Článek
Sociální sítě se pravděpodobně – nikoliv dobrovolně – změní. Vyskládám zde několik postřehů, proč si myslím, že je to dobře.
Podle středečního vyjádření šéfky UNESCO Audrey Azoulayové je nutné sítě – přehnaně řečeno – obehnat právními mantinely. „Omezilo by to rizika, která nyní vidíme, ve kterých nyní žijeme, šíření dezinformací (a) konspiračních teorií rychleji než pravda,“ řekla agentuře AFP.
Na začátku předposledního únorového týdne přinesly The New York Times obsáhlou analýzu. K sociálním sítím nelichotivou. Hovoří o tom, že prakticky vzdaly potírání dezinformací.
Zmiňuje například YouTube, vlastněný stejnou firmou, která provozuje Google. Podle listu se nenápadně umenšil již tak miniaturní tým odborníků majících za úkol postupovat proti dezinformacím. Po propouštění, které je částí škrtů ze strany vlastníka Googlu, firmy Alphabet, dohlíží podle novin na globální politiku YouTube kolem dezinformací jeden člověk.
Šéfce UNESCO Azoulayové věc silně vadí. „Navzdory svému bohatství dnes tyto platformy věnují jen velmi málo prostředků na vzdělávání uživatelů nebo moderování obsahu, které v naprosté většině jazyků není dostupné nebo se dá jednoduše zpochybnit.“
Nejprestižnější noviny světa ještě předtím napsaly, že „změny uvnitř YouTube odrážejí trend v celém sektoru, který by mohl způsobit odbourání velké části pojistek vybudovaných za poslední roky sociálními sítěmi ve snaze zabránit šíření obsahu, jakým jsou nepravdivá tvrzení o pandemii covidu-19, o ruské válce proti Ukrajině nebo o integritě voleb po celém světě.“
Pod novým majitelem Elonem Muskem prý Twitter razantně osekal personál. Společnost Meta, která provozuje Facebook, Instagram a WhatsApp, zase odklání svou pozornost a prostředky od sítí k budování metaverza – virtuální reality.
Do hry se proto vložilo „starožitné“ UNESCO. Zavedení zákonů, které by zabránily majitelům sociálních médií „šířit na svých platformách dezinformace“, mělo přijít už dávno, řekla filipínská novinářka a nositelka Nobelovy ceny Maria Ressaová.
Je letitou kritičkou sociálních médií. Ohrožují podle ní demokracii. Pozornost společnosti odvracejí například od řešení změn klimatu či nárůstu autoritářských tendencí k banalitám.
Ok, těžko ale chtít od majitelů sociálních sítí, aby hasili klimakrizi, když se k nim lidé chodí hlavně pobavit a od splínů světa si odpočinout.
Každopádně by se ale měli snažit zabránit armádám placených živých robotů, případně skutečných robotů, šířit lži a nesmysly. Speciálně jsou-li nebezpečné. Což mnohé jsou.
Žádná sociální síť dle The New York Times otevřeně nehlásá, že bitvu proti dezinformacím vzdává. Odborníci se nicméně bojí, že upřednostňují osekávání nákladů před obecným prospěchem. „Důvěra a bezpečnost byly v podstatě první na ráně,“ řekl Joel Finkelstein, jenž spoluzaložil skupinu Network Contagion Research Institute mapující nenávist a extremismus na sítích.
Důsledky ústupu z boje proti dezinformacím se prý zřetelně ukazují na Twitteru, kde po Muskově příchodu bují antisemitská rétorika.
Tady je třeba přiznat, že vinen je také, a možná především, Kanye West, můj do té doby asi nejoblíbenější rapper. Ničený neléčenou bipolární poruchou se tento globální supertalent utrhl ze svého dřívějšího křesťanského řetězu, a začal vykládat úplné nesmysly. Vzhledem ke stamilionové základně jeho fanoušků to není úplná prkotina.
Rappera Kanyeho Westa nakonec po sérii jeho antisemitských výroků Twitter zablokoval.
UNESCO tedy vede od podzimu globální konzultace cílené na ustanovení mezinárodních doporučení, která budou dostupná vládě, regulačním a soudním orgánům, médiím i samotným internetovým společnostem. Zveřejnit je chce do půlky letošního roku.
Kdo ví, vztahovat se možná budou i na diskuze pod články na Seznam.cz, které jsou již nyní co do počtu příspěvků obsáhlejší než celý český Twitter. Případně na novou platformu Seznam Médium, kde se ovšem už teď na moderaci textů a komentářů pod nimi podílí armáda desítek profesionálů.
Každopádně podle Nory Benavidezové z aktivistické skupiny Free Press změny například na Twitteru dokazují, jak je moderování obsahu pro fungování platforem důležité.
„Moderování obsahu je dobré pro podnikání a je dobré pro demokracii,“ míní. „Společnosti v tom selhávají, protože mají, zdá se, pocit, že jejich role není dostatečně významná. A tak se od moderování odvracejí.“
Něco na tom bude, totiž na výroku, že potírání lží a konspirací je dobré pro byznys.
Pokud na mě totiž během půl hodiny na síti popáté vyskočí žvást tvrdící, že válku na Ukrajině ve skutečnosti v tichosti rozpoutaly USA, nebo pitomost o planetární vládě iluminátů, budu mít tendenci platformu znechuceně opustit.
Což už jsem ostatně u většiny udělal. A jak vím, rozhodně nejsem sám.
