Článek
Víc než šestnáct let stojí Mikuláš Kroupa v čele organizace Post Bellum, v jejíž péči vzniká unikátní archiv Paměti národa - vzpomínek tisíců pamětníků na neklidné 20. století. Když se jej zeptáte, jak jsou na tom s pamětí národa obecně Češi, začne mluvit o vzdělávání.
„Paměť 20. století se vytrácí ze základních a středních škol. A to je největší chyba této společnosti,” říká dvaačtyřicetiletý Kroupa, syn disidenta, politika a politologa Daniela Kroupy. Univerzální recept, jak učit děti o naší minulosti, se hledá obtížně: ve školách většinou na dějiny posledních 70 let vůbec nedojde řada. „Učitelé se často bojí o komunismu mluvit, nevědí, jak zareagují rodiče,” vysvětluje Kroupa. A míní, že dobrým způsobem může být metoda, kterou používá jeho instituce: děti mají minulost poznávat přes příběhy žijících pamětníků.
Post Bellum má ale ještě ambicióznější plány: rádi by vybudovali v Praze velkou expozici, jejíž předobraz vidí například v památníku Jad Vašem v Jeruzalémě nebo v Topography of Terror v Berlíně. Ideálním místem by byly prostory pod někdejším Stalinovým pomníkem na pražské Letné. Za rok by tam Post Bellum mělo otevřít výstavu k 100. výročí vzniku Československa - a pak se uvidí. „Chtěli bychom, aby se na vzniku takového muzea podílel národ, třeba po drobných částkách. Jednání se teď rozbíhají,” říká Kroupa.
Podívejte se nahoře ve videu na rozhovor s Mikulášem Kroupou o tom, proč může poprvé vyhrát volby politik, který byl před listopadem 1989 v KSČ, o demoralizujících signálech prezidenta Zemana nebo o tom, jestli je potřeba psát další výzvy proti nenávisti.
