Hlavní obsah

Ten, jehož jméno neumíme vyslovit. Buttigieg vyhrál v Iowě

Foto: Profimedia.cz

Pete Buttigieg je demokratickým kandidátem na prezidenta USA.

Reklama

Demokratický závod o Bílý dům sice začal, výsledky z Iowy jsou ale kvůli technickým problémům zamlžené pochybnostmi. Jasné je, že demokratičtí kandidáti musí počítat s relativně nečekanou komplikací – s mladým Petem Buttigiegem. S politikem, s jehož jménem mají problém i američtí novináři. Dokázal, že člověk nemusí být senior, aby kandidoval na amerického prezidenta. Aktuálně má Iowa spočítaných přibližně 70 procent hlasů.

Článek

„Veterán z Afghánistánu, starosta Pete ze South Bendu, manžel. Kandiduje na prezidenta, aby Američany spojil a čelil s nimi akutním výzvám. Boot-Edge-Edge.“ Tak sám sebe popsal demokratický kandidát na prezidenta Pete Buttigieg v twitterovém medailonku.

Nejmladšímu z demokratického výběru není ani čtyřicet let. Přestože se v celonárodních předvolebních průzkumech objevuje přibližně na čtvrté příčce, v Iowě ukázal, že s ním jeho protikandidáti musí počítat. Volební shromáždění v Iowě, kterým začíná dlouhý závod demokratických primárek, totiž s 26,8 procenta (číslo se bude v rámci sčítání hlasů měnit) vyhrál. Předehnal i favorita Bernieho Sanderse.

„Rozhodně ho protikandidáti nyní po Iowě podceňovat nebudou,“ odpovídá na otázku Seznam Zpráv Matěj Schneider, redaktor on-line deníku Alarm, který situaci ve Spojených státech dlouhodobě sleduje. Úspěch v Iowě podle něj kandidáta vždy trochu popostrčí.

Pete ze South Bendu je pro demokratické voliče volba spíše středová. Ve srovnání s Berniem Sandersem, kterého považují za výsostně levicového kandidáta, se tak Buttigieg o hlasy přetahuje hlavně s bývalým viceprezidentem Joe Bidenem. Ten však v Iowě ztratil, získal jen 15,4 procenta (číslo se bude v rámci sčítání hlasů měnit). „Joe Biden kampaň nevede úplně dobře,“ hodnotí Bidenovu pozici Schneider.

Ambiciózní mladý muž

Tedy alespoň podle amerického deníku The New York Times. Před třicítkou stihl vystudovat dvě prestižní univerzity, pracovat na prezidentské kampani Baracka Obamy, narukovat do armády a stát se starostou stotisícového města. „V Afghánistánu si uvědomil, že nechce zemřít, aniž by zažil, co je to láska,“ píší NYT, ve třiatřiceti letech se otevřeně přihlásil k homosexuální orientaci.

To je paradoxně fakt, který mu i u demokratů v roce 2020 může sebrat hlasy. Po vyhlášení výsledků začalo internetem kolovat video, na kterém demokratická volička uprostřed hlasování zjistí, že má Buttigieg manžela. Dožaduje se navrácení hlasu a komentuje, že „by si měl raději přečíst Bibli“.

„Pro spoustu demokratických voličů by to nebylo přesvědčení, ale strategický důvod,“ vysvětluje Matěj Schneider, proč Buttigiegova orientace v Demokratické straně může hrát roli. „Chtějí zvolit někoho, kdo bude mít největší šanci ve všeobecných volbách,“ dodává novinář.

Ani u černošské komunity nemá Pete Buttigieg vyhráno. To souvisí s dobou, kdy dělal starostu ve městě South Bend. „Měl takový konflikt s vyhazovem afroamerického šéfa policie, za to ho komunita nemá příliš v oblibě,“ vysvětluje Schneider.

Stát Indiana je však jeho devízou. Nepatří mezi velké pobřežní státy, naopak je typicky rurální. Je také spíše baštou republikána Donalda Trumpa. A v těchto místech chce Pete Trumpa porazit svou zkušeností ze starostování.

Politika mladého Petea

Jedním ze základních pilířů, na kterém Pete Buttigieg staví svoji prezidentskou kampaň, je mládí. Chce obměnit generační struktury v americké politice. Svoji pozici má jedinečnou, neboť jeho nejvýraznějším protikandidátům je minimálně sedmdesát let, a to včetně současného obyvatele Bílého domu Donalda Trumpa.

„Zároveň ale proti němu hraje nesporný argument, že za sebou nemá tolik zkušeností,“ oponuje Schneider. U prezidentských kandidátů je obvyklé, že jsou to bývalí guvernéři, senátoři nebo kongresmani. Buttigieg má za sebou oproti tomu opravdu krátkou politickou kariéru.

Vedle svého mládí ale Buttigieg prosazuje reformu Nejvyššího soudu. Chce rozšířit jeho osazenstvo a zjemnit vyhrocený boj mezi republikány a demokraty. Je například pro legalizaci marihuany nebo pro uvolněnější imigrační politiku.

Má šanci?

„Moc velkou nemá,“ zamýšlí se nad otázkou Matěj Schneider. Vysvětluje ale, že se demokratický establishment snaží zastavit Bernieho Sanderse. Pro něj poté připadá v úvahu volba mezi Joe Bidenem a právě Petem Buttigiegem, do hry vstupuje i Elizabeth Warrenová.

„Potřebují najít nádobu, do které přelijí veškerou podporu,“ ilustruje novinář a připomíná, že v březnu do závodu nastoupí Michael Bloomberg a ten může demokratickými kartami ještě pořádně zamíchat.

Reklama

Doporučované