Hlavní obsah

Svářeči mezi květinami. U Brna otevřeli zelenou halu, která může změnit stavebnictví

Zelená hala vznikla ve Slavkově u Brna na zastavěné ploše čtrnácti set metrů čtverečních. (Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Seznam.cz)

18. 6. 18:18

Budova díky zeleným střechám i fasádám čistí odpadní i dešťovou vodu a nepotřebuje kanalizaci.

Článek

Padesátka svářečů pracuje mezi rostlinami v hale, která zvenku připomíná obydlí z filmového Pána prstenů. Nápad se urodil v hlavě podnikatele Libora Musila, jehož rodinná firma sídlí ve Slavkově u Brna.

Na zastavěné ploše o čtrnácti stovkách čtverečních metrů vznikla výrobní budova, která je celosvětově unikátní. Zaměstnanci ve dvousměnném provozu totiž budou pracovat v zeleni. „Ve světě jsem viděl stovky ekologických staveb, ale žádnou tovární halu. Je to premiéra,“ uvedl architekt Zdeněk Fránek, který projekt navrhl.

Hala se zázemím vybočuje především originálním hospodařením s vodou. Odpadní voda z toalet nebo z kuchyně se při složitém systému čistí v zelených stěnách budovy, v takzvané kořenové čistírně. Zároveň tak zavlažuje popínavé rostliny na střeše i ve fasádách. „Dokonce jsme měli problém s kolaudací. Stavební zákon vyžaduje u budov připojení na kanalizaci. My ji nepotřebovali. Nakonec jsme se připojili jen pro případ nějaké havárie,” uvedl Libor Musil.

V areálu společnosti Liko-s, která podniká ve stavebnictví, už dříve vznikla zelená kancelářská budova, nová hala však hospodaření s vodou vylepšila o několik úrovní. Návštěvníka na první pohled zaujmou zelené fasády, tvořené speciálními zelenými koši. Celkem jich je 1220, v každém vyrůstá 220 rostlin, které jsou zavlažované vyčištěnou odpadní vodou. „Budova všechnu vodu spotřebovává na svůj provoz. V tom je unikátní,“ řekl Fránek. Systém je téměř soběstačný. „Kromě pitné nepotřebujeme žádnou jinou vodu,“ dodal architekt.

Zatímco velké výrobní areály v letním parnu připomínají příměstské pouště a teplota na střechách stoupá k osmdesáti stupňům Celsia, slavkovská zelená hala okolní mikroklima ochlazuje. „Výrazně tak pomáhá v boji se suchem,“ poznamenal Musil. Náklady na chlazení budovy jsou navíc šestkrát nižší než u srovnatelné budovy bez zeleně.

V areálu vznikla také retenční jezírka, která jsou do koloběhu vody zapojená. „Do vyfóliované části svádíme vodu ze všech zelených střech. Pokud máme nedostatek vyčištěné odpadní vody, kterou zavlažujeme zelenou fasádu, vodní hospodářství můžeme dotovat dešťovkou z jezera,” vysvětlil produktový manažer společnosti Liko-S Rostislav Dvořák.

Zelená technologie prodraží výstavbu podobných zařízení přibližně o dvacet procent, nicméně investor potom ušetří za vodu. Slavkovská hala i s okolním zázemím vyšla na šedesát milionů korun.

Otevření sledoval také vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Budova je možná milník v českém průmyslu. Ukazuje kompromisní cestu, kterou musíme jít. Spojuje špinavější průmysl a zelenou energii,” pochválil projekt.

Podnikatel Musil chce stavbou poukázat na potřebu změny myšlení. „Myslím, že je zapotřebí stavební revoluce. Tradiční postupy ve stavebnictví prohlubují klimatickou změnu a přispívají k vysušování krajiny. Je to podobné, jak když se nedávno začaly vyměňovat igelitové tašky za papírové," dodal Libor Musil.

Liko-s je rodinná firma, která vznikla v roce 1992. Aktuálně čítá 250 zaměstnanců a roční obrat přibližně 850 milionů korun, 350 milionů z toho tvoří export.

Doporučené