Měl na helmě mrtvé ukrajinské sportovce. Olympiáda mi to zakázala, tvrdí

Boxer Pavlo Iščenko zahynul při bojové misi, stejně jako hokejový gólman Oleksij Loginov. Teprve čtrnáctiletou vzpěračku Alinu Peregudovou zabili při ostřelování Mariupolu.

Ty všechny si nechal Vladyslav Heraskevyč zpodobnit na přilbu, s níž plánoval bojovat za padlé ukrajinské sportovce aspoň symbolicky ve svém olympijském závodě. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) s tímto ale nesouhlasil.

„Mezinárodní olympijský výbor (MOV) mi zakázal nosit tuto helmu na oficiálních trénincích i závodech,“ napsal na instagramu vlajkonoš ukrajinské výpravy Heraskevyč.

V úterý odpoledne pak MOV vydal prohlášení, že došel ke kompromisu. Ukrajinský sportovec bude moci nosit smuteční pásku na paži a vyjadřovat názory v rozhovorech.

Na úterní tiskové konferenci nicméně Heraskevyč uvedl, že v „helmě k uctění památky zesnulých“ navzdory zákazu pojede.

„Díky jejich oběti tu můžeme závodit jako tým. Nezradím je,“ řekl v úterý médiím v Cortině. „Myslím, že si zaslouží být se mnou v závodě. Používal jsem tu helmu včera (v tréninku), používal jsem ji dnes, použiju ji zítra a použiju ji v den závodu,“ dodal sedmadvacetiletý ukrajinský skeletonista.

A dodal, že mu to přímo v olympijské vesnici oznámil Toshio Tsurunaga, který má za Mezinárodní olympijský výbor na starost komunikaci se sportovci.

„Tohle rozhodnutí mi jednoduše zlomilo srdce,“ uvedl Heraskevyč. „Mám pocit, že Mezinárodní olympijský výbor zradil sportovce, kteří patřili do olympijského hnutí. Tím, že neumožnil uctít jejich památku v aréně, do které oni sami už nemohou nikdy vstoupit.“

Důvodem je podle něj Olympijská charta, konkrétně pravidlo 50.2. To „zakazuje jakékoli formy demonstrací nebo politické, náboženské či rasové propagandy na jakýchkoli olympijských sportovištích, v místech konání akcí nebo v olympijské vesnici“.

Na což Heraskevyč odpovídá: „Navzdory případům z minulosti i současnosti, kdy MOV podobné uctění památky umožnil, se tentokrát rozhodli nastavit speciální pravidla jen pro Ukrajinu.“

V úterý odpoledne organizátoři otočili. „Snažili jsme se vyjádřit soucit a pochopení s jeho přáním. Nebudeme mu bránit v projevech na tiskových konferencích, v mixzóně a jinde. Považujeme to v této situaci za dobrý kompromis,“ uvedl mluvčí MOV Mark Adams.

Skeleton nebývá nejsledovanější událostí zimních her, najednou ale na něj míří velká pozornost – kvůli příběhu Heraskevyče i kvůli jádru sporu.

Olympiáda se snaží pravidlem 50.2. držet stranou od politiky, jakkoli s ní je dávno prorostlá. Politickým rozhodnutím bylo ostatně i umožnění účasti ruských sportovců na letošních zimních hrách – stejně jako to, že ani tentokrát nesmějí startovat pod ruskou vlajkou.

Rusko začalo v roce 2022 invazi na Ukrajinu bezprostředně po konci předchozí zimní olympiády v Pekingu. Heraskevyč právě tam, ještě před startem války, ukazoval ceduli s nápisem Ne válce na Ukrajině.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha minulý týden uvedl, že ve válce s Ruskem zemřelo podle odhadů 650 ukrajinských sportovců či trenérů a že na Ukrajině bylo zničeno přes osm stovek sportovišť, mimo jiné těch určených olympionikům či paralympionikům.

Heraskevyče okamžitě podpořil na síti X i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který napsal: „Takováto pravda nemůže být nepříjemná či nevhodná, nemůže být označována za politickou demonstraci na sportovní události. Jde o připomínku celému světu, kým je současné Rusko.“

Heraskevyč v tom v Itálii není sám. Mnohem méně propíraným případem byla situace německé rychlobruslařky Josephine Schlörbové, které podle jejích slov MOV v rámci pravidla 50.2. nedovolil závodit v jejích oblíbených bruslích.

„Mám je vyrobené na míru a je na nich několik citátů. Například: Nenávist není názor. Diskriminace je zločin,“ řekla Schlörbová pro list Sächsische Zeitung. „Samotný závod podle MOV musí být úplně oproštěný od jakýchkoli projevů politických myšlenek,“ dodala.