Už je dál než Lendl. Tenisový objev Menšík kráčí za sportovní nesmrtelností

Tenis nezná větší dřinu než se u Buloňského lesíka probít k Poháru mušketýrů pro šampiona antukového grandslamu. Na nejpomalejším z povrchů se výměny táhnou, síly ubývají. Paříž jednou překvapí sněhem, jindy tropickými teplotami jako letos.

Jakub Menšík zatím skvěle čelí všemu. Poté, co ve čtvrtfinále zničil Brazilce Fonsecu 3:0 na sety, je nejmladším českým semifinalistou Roland Garros. A to i při započtení československých ikon profesionální éry tenisu, jakými byli Ivan Lendl či dvojnásobný pařížský šampion Jan Kodeš.

„V průběhu turnaje hraju čím dál líp. Jsem nadšený z toho, jaká výzva mě čeká,“ řekl dvacetiletý Menšík. V pátek se v semifinále utká s Alexanderem Zverevem a nejen čeští fanoušci zbystřili. Menšík totiž má obrovskou, ba výjimečnou možnost. Španělský fenomén Carlos Alcaraz je zraněný, světová jednička Jannik Sinner už senzačně vypadl, stejně jako veterán Novak Djokovič. Nikdo z tenistů, co zůstávají ve hře, ještě grandslam nevyhrál!

Na trůn tedy dosedne nečekaný šampion. Tak proč ne tenhle kluk z Hané?

„Všichni mladí tenisté ho tady u nás sledují. Jaký lepší vzor můžou mít, když ne Kubu Menšíka?“ ptá se řečnicky Jaroslav Navrátil, jeden z nejzkušenějších trenérů u nás.

Ten právě v domovském Prostějově vede tamní challenger a na dálku sleduje další diamant z prostějovské líhně. „Kuba je Prostějovák, originál,“ připomíná dlouholetý daviscupový kapitán Navrátil, že se Menšík narodil přímo v nejtenisovějším městě v zemi, kde tím pádem buší do míčku od předškolního věku.

Tenis po konci generace Nadala a Federera – a v rámci odcházení Djokoviče – hledá další hrdiny k Alcarazovi se Sinnerem. Český čahoun má k tomu nakročeno a nabízí skvělou inspiraci.

„S tenisem začal v pěti letech a já si pamatuju, že v žákovských kategoriích sice hrál nahoře, ale nebyl nejlepší, nepůsobil výjimečně,“ říká Navrátil pro Seznam Zprávy. „Ale později se ukázalo, jak obrovský talent má. Je hlavně pracovitý, pevný v hlavě. Má výborné rodinné zázemí, věří tomu, co dělá, svému týmu. Pak přicházejí i výsledky.“

Tenis je v Česku dlouhodobě ohromně úspěšný, ale také zrádný v tom, kolik rodičů vidí v ratolestech nového Tomáše Berdycha či novou Petru Kvitovou, jejich ambice už zašlapaly do antuky spoustu talentů. Menšíkovi malého Jakuba vedli jinak.

„V podpoře rodičů měl výhodu, je to strašně důležitá věc. Ale ještě důležitější je, že má od deseti let svého trenéra Tomáše Josefuse,“ vysvětluje Navrátil. I to je rarita, aby spolupráce trvala od žáčků do pozice globální hvězdy: „Pracovali systematicky a postupně, Kubu do ničeho netlačili. Takže máte osobního trenéra, podmínky v Prostějově, tím pádem dostatek kurtů, halu, masáže, všechno. Školu si vyřizoval individuálně, měl klid na tenis a chtěl makat.“

Menšíkovým vzorem je Novak Djokovič, dle vyhraných grandslamů nejúspěšnější tenista historie. Právě srbská ikona Menšíkovi v roce 2022 poslala nečekanou zprávu na WhatsApp: „A nechceš přijet ke mně do Bělehradu?“

Možnost trénovat s Djokovičem v jeho přípravném centru a sledovat zblízka jeho neuvěřitelnou mentální sílu se neodmítá.

Vždyť se mohl učit od legendy, kterou pro Seznam Zprávy někdejší skvělý hráč a také Djokovičův dlouholetý přítel Radek Štěpánek charakterizuje slovy: „V průběhu kariéry vychytával slabiny do nejmenšího detailu a evidentně se mu to povedlo na sto procent. Se stejným úsilím a důkladností řeší nejen herní, ale i psychickou a fyzickou stránku. Nikdy nenechává žádný list neotočený. To ho činí výjimečným.“

Djokovič je v tomto směru důležitou inspirací. Menšík září v éře, kdy i teenageři působí ohromně vyspěle. Tenisoví experti opakují, že údery už má nadstandardní prakticky každý člen elitní stovky, rozhodující je mentální odolnost. V tom se Menšík nastupujícím superhvězdám vyrovnává.

