Hlavní obsah

TechMIX: Tváří v tvář čipové krizi změknou i jindy přísní výrobci tiskáren

Foto: Shutterstock.com/FabrikaSimf

Výrobci zařízení dělali vše pro to, aby nebylo jednoduše možné koupit náplně do jejich tiskáren od třetí strany.

Reklama

Přečtěte si ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás výběr zaujme, přihlaste se k jeho odběru.

Článek

Nepochybně jste sami mnohokrát zažili nepříjemný pocit, kdy jste si uvědomili, že vás zdánlivě logické volby či prostá nezbytnost zavedly do slepé uličky. Někdy člověk může vinit sám sebe, jindy objektivní příčiny, ale frustrace bývá stejná.

V dnešním newsletteru se na dvě taková „dna pytle“, jak říkají nejen Francouzi, podíváme. Jedno vytvořila čistě logika trhu, druhé kombinace trhu, politiky a pandemie.

Když originál nepozná originál

Sami sebe do kouta zahnali výrobci tiskáren. A zákazníky bohužel do onoho kouta vzali s sebou. Příčinou je souběh dlouhodobé obchodní strategie výrobců a nedostatku čipů, který necelý rok zasahuje do mnoha oborů.

Není žádným tajemstvím, že řada výrobců tiskáren, především těch pro běžné uživatele, na samotných zařízeních nevydělává. Zdrojem velké části jejich příjmů je druhotný prodej, především náplní do tiskáren.

Společnosti tak například v minulosti experimentovaly či stále experimentují s nejrůznějšími způsoby, jak zákazníky přesvědčit (možná by byl lepší výraz donutit), aby si koupili náplně co nejdříve. Extrémním případem trendu byla společnost HP, která některým uživatelům vypnula tisk, pokud se odhlásili z její služby InstaInk, která vyžadovala měsíční předplatné. V jiných případech zase dávali na náplně expirační data, která byla zjevně příliš krátká.

Zároveň výrobci zařízení dělali vše pro to, aby nebylo jednoduše možné koupit náplně do jejich tiskáren od třetí strany, tedy „neznačkové“ či „fake“. K zajištění svých „digitálních práv“ (DRM, Digital rights management) využívají řadu strategií, včetně instalace čipů, které mají zabránit využívání náplní třetích stran.

Vzhledem k současnému nedostatku některých polovodičových součástek ovšem i výrobci tiskáren musejí ze své ochrany slevit. Pro některé modely nemají k dispozici čipy, které jsou nutné k zajištění všech funkcí. V situaci, kdy si museli vybrat mezi zastavením výroby náplní a omezením jejich funkcí, se rozhodli celkem logicky pro to druhé.

Výsledkem je, že v některých případech tiskárna náplň přímo od daného výrobce označí za falešnou. Společnost Canon tak svým evropským zákazníkům (včetně českých) začala radit, jak se vypořádat s chybovými hlášeními, která se obvykle objevují v případě, že je do zařízení vložena neoriginální náplň.

Společnost přitom říká totéž, co již dlouhou dobu uváděli zastánci uvolnění DRM: „Používání spotřebního materiálu bez elektronických součástek sice nemá negativní dopad na kvalitu tisku,“ uvádí v návodu. Dotčeny podle ní mohou být takové funkce, jako je detekce zbývajícího množství toneru. Což by za normálních okolností byla malá daň za rozdíl v ceně mezi „originální“ a „fake“ náplní.

Omikron obchází čínské a indické vakcíny

Ve světě nejrozšířenější vakcíny neposkytují prakticky žádnou ochranu proti infekci variantou omikron. Naznačují to alespoň kusé údaje z laboratorních pokusů. Přesnější epidemiologická data budou k dispozici s výrazně větším zpožděním. V Česku se ovšem dotyčné látky nepoužívají, spoléhají na ně především chudší země světa.

Z české perspektivy by se mohlo zdát, že hlavním nástrojem v očkovací kampani proti viru SARS-CoV-2 byly mRNA vakcíny. Pravdou je, že především vakcína BioNTech/Pfizer se široce používá, už jí bylo vydáno téměř 2,5 miliardy dávek. Není ovšem nejrozšířenější covidovou vakcínou. Tou, byť jen těsně, je vakcína čínské společnosti Sinovac.

Zhruba polovinu všech zatím podaných dávek, tedy kolem pěti miliard, tvoří dohromady látky firem Sinovac, Sinopharm (také čínská) a Bharat (Indie). To vše jsou tzv. inaktivované vakcíny, jejichž hlavní složkou je „zabitý“, tedy správně řečeno inaktivovaný, virus.

Jde o osvědčenou a v podstatě základní technologii přípravy vakcín a inaktivovaná měla být i slibovaná česká vakcína. Neznamená to, že by bylo úplně snadné vyrobit dobrou vakcínu tohoto typu. Není vůbec těžké virus „zabít“, tedy inaktivovat, těžší je, aby si zachoval svůj tvar a náš imunitní systém si mohl téměř doslova „ohmatat“ patogen a vytvořit si proti němu účinnou ochranu. Výrobci tento proces v pandemii ostatně také vylepšovali, aby dosáhli vyšší účinnosti.

Byť především o účinnosti původně čínských vakcín bylo v odborné literatuře publikováno poměrně málo údajů, bylo brzy zjevné, že s jejich účinností to není až tak slavné. Výsledky první velké zkoušky vakcíny společnosti Sinovac mimo Čínu, konkrétně v Brazílii, přišly se závěrem, že vakcína ve zkoušce měla účinnost 50,7 procenta.

Foto: medRxiv, Seznam Zprávy

Porovnání jednotlivých vakcín podle účinnosti v zamezení onemocnění covid-19 po dokončeném očkování.

Tedy mezi očkovanými bylo jen zhruba o polovinu méně případů nákazy než mezi neočkovanými, jak ukázal experiment v reálných podmínkách v brazilském městě Serrana. Rozsáhlé očkování většiny dospělých obyvatel města ale i tak zřejmě zásadně přispělo k zastavení vlny nákazy během loňské brazilské vlny infekcí na přelomu našeho jara a léta.

Byť tedy nejde podle dostupných údajů o nejúčinnější vakcíny proti SARS-CoV-2, díky čínské „očkovací diplomacii“ (a také absenci té evropské či americké) tyto látky byly a jsou pro řadu zemí světa vlastně jedinou reálně dostupnou možností. Bohužel se zdá, že jejich účinek proti variantě omikron bude ještě výrazně nižší, jak naznačují dosavadní kusá data.

V malé studii z Hongkongu se ukázalo, že ze skupiny 25 osob očkovaných dvěma dávkami vakcíny společnosti Sinovac (název vakcíny je CoronaVac) nikdo neměl účinné neutralizační protilátky proti variantě omikron. Jiné studie, například indické vakcíny Bharat, či vakcíny další čínské společnosti Sinopharm, dospěly k méně pesimistickým závěrům: očkovaní určitou úroveň neutralizačních protilátek měli, ovšem bylo jich málo.

Sice přesně nevíme, jaká hladina těchto protilátek je nutná či žádoucí, jasné ovšem je, že více je v tomto případě lépe. Například v případě mRNA vakcín je množství protilátek účinných proti omikronu řádově nižší a ochrana proti infekci klesne na méně než polovinu.

Do jisté míry může pomoci očkování 3. dávkou, jak ukazuje i čínská zkouška na zhruba třech stovkách osob. I tak ovšem není imunitní odpověď nijak silná. Lepší bude zřejmě „mixování“. Již několik studií naznačuje, že lidé očkovaní inaktivovanými vakcínami mají lepší imunitní odpověď, pokud třetí dávku tvoří jiná vakcína (mRNA či proteinová vakcína).

Ale zatím je asi předčasné říkat, jaký postup bude nejlepší – a také jaký bude pro chudší země reálně dostupný. V tuto chvíli ještě například není jasné, do jaké míry i dosavadní vakcíny s inaktivovaným virem vlastně chrání před vážným průběhem či úmrtím po infekci variantou omikron.

Většina studií se zaměřovala na měření hladiny protilátek, především těch neutralizačních, které se přímo vážou na virus a zabraňují mu napadat tělní buňky. Ovšem imunitní odpověď těla je výrazně pestřejší. Pokud inaktivované vakcíny vyvolávají dostatečně silnou „vzpomínku“ v jiných složkách imunitního systému, možná by vakcíny mohly i nadále plnit svůj hlavní úkol a chránit život očkovaných.

Protože například tzv. T-buňky rozeznávají virus poněkud jiným způsobem než neutralizační protilátky (využívají jiné tzv. epitopy), je tu stále reálná šance, že tomu tak může být. Uvidíme v příštích týdnech a měsících. Jisté je zatím jen to, že země, které používaly čínské vakcíny, nemohou spoléhat na to, že proočkovanost přicházející vlny omikronu nějak výrazně zpomalí. Omikron dále prohloubil „očkovací nerovnost“, na kterou v našem covidovém marasmu nemáme příliš vůli myslet.

Zajímá vás, proč se pro transplantaci prasečího srdce hodí kokain a v čem jsou limity genového inženýrství? Přihlaste se k odběru newsletteru TechMIX a budete ho v plné verzi dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.

Reklama

Doporučované