Hlavní obsah

Stát přišel o miliardové pozemky, které vydal falešné neteři

Foto: Vojtěch Veškrna

Za to, že umožnila falešnou restituci, byla obžalována bývalá ředitelka Pozemkového úřadu Eva Benešová. Vrchní soud jí trest zmírnil.

Reklama

9. 6. 14:36

V největší restituční kauze dostala bývalá ředitelka Pozemkového úřadu tříletou podmínku. Soud řekl, že jde o neúmyslný trestný čin.

Článek

Stát může definitivně přijít o pozemky v hodnotě 1,4 miliardy, které před lety vydal restituentské rodině. Přestože se později ukázalo, že restituce byla chybná.

Vrchní soud ve středu v největší restituční polistopadové kauze odsoudil Evu Benešovou, bývalou ředitelku Pozemkového úřadu. Dostala tříletou podmínku. Zároveň ale soud řekl, že nejednala úmyslně. Tedy, že vydání velice cenných pozemků v Praze a okolí bylo jen chybou, ne předem připraveným plánem, jak okrást stát.

Pozemky jsou už několik let zablokované policií. Aby propadly zpět státu, musela by být ředitelka Benešová odsouzena za úmyslný trestný čin. A to se nestalo. To znamená, že miliardové parcely získají firmy, na které restituenti už dříve pozemky převedli.

Státu tak zbývá jediná teoretická možnost: S firmami se soudit, což může být několikaletý a mimořádně složitý spor. „Bude vhodnější, když o zabrání, nebo ponechání pozemků rozhodne civilní soud,“ prohlásil předseda trestního senátu Jiří Lněnička.

Hrdlička a spol.

Během policejního vyšetřování přitom vyšlo najevo, že skrytými podílníky těchto firem (a tudíž majiteli pozemků vydaných v restituci) se stali například „politický podnikatel“ Roman Janoušek, další pražský podnikatel a bývalý politik ODS Tomáš Hrdlička nebo byznysmeni ze stavební společnosti Syner.

Detektivové od začátku pracovali s verzí, že Janoušek a spol. byli ve skutečnosti zákulisními hybateli celé restituce. Nikdy pro to ale nezískali přesvědčivé důkazy.

Foto: Vojtěch Blažek

Pozemky z historické restituce.

V případu byli obžalováni tři úředníci: Eva Benešová a Petr Chmelík, bývalí ředitelé pozemkového úřadu, který restituce vyřizoval. A dále právník úřadu Jan Horák. Před soudem stáli za to, že restituci nedbale prověřili. Jinak by totiž podle obžaloby museli zjistit, že je vadná.

Konkrétně úředníci udělali ve svých rozhodnutích z jedné z restituentek příbuznou velkostatkářovy rodiny. Přestože do ní vůbec nepatřila. Jednalo se o ten případ restituce, kdy původním majitelům komunisté zabavili půdu a zastavěli ji.

Od začátku přitom existovalo podezření, že nešlo o náhodu. Policie však nezjistila víc důkazů než to, že úředníci porušili své povinnosti. Nevypátrali ani, že by z miliardového skandálu měli úředníci nějaký prospěch.

„My jsme tady slušní lidé. Žádní gauneři a zločinci!“ rozčílil se už dříve před soudem bývalý úředník Horák, který přiznal, že udělal chybu. „Ale rozhodně ne úmyslnou,“ tvrdil Horák a svůj omyl vysvětloval velkým tlakem nadřízených, aby rozhodl co nejvíce vlekoucích se restitučních případů.

Jeden osvobozen, dva s podmínkou

Všichni tři úředníci dostali u prvoinstančního soudu trest: Horák sedm let, Benešová šest let a Chmelík tříletou podmínku.

Právníka Horáka ale vrchní soud pravomocně před měsícem osvobodil a Chmelíkovi dal roční podmínku. Horák podle soudu o vydání pozemků nerozhodoval, jen připravoval podklady. A Chmelíkovo pochybení nebylo až tak vážné.

To hlavní se v tomto příběhu zrodilo v letech 2010 až 2011: Pozemkoví úředníci měli tehdy na stole žádost skupiny restituentů, ať stát uzná, že jim komunistická vláda zabavila (a později zastavěla) ohromné rozlohy polí po prvorepublikovém velkostatkáři Juliu Bečvářovi. Dnes na nich stojí například sídliště v pražských Strašnicích.

Uspěli – a od státu pak jako náhradu dostali zajímavé parcely v tržní hodnotě až několika miliard.

Až později se náhodou zjistilo, že část restituce je neoprávněná. Jedna z dědiček totiž nepatřila do velkostatkářovy rodiny, přestože pozemky úředníci vydali právě s argumentem, že je neteří.

Ministerstvo zemědělství později potvrdilo, že restituce je vadná. Ke stejnému závěru dospělo policejní vyšetřování. Škodu státní zástupce v obžalobě spočítal na 1,4 miliardy korun – to je součet hodnot pozemků, které restituenti dostali nad rámec toho, nač měli právo.

A trojice Benešová, Horák a Chmelík je souzena za to, že to celé způsobila svými podpisy pod příslušná rozhodnutí úřadu. Podle obžaloby měli úředníci povinnost důkladně prověřit vztahy mezi dědici a původními majiteli. Kdyby to bývali udělali, nemohli by dát na restituci svá razítka.

Právník Horák už loni před soudem prohlásil, že byl vyčerpaný z množství spisů. „Byli jsme pod silným tlakem dokončit restituční řízení,“ řekl. Přiznal přitom, že se stala neúmyslná chyba a část pozemků se restituentům neměla vydávat.

Ani jeden ze soudů, které kauzu projednávaly, nezjistil, že by úředníci byli uplacení nebo nějak nezákonně spolupracovali s restituenty. „Žádný prospěch jsem z restituce neměla,“ řekla ve středu před soudem Benešová, která dodala, že se kvůli této kauze už několik let léčí na psychiatrii.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Restituce

Doporučované