Švédsko zastavilo stíhání zakladatele Wikileaks. Kdo je Julian Assange a co mu stále hrozí?

Julian Assange se narodil v Austrálii v roce 1971. V dětství hodně cestoval, jeho rodiče vlastnili kočovné divadlo. Už od mládí prokazoval, že s počítači si rozumí. V roce 1995 pronikl do systému kanadské telekomunikační společnosti Nortel, čímž přilákal pozornost australské policie.

Podle New Yorkeru australská prokuratura Assange později obvinila z jednatřiceti případů hackování a souvisejících zločinů, z nichž se přiznal ke dvaceti čtyřem a dostal pokutu několika tisíc australských dolarů.

V roce 2006 založil kontroverzní web Wikileaks, který se od začátku zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat, například údajů o velkých firmách či informací o tajných operacích americké armády.

Projekt Wikileaks Assange založil se skupinou stejně smýšlejících lidí. Podle reportéra New Yorkeru Raffiho Khatchadouriana, který s Assangem několik týdnů cestoval, Assange přijal kočovný životní styl za vlastní a provozoval Wikileaks za neustálého pohybu po celém světě.

Poprvé se server dostal do povědomí v roce 2010, kdy zveřejnil video z iráckého Bagdádu, na kterém americká armáda z vrtulníku zastřelila 18 civilistů. V ten samý rok web zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu, které na světlo světa dostal vojín Bradley Manning.

Bradley Manning, který prodělal operaci pohlaví a nyní vystupuje jako Chelsea Manningová, serveru WikiLeaks podle ČTK předal 470 000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku.

Server WikiLeaks také před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 zveřejnil desítky tisíc odcizených e-mailů z kanceláře kampaně Hillary Clintonové, tedy tehdejší soupeřky současného prezidenta Donalda Trumpa. Podle Guardianu měly tyto e-maily negativní dopad na její volební preference.

Za svoji práci s WikiLeaks Assange obdržel několik novinářských ocenění, např. v červenci 2010 ho deník The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“. Ne všechny reakce na Wikileaks byly ale pozitivní. V té době americká vláda dala najevo, že Assange chce za únik tajných spisů stíhat.

Julian Assange byl podle Chicago Tribune údajně kvůli počítačové kriminalitě v USA vyšetřován už v roce 2012. Formální obvinění přišlo až v dubnu 2019. Ministerstvo spravedlnosti USA Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozilo až pět let vězení.

Ministerstvo ale v květnu podle BBC obvinilo Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů, a to mnohem závažnějších. Assange podle obvinění ohrozil národní bezpečnost USA nezákonným zveřejněním tajných dokumentů na Wikileaks.

Pokud by Assange byl ve všech případech uznán vinným, hrozí mu v USA 175 let za mřížemi, jinými slovy doživotí.

Zájem o vydání Assange mělo však kromě USA i Švédsko.

Švédsko vydalo na Assange mezinárodní zatykač v roce 2010 kvůli obvinění ze znásilnění. Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se měl setkat, když měl ve Stockholmu přednášku. Byl zadržen ve Velké Británii a později propuštěn na kauci. Veškerá obvinění popřel s tím, že styk se ženami byl konsensuální. Případ údajného sexuálního obtěžování byl už promlčen.

Švédské úřady stíhání Assange už jednou zastavily v roce 2017. V té době ale bylo důvodem to, že se zakladatel WikiLeaks dlouhodobě skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně a byla jen malá naděje na jeho zatčení.

Zakladatel WikiLeaks se na ekvádorskou ambasádu uchýlil v roce 2012, kdy mu hrozilo vydání do Švédska, i kvůli obavám, že ze Švédska může být také vydán do USA a postaven před tamní soud kvůli zveřejnění tajných dokumentů.

Na ambasádě Assange zůstal i poté, co Švédsko stíhání Assange v roce 2017 zastavilo. Stále mu totiž hrozil postih za to, že se vyhýbal britskému soudu.

Ekvádorská ambasáda byla jasnou volbou, protože tehdejší prezident jihoamerické země Rafael Correa byl silným zastáncem Wikileaks. Pozice Ekvádoru se však změnila, když Correu nahradil současný prezident Lenín Moreno.

Letos v květnu Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a britská policie Assange zatkla. Pobledlého Assange s bílými vlasy a bílým plnovousem tehdy museli z ambasády doslova vynést. Moreno své rozhodnutí odůvodnil tím, že obvinil Assange z opakovaného vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí.

Prezident rovněž trval na tom, že odebrat Assangeovi azyl bylo suverénním rozhodnutím ekvádorské vlády a že jeho země k tomu nebyla nikým donucena. Podle jeho slov se Assange nechoval jako host.

„Ekvádor Assangeovi odňal azyl, protože opakovaně porušoval mezinárodní úmluvy a pravidla každodenního provozu ambasády,“ napsal ekvádorský prezident Lenín Moreno na svém Twitteru.

Londýnský soud ho poté shledal vinným z porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby. Na základě Assangeova opuštění ambasády se vůči němu obnovilo vyšetřování v USA.

Nyní je osmačtyřicetiletý Australan v britském vězení, kde si kvůli porušení podmínek kauce odpykává 50týdenní trest. Zároveň čeká na výsledek řízení o vydání do Spojených států.

Assange se před soudem v Londýně objevil poprvé po několika měsících. Na rozdíl od svého květnového vystoupení byl oholený, na sobě měl světle modrý svetr a oblek. Osmačtyřicetiletý Australan vypadal zdravě, nicméně když měl na začátku výslechu říci své jméno a datum narození, několik vteřin mumlal a koktal.

S žádostí o odložení řízení ale neuspěl. Assangeův právník tvrdil, že jeho klient potřebuje více času na přípravu a žádal o tříměsíční odklad líčení, soudkyni ale nepřesvědčil. Stání tak začne 25. února příštího roku.