Hlavní obsah

Turecká pobočka CNN je hlásnou troubou režimu, opozice ji bojkotuje

Foto: Profimedia.cz

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během vystoupení na CNN Türk.

Turecká opozice bojkotuje od minulého týdne zpravodajskou stanici CNN Türk. Franšíza slavné americké stanice odstranila ze svého vysílání vše, co by mohlo vadit autoritářskému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Centrála CNN v Atlantě už loni po kritice slíbila, že vyšle své novináře, aby turecké kolegy vyškolili, jak objektivně informovat. CNN nedávno poskytla práva na svoji značku i české televizi Prima.

Článek

Je to reklamní agentura, která propaguje narativ vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a zároveň skrývá realitu. Tak popsal televizní program CNN Türk Tuncay Özkan, představitel hlavní turecké opozice, Republikánské lidové strany (CHP). Özkanova strana, která po minulých volbách obsadila v 600členném tureckém parlamentu 146 křesel, se minulý týden rozhodla CNN Türk bojkotovat, informoval server Al-Monitor.

Neobjektivní zpravodajství franšízy americké televizní stanice dosáhlo podle Özkana nepřijatelné úrovně po loňských komunálních volbách, v nichž strana prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana utrpěla hned několik porážek ve velkých tureckých městech. K bojkotu se stranické vedení CHP rozhodlo po poradě 3. února, kdy konstatovalo, že televize klade pasti straně i jejím členům, očerňuje je a ohýbá realitu.

Členové vedení strany i její běžní členové se proto nebudou na CNN Türk objevovat, oznámil Özkan. Turecké veřejnosti vzápětí doporučil, aby tuto stanici nesledovala a chránila před ní i svoje děti.

Přizpůsobí se tureckým podmínkám

CNN Türk vznikla v roce 1999 jako společný projekt americké CNN se sídlem v Atlantě a společnosti Dogan, v té době největší mediální firmy v Turecku. Mateřská stanice CNN poskytla Turkům know-how, ti pak platili za poskytnutí licence. Americká CNN měla zároveň práva na všechny pořady natočené její sestrou v Turecku a její zástupci zasedli v představenstvu CNN Türk.

Smlouva zároveň stanovila, že CNN Türk bude nezávislá a svou vydavatelskou politiku přizpůsobí tureckým podmínkám – ty se ale v posledních letech pod vládou Erdogana výrazně zhoršily.

Zatímco ještě v roce 2008 Turecko figurovalo na 108. místě ze 173 zemí hodnocených z hlediska svobody tisku (World Press Freedom Index), v roce 2018 spadlo až na 157. příčku ze 180 zkoumaných zemí. Na konci roku 2019 držela země ve vězení 47 novinářů, jen o jednoho méně než komunistická Čína.

Namísto policejního zásahu tučňáci

Vzrůstající tlak ze strany úřadů pocítila i CNN Türk. Jasně se to projevilo 31. května 2013 během protestů v istanbulském parku Gezi, který chtěla Erdoganova vláda obětovat developerským projektům. Ve chvíli, kdy se turecká policie rozhodla rozehnat mnohatisícovou demonstraci násilím, se televize rozhodla přímý přenos nenabídnout. Místo něho vysílala dokument o tučňácích. Od té doby o ní odpůrci vlády mluví jako o „tučňáčím kanálu“.

CNN Türk také přestala vysílat některé politické debaty, které byly sice sledované, vládě ale vadily. V roce 2015 AKP získala ve volbách parlamentní většinu, pak k vládě kritičtí komentátoři už nemohli na obrazovku, aby se nerozzlobil Erdogan. Společnost Dogan také do čela televize jmenovala Erdogana Aktase, někdejšího ředitele stanice A Haber, hlásné trouby AKP a jejího režimu.

O tři roky později byl pak Aydin Dogan, majitel skupiny Dogan, nucen prodat televizní stanici firmě Demirören, která má velmi blízko k vládě. Už dříve jí prodal novinové tituly Milliyet a Vatan, v roce 2018 i vlajkovou loď vydavatelství, deník Hürriyet.

Po předání stanice už o její politické orientaci nebylo pochyb. Například v loňských komunálních volbách věnovala televize v hlavní fázi kampaně 31 vysílacích hodin zpravodajství o AKP, opozičním republikánům ale jen 11,5 hodiny.

CHP ale nejvíce rozhořčilo, že televize dvakrát odložila rozhovor se šéfem strany Kemalem Kilicdarogluem, zcenzurovala rozhovor s novým istanbulským starostou Ekremem Imamogluem (ve chvíli, kdy mluvil o korupci na istanbulské radnici) a tvrdila, že CHP má na svých kandidátkách mnoho teroristů. Když to vedení strany chtělo veřejně vyvrátit, nedala mu prostor.

Opoziční voliči programu nevěří

Na tvrzení televize, že na svých kandidátkách dala prostor členům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), si vedení republikánů stěžovalo v dopise i v centrále americké CNN. CNN Türk, která drží franšízová práva CNN v Turecku, si zvykla úmyslně vydávat dezinformace,” napsal v dopise představitel strany Yurtel Ozcan. Generální manažer CNN Türk Murat Yanci ale trvá na tom, že zpravodajství jím vedené stanice je nestranné a objektivní.

Zdroje z CHP serveru Al-Monitor prozradily, že bojkot se týká pouze vystupování členů strany v televizi, na tiskové konference novináři ze CNN Türk přijít mohou. Opatření prý nicméně pověst televizní stanice zřejmě nepoškodí – opoziční voliči ji už teď vnímají jako zcela nedůvěryhodnou.

Doporučované