„Posunulo se to,“ souhlasí Navrátil. „I Nadal, Djokovič a Federer začínali v 18 nebo 19 letech, ale teď vidíme generaci kluků, co jsou nejen tenisově šikovní, ale také silní v hlavě. Jdou si za svým cílem, na jejich tenis se dá dívat a dělají pokroky. Což je nejdůležitější. Člověk si může věřit, ale když nepřijdou výsledky, sebevědomí mizí.“

Navrátil zdůrazňuje, že Menšík se na svých 196 centimetrů výtečně pohybuje. Přidejte dělová podání, vyspělou psychiku – a máte světového tenistu.

U Menšíka se navíc vzácně pojí nepříliš obvyklý souběh toho, že si věří bez jakéhokoli náznaku povýšenosti. Navrátil to viděl zblízka, když ho v pouhých 16 letech vzal na Davis Cup proti Portugalsku. Tehdy ještě ne proto, aby hrál, ale aby nabral další zkušenosti.

„Byl rád, že se tam dostal, velice dobře potrénoval, viděl přípravu ostatních týmů, zahrál si výborný sparing,“ vybavuje si Navrátil. „I to ho posunulo. On byl vždycky sebevědomý a pokorný zároveň. Pokora a respekt jsou důležité. Taky vidíte, že ho pak na oplátku respektují i Alcaraz a Sinner. Vědí, že jim přichází nová konkurence, vzali ho do tenisové rodiny.“

Jakkoli to běžnému fanouškovi může znít nactiutrhačně, má Menšík k prvnímu grandslamovému titulu stále ještě hodně daleko. Pět vydřených výher na francouzské antuce je skvělý počin, ale k Poháru mušketýrů jich potřebujete sedm. A čím dál jste, tím těžší zápasy přicházejí. Zverev je aktuálně hlavním adeptem na titul.

„Zverev zatím prochází turnajem jako nůž máslem, Kuba má za sebou 17 hodin těžkého tenisu. Čím déle budou hrát, tím větší výhoda pro Zvereva, stejně jako jeho zkušenosti z grandslamových bitev na tři vítězné sety. Proto je pro mě mírným favoritem,“ říká Navrátil.

Což neznamená, že by prostějovskému borci nevěřil. „Pokud se bude držet věcí, které předváděl hlavně poslední dvě kola, tedy vynikajícího servisu a razantnosti ve výměnách, může Zvereva hodně pozlobit. Bát se ho určitě nebude. Naopak vidí, že má i v tak nízkém věku šanci v Paříži vyhrát. Proti Fonsecovi to zvládl perfektně se vším všudy.“

To platí tím spíš, že z druhé poloviny turnajového pavouka projde do finále někdo z kvarteta tvořeného třemi Italy (Berrettini, Arnaldi, Cobolli) a Kanaďanem Augerem-Aliassimem. Všechno skvělí tenisté, ovšem nikoli protřelí grandslamoví šampioni.

Jsou to soupeři, kterých se Menšík nemusí bát. Nevěřit Menšíkovi je nyní protimluv – když loni vyhrál v Miami turnaj ATP 1000, tedy druhé nejvyšší kategorie hned za grandslamy, šlo teoreticky ještě mluvit o jednorázovém úspěchu. Takovéto úvahy postupně umenšoval a nyní je na Roland Garros vymazal úplně.

Menšík už je právoplatným členem tenisové elity.

„Super talentovaný kluk,“ ocenila ho americká legenda John McEnroe a zařadil Menšíka po bok dalších generačních talentů Fonsecy či Rafaela Jódara. „Věřím, že Menšík bude s jistotou v Top 5. Má velké nadání a do toho ukazuje i velké srdce,“ dodal McEnroe.

Takto vysoko se dostal Menšíkův nejslavnější český předchůdce 21. století Berdych, dokonce někdejší čtvrtý hráč světa, grandslamový titul mu ale unikal. I proto, že hrál v éře tenisových bohů Nadala, Federera a Djokoviče. Tím spíš je unikátní, jakou možnost Menšík má.

Ještě dvě výhry – a zajistí si sportovní nesmrtelnost.