„Můj bratr zemřel zbytečně, obsluhoval nebezpečný stroj.“ Firma vinu odmítá

Rodina muže, který utrpěl smrtelný pracovní úraz, se nechce smířit s tím, že zaměstnavatel z tragédie vyvázl jen se stotisícovou pokutou. Inspekce práce našla při obsluze stroje, na kterém se tragédie stala, řadu pochybení.

Kamera v rohu výrobní haly zaznamenala tragédii s fatálními následky:

Dva muži v montérkách se snaží vyčistit útroby linky na výrobu ochranných kartonových obalů. Jeden z nich se na několik okamžiků naklání pod pohyblivý, skoro tunu vážící transfer. Rukou se zapře o duplicitní ovládání.

Z videa to vypadá, že se snaží vysunout se zpět zpod stroje. Jenže při manévru nechtěně zmáčkne jedno z tlačítek na panelu.

V tu chvíli kovový transfer sjede dolů.

Záchranáři dorazí rychle, ale už nemohou nijak pomoci.

Příčinám tragického úrazu, který se stal v listopadu 2024 ve firmě Tridas ve Valašském Meziříčí, se věnuje dnešní epizoda investigativního a reportážního pořadu Ve stínu.

Muži, který v práci zemřel, bylo třiačtyřicet. Jmenoval se Miroslav a patřil mezi nejzkušenější zaměstnance.

Část pozůstalých je přesvědčená, že vinu za smrt zaměstnance nese samotná firma. Takový závěr podporují i zjištění inspekce práce, u soudu byl ale potrestán pouze spolupracovník Boris.

Když policie případ prošetřovala, dospěla k závěru, že hlavním viníkem je právě Miroslavův kolega, s nímž v osudný den stroj obsluhoval.

Šlo o linku, kterou si sestrojila a provozovala sama firma Tridas. Ze směsi papíru a vody vyráběla tvrdé kartonové ochranné obaly na nejrůznější zboží.

Stroj se ale pravidelně zanášel a bylo potřeba jeho vnitřek čistit tlakovanou vodou. Ne vždy to ale stačilo. Někdy musela obsluha stroje ucpané trysky mechanicky prošťouchnout drátem nebo akuvrtačkou.

Právě při tomto čištění ke smrtelné nehodě došlo.

Kriminalisté zjistili, že Boris krátce před nehodou stroj bezpečnostním klíčkem přepnul do nastavení „servis“. Tím odblokoval bezpečnostní opatření a s transferem bylo možné pohnout.

Stroj se má podle návodu čistit pouze v automatickém nastavení po zmáčknutí tlačítka „STOP“.

Boris ale linku nevrátil do automatického režimu a Miroslavovi o tom neřekl. Ten si stroj nezkontroloval.

Boris na policii nezapíral: „Servisní nastavení jsem na lince nastavil proto, abych mohl pohnout transferem přes boční ovladač a mohl otevřít zabezpečené dveře. Zapomněl jsem to před čištěním vrátit do automatického režimu, nebo do nuly. Také jsem to zapomněl říct kolegovi, protože kdyby věděl, v jakém nastavení linka je, tak by tam nevlezl. Na závěr chci uvést, že je mi celé věci líto.“

Soud Borisovi za usmrcení z nedbalosti vyměřil trest 22 měsíců odnětí svobody, podmíněně odložený na zkušební dobu třiceti měsíců.

Blízký člověk jednoho dne odejde do práce, ale už se nikdy nevrátí domů. Jen těžko si to lze představit. Miroslavova rodina to zažila.

„Říkal jsem si, že chodí do bezpečné práce. Nebyla to pravda. Přišel o život. Zůstala manželka s dvěma malýma děckama,“ říká v podcastu Ve stínu Miroslavův otec.

Sám pořádně neví, co se vlastně ve firmě stalo. Ale domnívá se, že spoluodpovědnost za nehodu nese i samotná firma Tridas.

„Svou vinu úplně popřeli. Úplně. Svedli to jen na ty dva.“

Stejnou nespravedlnost vnímá i Miroslavova nevlastní sestra Silvie. „Ten stroj byl nebezpečný a neměl tam vůbec být. Kdo byl původce nebezpečí? Na to se dosud nikdo nezeptal. Lidé si dodnes myslí, že bratr si za nehodu mohl sám, ale tak to není.“

Společnost Tridas dva dny po nehodě v záznamu o úrazu skutečně označila za viníka Miroslava. „Postižený zaměstnanec porušil návod k obsluze konvenční linky tím, že před vstupem do prostoru linky neprověřil odstavení linky v módu pro čištění formy stanoveném návodem k obsluze. Tridas neporušil žádný právní ani ostatní předpis z BOZP.“

Obdobně firma argumentovala i inspekci práce: „Poškozený zcela svévolně porušil servisní návod i předpisy bezpečnosti ochrany zdraví při práci, na které byl opakovaně v souladu se zákonnými požadavky proškolen a počínal si lehkovážně.“

Jenže právě inspekce práce, která smrtelné úrazy ze zákona prověřuje, našla závažná pochybení i na straně zaměstnavatele, tedy u firmy Tridas.

Inspektor Jaroslav Šula už v srpnu 2025 (verdikt o trestu pro Borise padl až v březnu 2026) upozornil na možná porušení zákoníku práce a předpisů o bezpečnosti práce.

„Zaměstnavatel jako kontrolovaná osoba a zároveň výrobce předmětné konvenční linky nevytvářel bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nepřijímal opatření k předcházení rizikům,“ píše Šula.

Problémových míst odhalili inspektoři hned několik.

Například bezpečnostní klíček, kterým Boris těsně před tragédií stroj přepnul, měl být podle hlavního návodu vysunutý.

Jenže praxe byla jiná.

„Klíček byl v ovládání zastrčený pořád,“ říká bývalý zaměstnanec Tridasu Bohdan Grygařík.

Když se obsluze nepodařilo vyčistit ucpané trysky uvnitř stroje, běžně si pomáhali tím, že transferem přejeli do mezipolohy.

A aby mohli do stroje vstoupit, potřebovali k tomu právě klíček.

Technolog, který měl zajišťovat chod výrobního procesu, dokonce inspekci práce řekl, že na zasunutý klíček několikrát upozorňoval.

Podle Grygaříka navíc neměla obsluha s linkou v servisním, údržbářském nastavení vůbec manipulovat. Jenže z výpovědí více zaměstnanců vyplývá, že krátké přepnutí do režimu servis bylo v provozu běžným, byť neformálním postupem.

Inspektoři také zjistili, že neexistoval oficiální postup pro čištění ucpaných trysek. Návod specifikoval pouze odstranění nečistot pomocí vapkování z přední strany stroje. Nikoli už postup pro prošťouchnutí ucpaných trysek.

Nejzásadnějším proviněním ale podle inspekce práce bylo umístění duplicitního nezakrytého ovládání vedle podélných bezpečnostních dveří.

Tímto ovladačem bylo možné popojíždět transferem. Zároveň se ale nacházelo v místě, kde jím mohla obsluha stroje nezáměrně uvést transfer do pohybu.

Tak jako se to stalo Miroslavovi.

Inspektor Jaroslav Šula na to ostatně upozorňoval i policejního vyšetřovatele. „Zasílám Vám výcuc z nařízení vlády, znění tohoto paragrafu je důležité, protože stroj nebyl spuštěn záměrným úkonem. Nevím, jestli to je pro vás důležité, protože toto je věcí zaměstnavatele. Kdyby ten ovladač byl umístěný mimo dosah, nic by se nestalo, i kdyby porušili všichni všechno,“ napsal v emailu komisaři.

Inspekce práce za tato provinění udělila firmě pokutu 180 tisíc korun. Tridas podal odpor. Následovalo proto správní řízení.

V něm inspekce prohřešky opět potvrdila.

„Zaměstnavatel porušil povinnosti, které jsou mu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci právní úpravou uloženy, a vystavil své zaměstnance zvýšenému nebezpečí ohrožení života či poškození zdraví. Jedná se o závažné přestupky,“ napsal vedoucí inspektorátu pro Jihomoravský a Zlínský kraj Tomáš Musil.

Výsledek? Snížení pokuty na 105 tisíc. Rozhodnutí bylo v době uzávěrky tohoto textu nepravomocné, protože neuběhla zákonná lhůta, po kterou se proti pokutě může firma ohradit.

Firmě s ročním obratem 250 milionů hrozila pokuta až dva miliony. Proč se inspekce rozhodla pro tak nízkou sankci?

Inspektor Tomáš Musil ve svém rozhodnutí argumentuje vyjádřením Tridasu k majetkovým poměrům (není ale zřejmé, jaký je vztah hospodaření firmy a výše pokuty), přijatými nápravnými opatřeními (klíček už není permanentně v ovládání, duplicitní ovladač je přesunutý a zakrytovaný, výstražné světlo při přepnutí do servisního ovládání, nové proškolení obsluhy strojů) a příslibem firmy finančně investovat do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Dále píše, že v řízení se neřeší souvislost mezi pochybeními a smrtelným úrazem.

„Nad rámec uvedeného inspektorát podotýká a upozorňuje zaměstnavatele, že pokud by se snad domníval, že pochybení byla příčinou smrtelného pracovního úrazu, uložil by pokutu nikoliv v tak relativně nízké výši, nýbrž by se zcela jistě výše pokuty pohybovala v řádu několika vyšších set tisíc korun, ne-li v řádu milionu korun,“ uvádí.

Proč nemají závažná pochybení u stroje souvislost se smrtelnou nehodou, vedoucí inspektor Musil nevysvětlil. Během telefonátu pouze odkázal na vedoucí právního oddělení.

Policejního komisaře Libora Holiše jsme se chtěli zeptat, proč se více nezaměřil na podíl samotné firmy na smrtelné nehodě. Odkázal nás na tiskové oddělení, které rozhovor nepovolilo.

Na otázky neodpověděla ani firma Tridas.

„Společnost ani její statutární zástupci nebyli ve věci obviněni, společnost ani statutární zástupci nebyli ani účastníkem vedeného trestního řízení. Správní řízení nebylo dosud skončeno, je neveřejné a s ohledem na probíhající šetření a citlivost celé události Vám ve věci nemůžeme poskytovat další informace,“ uvedla advokátka společnosti Jitka Špilková.

Silvie se se závěry vyšetřování smrti svého nevlastního bratra nechce smířit. Podala proto trestní oznámení na firmu Tridas.

Státní zástupce Jiří Sachr jí ale odpověděl, že nevidí důvody, proč zahájit úkony trestního řízení. Podle něj celý případ policie podrobně zkoumala a nezjistila, že by provinění firmy byla bezprostřední příčinou smrtelného úrazu.

„Tyto nedostatky mohly nanejvýš vytvářet obecné podmínky, za nichž mohlo ke škodlivému následku dojít, samy o sobě však nevedly ke vzniku konkrétního skutkového děje a nevedly bezprostředně k jeho průběhu,“ uvedl s tím, že částečnou vinu nese i sám Miroslav, který se nepřesvědčil o nastavení linky před jejím čištěním.

S takovým závěrem ale nesouhlasí advokát se specializací na pracovní právo a úrazy Boris Achmedov. Tým Ve stínu jej požádal o detailní prostudování celého případu.

„Pokud zaměstnavatel věděl o tom, jak probíhá obsluha stroje a nezasáhl, tak se mi názor státního zastupitelství jeví jako předčasný, neúplný,“ řekl.

Podle něj je firma zodpovědná nejen za nastavení bezpečného pracovního prostředí, ale i za dohled a za to, že je dodržován.

„Jednalo se o dlouhodobě přehlížený problém. Více zaměstnanců si ho bylo vědomo, ale nikdo zejména z vedoucích zaměstnanců nezasáhl a nenapravil to tak, aby to bylo v souladu s bezpečností práce. To zaměstnavateli rozhodně přičítat lze,“ upozorňuje.

Jak se firma finančně vypořádala s rodinou zemřelého zaměstnance? Může být firma jako právnická osoba trestně odpovědná za smrt zaměstnance?

Nejnovější epizodu podcastu Ve stínu najdete ve všech podcastových aplikacích, na webu Podcasty.cz nebo v úvodu tohoto článku.