Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Během léta mají prázdniny nejen školáci, ale také teplárny a elektrárny, zejména ty uhelné. Oproti topné sezoně je výroba elektřiny v létě tradičně na nejnižších úrovních, protože kopíruje sezonní výkyvy ve spotřebě elektřiny.
Letošní rok byl však jiný. Podle zprávy o provozu elektrizační soustavy, kterou každé čtvrtletí zpracovává Energetický regulační úřad, vzrostla od začátku roku do června výroba elektřiny v uhelných elektrárnách meziročně o osm procent.
Například u největšího výrobce elektřiny z uhlí v Česku, skupiny ČEZ, byla vyšší o pět procent a za celý rok 2026 předpokládá výrobu v uhelných elektrárnách meziročně o devět procent vyšší.
Ještě na začátku roku se přitom o uhlí mluvilo jako o skomírajícím byznysu. V lednu a únoru to tak skutečně vypadalo a tento výklad navíc umocňovaly debaty o vypínání uhelných elektráren a tepláren ze skupiny Sev.en.
Uhlí vrátila do hry krize na Blízkém východě. Po výpadu části dodávek zkapalněného zemního plynu z Kataru a Spojených arabských emirátů dramaticky stoupla cena plynu – tuto středu vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 2022 a překonala hranici 100 eur za megawatthodinu. Klíčové pro chod uhelných elektráren je, že s cenou plynu roste cena elektřiny a že cena emisní povolenky zůstává na stabilní úrovni kolem 85 eur. Výroba elektřiny z uhlí tak opět po několika prodělečných letech začala vydělávat.
Uhelné elektrárny pokračují v jízdě z předchozích měsíců i v říjnu, přestože počasí bylo stále mírné. Mnohdy byly zdrojem, který obstaral nejvíce elektřiny. Například 20. října pokrývalo uhlí 50 procent výroby elektřiny. V celoročním průměru podíl uhelné výroby činí zhruba třetinu.
Tento obrat otevírá otázky ohledně další budoucnosti uhelných elektráren i dekarbonizace energetiky. Stále totiž platí, že z dlouhodobého hlediska není provoz uhelných elektráren ekonomicky atraktivní. Současná situace sice uhelnému byznysu nahrává, ale nemění nic na tom, že výroba elektřiny z uhlí v Česku ve 30. letech skončí. Možná k tomu dojde ještě dříve.
Skupina Sev.en, ale i stát průběžně mění pohled na to, kolik uhelného výkonu v tuzemské soustavě vlastně v příštích letech bude.
Záležet bude především na tom, jak se bude dále vyvíjet geopolitická situace na Blízkém východě, která je teď hlavním hybatelem cen plynu. Současný stav je však pouze dočasný. Příznivá tržní situace vydrží zřejmě jen do té doby, dokud se doprava plynu přes Hormuzský průliv plně neobnoví a ceny energií opět spadnou.
Dopady války v Íránu neznamenají, že by měly uhelné elektrárny vydržet v provozu déle, než jak ukazují dlouhodobé predikce. Trh to vidí stejně – ceny elektřiny s dodávkou v příštích dvou letech se opět přibližují nižším hodnotám a s rokem 2030 už efektivita uhelných zdrojů zase klesá.
Příštího roku se však stále většina uhelných elektráren dožije. Třeba ČEZ se díky nárůstu cen elektřiny a poklesu cen povolenek podařilo na rok 2027 zafixovat marži a zlepšit tak ziskovost elektráren.
První čtvrtletí by mělo tuzemské „uhelky“ ještě udržet při životě, což naznačuje i skupina Sev.en, která v té době už plánovala jejich vypínání. Vývoj cen elektřiny a emisních povolenek bude mít dopad i na konečné rozhodnutí o osudu devíti uhelných bloků a celkem 1820 megawattů uhelného výkonu.
Jak v elektrárně Chvaletice, tak v Počeradech, o jejichž zavření skupina uvažuje, bude probíhat výroba minimálně do 31. března 2027. „A tento termín nemusí být konečný,“ uvedla skupina Sev.en.
Další postup bude záležet na tržní situaci. Pokud se opět obrátí v neprospěch uhelného byznysu, Česko nejspíš o obě elektrárny přijde. Ještě v lednu provozovatel přenosové soustavy ČEPS požadoval, aby Elektrárna Chvaletice zůstala v provozu, aby pomáhala v určitých hodinách vyrovnávat výkon v síti, aby se předešlo výpadkům.
ČEPS však celou věc ještě přepočítal a dospěl k závěru, že tuto elektrárnu v soustavě nepotřebuje. Kdyby ji chtěl Sev.en vypnout, má k tomu zelenou.
Pro českou energetiku je tak jedno, jestli tyto kotle zhasnou příští rok, za čtyři roky či ještě později. Návrat uhelné energetiky na výsluní se nekoná. Zažívá spíš poslední záblesk staré slávy před tím, než nadobro odejde a nahradí ji obnovitelné zdroje a plyn.
Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
