět, dokud není hotová.

Má ale reálně šanci vyhrát extraligu někdo mimo zmíněnou TOP 4? „No, dobrá otázka,“ usměje se plzeňský kapitán Jakub Jeřábek.

„Byl bych rád, kdyby to tak bylo,“ pokračuje.

Čistě číselně k tomu má nejblíž dvojice Karlovy Vary - Liberec. Hrají spolu, takže semifinále má jeden z nich jisté. Pak stačí porazit „jen“ dva soupeře.

„Je potřeba vidět, že v play off na vás čeká hodně překážek a detailů, které mohou rozhodovat. Na každého něco čeká a tým, který došel až na konec, si se všemi nástrahami uměl vždycky poradit,“ nabízí svůj pohled Jeřábek.

Občas se stane, že někdo vyskočí a v základní části hraje skvěle.

Za poslední dobu to byly Litvínov (2024), Vítkovice (2023) a České Budějovice (2022). Každý vyskočil do semifinále. Hradec se stabilně pohybuje na špici extraligy a v roce 2023 hrál finále, i když tenhle úspěch mu navždycky bude kalit dopingový škraloup.

Jenže každý nakonec na něco dojel. Chyběla síla, protože kádr byl moc úzký, jindy scházela kila a centimetry, případně zkušenosti z velkých bitev.

Před startem čtvrtfinále se dá najít několik silných důvodů, proč by Plzeň měla být týmem, který po dlouhé době šokuje extraligu. Tak nějak nenápadně postavila tým, který má všechno.

V bráně stojí špičkový Nick Malík, v obraně najdete stokilové vazouny i technické typy. Útok je poskládaný podobně pestře. Zkušeností má tým hodně, mladých hráčů rovněž.

V Plzni se třeba probudil někdejší velký talent Dominik Simon. Hrál NHL, měl psychické potíže a vypadalo to, že se nikdy ani nepřiblíží svému potenciálu.

Pod Jandačem ožil, když přišel původně na zkoušku. Stal se z něj zodpovědný hráč, který umí pracovat na obou koncích hřiště.

Vysoký útočník Adam Měchura přichází do nejlepší fáze kariéry, v play off může být největší útočnou hrozbou Plzně. To samé může platit pro střelu Michala Teplého nebo tvrdost Adama Maláka i rychlé nohy Martina Filipa.

Všichni by měli mít nejlepší fázi kariéry před sebou.

Bonusem mohou být finští bratři Petmanové. Před rokem Vile a Mikko zažili hodně nečekané tažení podceňovaného týmu SaiPa až do finále tamní ligy. Jejich klub pět let nehrál play off a najednou hrál o titul. Znají příběh, jak se šokuje.

Skvělá organizace hry jde pak právě za někdejším reprezentačním koučem a bývalým sparťanským trenérem Josefem Jandačem. Jako kdyby v 57 letech nabízel nejlepší verzi sebe sama, kdy se v něm kombinují nápady, zkušenosti a nadhled.

Když se mu někdo chtěl pošklebovat, stačilo předhodit, že tým s ním nikdy nevyhraje zlato. Byl by paradox, kdyby právě jeho tým vyřadil Spartu, s níž šel sedmkrát do play off.

„Je to dobrý trenér. Systém s ním řeší spíš kluci přede mnou, ale vidím, jak nás dovede připravit na zápas a reagujeme, když něco nejde podle plánu,“ říká i gólman Malík.

Co se tedy musí sejít, aby tým typu Plzně hrál opravdu o titul? „Potřebujete štěstí, aby se vám vyhnula marodka,“ nadechne se kapitán týmu Jeřábek. „Ale když dáte do hry srdce a správně nastavíte hlavu, proč by nemohl vyhrát i někdo jiný než ti, od koho se to čeká?“ odpoví otázkou.

Ví, o čem mluví. Má dva tituly s Třincem a jeden s Plzní.

Západočeský klub si slávu užil v roce 2013, ale tehdy byl v jiné pozici než dnes, milionů se v extralize točilo méně. Kariéru tam končil jeden z nejlepších hráčů české historie Martin Straka. Kolem sebe měl hvězdy typu Jana Kováře nebo Tomáše Vlasáka. Základní část v klubu odehrál Milan Gulaš, při výluce NHL sestavu vyzdobil Tuukka Rask, brankář Bostonu Bruins.

Dnešní Plzeň je jiná a Jeřábek taky.

Tehdy kariéru rozjížděl, teď je mazákem, který krotí i povzbuzuje ostatní. Předává zkušenosti.

Má za sebou velkou éru v reprezentaci, kdy býval pod Jandačem ofenzivní jedničkou mezi obránci.

Zahrál si NHL za Montreal a Washington.

Na jaře 2024 ale prodělal šílené zranění. Jako hráč Třince jel do nemocnice s otevřenou zlomeninou holenní a lýtkové kosti.

K hokeji se vrátil a v Plzni zvládá i 20 minut za zápas.

„Do sezony jsem šel s pokorou, protože jsem neměl nic jistého. Martin Straka s Pepou Jandačem mi dali šanci a snažím se jim to oplatit, jak nejlépe dovedu,“ říká.

Prožil tak skvělou základní část, kdy Plzeň postupně vyrostla v jeden z nejlepších týmů extraligy. „Zažít tohle doma je nádhera,“ pochvaluje si.

Když před ním řeknete, jestli umí popsat, čím se liší hokej v play off, neváhá: „Koukal jsem na předkolo a tam dobře vidíte, co se změnilo. Je tam víc jednoduchých puků, které vyhazujete jako obránce ven. Hokej je trochu jiný, uvědomujete si sílu okamžiku, kdy jedete nadoraz a nechcete udělat chybu. Najednou tam ale někdo má koule, udělá něco navíc a tihle kluci rozhodnou.“

Díky tomu, že se hlavní pozornost v sezoně upínala na Pardubice, jak sladí všechny hvězdy, na Spartu, jestli konečně začne vyhrávat, na Václava Varaďu, proč jsou Vítkovice tak špatné, a na Třinec, kde skončil trenér Zdeněk Moták, má Plzeň relativní klid.

Nahoru tabulkou proplula spíš nenápadně. Způsob, jakým celý rok hrála, nasvědčuje, že by měla mít silné zbraně pro play off.

Nezářila díky nějaké živelnosti, ale je pevná v defenzivě.

„Pět sezon za sebou jsme hráli o dvanácté místo. Ale teď jsme chytli začátek, začali si věřit, tým se ustálil a trenéři za námi stojí,“ nabízí svůj pohled obránce Daniel Malák.

Silnější může být Plzeň i proto, že v minulé sezoně si prožila, jak bolí selhání. Tým se po sérii zranění vyhrabal ze spodních pater. Ale v předkole ho zadusila Mladá Boleslav a bylo po parádě. Tým už na jaře 2025 tušil, že by to najednou mohlo být dobré. Jenže nebylo.

„Vůbec bych nepředbíhal, protože před rokem nám play off vůbec nevyšlo,“ přikývne brankář Malík.

Na něj teď taky stoupne tlak, jestli dovede kouzlit jako v základní části. „Čísla mluví za všechno. Špičkový gólman,“ má obránce Malák jasno. Za moment se rozvášní: „Troufnu si říct, že by Nick mohl jít klidně do NHL. Věříme mu…“

Pak se na chvíli zastavil: „I když by teda mohl Nick u nás nějakou chvíli zůstat.“

Malík podepsal v Plzni novou smlouvu, ale odchod za moře jednou z možností je. O brankáře pod 25 let kluby NHL stojí, chtějí si je držet pod dozorem s nadějí, že z někoho opravdu může vyrůst elitní gólman.

„Mně to nikdo z kluků tedy neřekl,“ pobavilo Malíka, že ho parťák posílá za moře. „Je to fajn, ale upínat se na to nechci. I kdybych někam odešel, NHL to nebude, ale šel bych samozřejmě na farmu. Jen není kam spěchat.“

Co bude, se uvidí i v play off.

Plzeň má sestavu i systém, který může největší favority hodně potrápit. Minimálně. Papírově by Spartu vyřadit neměla, soupeř má větší jména a disponuje většími prostředky. Ale pokud to dokáže, půjde z ní velký strach. Nachystaná na úspěch totiž je.