Hlavní obsah

Úniků ropy do moře ubývá, roste ale počet lodních střetů

Foto: Profimedia.cz

Přes tisíc tun paliva se vylilo z japonské lodi Wakashio u břehů turisty oblíbeného Mauricia.

Reklama

16. 8. 2020 17:30

Ropná havárie poblíž ostrova Mauricius znovu připomněla, jak riziková je přeprava ropy po moři. Ropný průmysl se hájí, že úniků paliva do moří ubývá, ekologové ale poukazují na zkreslování dat a větší počet lodních kolizí.

Článek

Přes tisíc tun paliva se vylilo z japonské lodi Wakashio u břehů turisty oblíbeného Mauricia. Ostrov vyhlásil minulý týden stav nouze, většinu paliva se následně povedlo odčerpat, v sobotu ale přišla komplikace. Loď se rozlomila na dva kusy a potopila se její celá přední část. Vláda plánuje její odtažení a potopení o nejméně 1000 kilometrů dál od pobřeží.

Podle premiéra Pravinda Jugnautha se většinu zbývající ropy z poškozeného japonského plavidla podařilo odčerpat. Místní vláda ale čelí obvinění z pomalého jednání, organizace Greenpeace požaduje vyšetřování celého incidentu. Není totiž jasné, proč byla loď tak blízko útesu a proč úřadům trvalo několik dní, než dorazily na místo nehody.

Počet podobných nehod podle Mezinárodní federace vlastníků ropných tankerů (ITOPF) rok od roku klesá. Zatímco v 70. letech minulého století došlo ročně k 80 únikům více než sedmi tun paliva, v poslední dekádě se roční průměr počtu úniků snížil na šest, a to navzdory stále většímu množství přepravovaného paliva. Podle organizace stojí za zlepšením situace především přísnější regulace a bezpečnostní předpisy.

K nejrozsáhlejším únikům paliva došlo mezi lety 1978 a 1991, ze všech velkých úniků ropy zaznamenaných od roku 1970 došlo po roce 2010 pouze asi ke 4 %. Tato data ale nemusí znamenat, že se situace výrazně lepší, uvádí BBC. Údaje totiž nezahrnují úniky menší než sedm tun, které přitom podle ITOPF tvoří až 80 procent množství havárií. Organizace se hájí tím, že informace o takto malých únicích je obtížné získávat, a pokud už se to podaří, jsou často neúplné.

Ekologická organizace Greenpeace ale varuje, že monitorovány by měly být jakékoli úniky ropy. „Jen jeden jediný incident je příliš mnoho. V současné době na světě existuje příliš mnoho závažných úniků paliva,“ cituje BBC Tala Harrise z Greenpeace. Organizace se navíc obává, že ITOPF do svých dat nezahrnuje všechny typy plavidel, některé nehody tak nemusí být zaznamenány.

Ropné společnosti se ale brání, že jedny z největších námořních ropných skvrn nepocházejí z lodí. V roce 1991 irácké síly, které napadly Kuvajt, úmyslně uvolnily do Perského zálivu osm milionů barelů ropy ve snaze zmařit útok vedený USA. V roce 2010 pak došlo v USA na ropné plošině Deepwater Horizon k velké havárii, která vedla k obrovskému úniku ropy do Mexického zálivu.

K největšímu úniku pohonných hmot z tankeru do moře došlo v roce 1979 u pobřeží Tobaga, kde se z plavidla vylilo celkem 287 tisíc tun paliva. Následuje havárie z roku 1991 u břehů Angoly, kdy se do oceánu dostalo 260 tisíc tun ropy, o osm tisíc tun pohonných hmot méně se pak vylilo do moře v roce 1983 u Jižní Afriky.

Od roku 2010 do roku 2020 došlo k více než 60 nehodám, které vedly k vylití přibližně 164 000 tun ropy. Z celkového počtu šedesáti úniků mělo deset velkých incidentů na svědomí 90 % vylitého paliva do světových moří. Od roku 1970 do roku 2019 byla polovina velkých úniků na otevřeném moři a k více než polovině z nich došlo, protože se loď střetla s jiným plavidlem nebo došlo k poškození lodi pod hladinou.

K úniku paliva do vody pak docházelo především při samotné plavbě nebo manévrování v přístavech, pouze k malému procentu nehod došlo při nakládání nebo vykládání paliva, technických potížích nebo požáru či výbuchu. Zatímco celkový počet havárií klesá, příbývá naopak kolizí mezi loděmi, což má podle BBC na svědomí rostoucí hustota lodní dopravy.

Odborníci varují, že i malé množství ropy může mít na životní prostředí nedozírné následky. Protože má palivo menší hustotu než slaná voda, drží se na hladině, kde vytváří tenkou vrstvu. Ropa se následně lepí na srst nebo peří mořských savců a ptáků, čímž zhoršuje jejich izolační a odpuzující vlastnosti. Zvířata tak umírají na podchlazení nebo se otráví po konzumaci potravy zasažené palivem. Objem uniklých pohonných hmot nemusí být vždy rozsáhlý, aby způsobil problém. Záleží především na tom, kde se vyskytuje, tedy jak daleko od pobřeží, jaké jsou povětrnostní podmínky a také jak rychle dojde k reakci na havárii.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované