Článek
Přídělový systém platil na území Teplicka souhrnem 20 let, řekl ČTK kurátor sbírky nových dějin Jindřich Zajíc.
První přídělový systém vešel v platnost na Teplicku v roce 1915 jako opatření při selhání zásobování za první světové války. Obyvatelstvo bylo tehdy podle Zajíce rozděleno do tří kategorií, a to na samozásobitele, nesamozásobitele a těžce pracující. „V roce 1916 vycházel kilogram cukru na osobu na měsíc, nejvýše však bylo možné dostat dva kilogramy na domácnost. V roce 1917 to již bylo pouze půl kilogramu cukru na osobu na měsíc. Během válečných let však zásobování vázlo a potravinové lístky nebylo často ani za co směnit,“ uvedl kurátor.
Ceny potravin tehdy prudce rostly na černém trhu. Vlakem lidé z průmyslových Teplic jezdili shánět zboží na Lounsko a Litoměřicko. „Špatné zásobování na konci války, příliv demobilizovaných vojáků a selhávání systému potravinových lístků bylo příčinou řady hladových stávek v regionu především na dolech na Duchcovsku a Bílinsku,“ uvedl Zajíc. Vyhladovělé obyvatelstvo pak špatně odolávalo poválečným nemocem, jako byl tyfus a španělská chřipka. Zásobování v regionu se podle Zajíce podařilo plně stabilizovat až v roce 1921, kdy byl rovněž zrušen přídělový systém.
Další období potravinových lístků bylo na Teplicku zavedeno s vypuknutím druhé světové války v roce 1939. Systém byl diskriminační vůči židovskému obyvatelstvu. Příděly se dělily podle národnosti, náboženství a věku. Některé komodity jako mýdlo byly přidělovány na celý rok. Systému podléhaly rovněž látky, obuv, tabák a další výrobky a potraviny. „Přídělový systém na našem území vydržel nepřetržitě od roku 1939 do roku 1953, kdy byl zrušen společně s realizací měnové reformy,“ uvedl Zajíc.
Jako exponát měsíce muzeum zvolilo arch potravinových lístků z června 1953, a to včetně papírového pouzdra na ústřižky potravinových lístků. „Na archu byla část kmenová, informativní, která obsahovala název, období, potraviny, pro které byl arch určen, a podobně. Druhá, tedy ústřižková část, byla označena zbožím a množstvím, které bylo možné na daný ústřižek odebrat,“ popsal kurátor.
„Přídělový systém platil souhrnem na území Teplicka přes 20 let, a jednalo se tak o nedílnou součást života nejméně čtyř až pěti generací lidí, které tento způsob distribuce potravin a zboží přímo ovlivnil,“ dodal Zajíc.
