Článek
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové vyměnit stravenky za hotové peníze, které by zaměstnanci od svých firem dostávali k výplatě, vyvolal zděšení mezi těmi, které byznys kolem stravenek živí.
Zavedení takzvaného stravenkového paušálu by podle výpočtů Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) mělo negativní dopad na státní rozpočet zhruba sedm miliard korun ročně. Naopak jejich studie tvrdí, že současný systém – kdy firma dává zaměstnancům stravenky – má pozitivní dopad 1,6 miliardy korun ročně.
Schillerová došla k jiným číslům: faktický konec papírových stravenek by přišel rozpočet na dvě miliardy korun. „Bude tam nějaké navýšení. Z hlediska příspěvku státu bychom se mohli pohybovat mezi jednou až dvěma miliardami korun. Ale stojí to za to,“ uvedla ve středu ministryně.
Na analýzu APROPOSu reagovalo i ministerstvo financí. „Ohrazuje se proti vyjádření sdružení APROPOS. To tvrdí, že v důsledku zavedení stravenkového paušálu dojde k výpadku v příjmech státního rozpočtu ve výši 7,3 miliardy korun. Svoje tvrzení opírají o výpočet, který porovnává současnou situaci, kdy zaměstnavatelé přibližně milionu zaměstnanců neposkytuji stravenky, a hypotetickou možnost, kdy by využili tento paušál. Ve skutečnosti je ale dopad na státní příjmy mnohem nižší,“ napsal úřad ve vyjádření pro média.
Princip, s nímž ministryně Schillerová přišla, je jednoduchý. Dosud dostávají zaměstnanci stravenky na obědy, část si platí sami a část jim hradí firma. Za to od státu zaměstnavatel získává významné daňové úlevy. Nově by si lidé ve firmách (a firmy také) mohli vybrat: zda chtějí stravenky, nebo hotové peníze. Co by zvolili, je ale zřejmé. Zatímco stravenky se dají utratit pouze v restauracích a některých obchodech za potraviny, za co by lidé utráceli peníze, už by nikdo nekontroloval ani neomezoval.
Anketa
Sedmimiliardová ztráta pro rozpočet podle výpočtů APROPOS vychází z toho, že by se zhruba jednomu milionu zaměstnanců, kteří systém podpory stravování nevyužívají, začal vyplácet paušál 50 korun denně.
„Když budeme vycházet z toho, že výše příspěvku by byla 50 Kč na den (což je dnes zhruba výše příspěvku na stravování), tak se při 225 odpracovaných dnech ročně bavíme o částce 11 250 Kč ročně. Pokud by tato částka byla vyplacena ve mzdě, získal by stát z této částky 34 procent na odvodech zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, dále 11 procent na odvodech zaměstnance na zdravotní a sociální pojištění a 20,1 procenta daň z příjmu fyzických osob. To je 7 324 Kč na jednoho zaměstnance. U milionu zaměstnanců by to představovalo roční ztrátu 7,3 miliardy Kč pro státní rozpočet,“ uvedla asociace.
Některý ze systémů podpory stravování využívají nyní zhruba tři miliony zaměstnanců.
Asociace českého tradičního obchodu už ve středu uvedla, že podnikatelé v maloobchodě a pohostinství jsou současným systémem poskytování stravenek poškozováni. Podle ní se průměrná provize poskytovatelům stravenek často pohybuje nad pěti procenty, což představuje zhruba 800 milionů korun ročně. Přijímání stravenek obchodníkům i podnikatelům v pohostinství navíc způsobuje ztrátu až deset procent z tržeb. Podle APROPOS stravenky restauracím a obchodům ztrátu nepřinášejí, naopak jim zvyšují tržby.
