Hlavní obsah

USA deportují haitské migranty, na jihu Texasu jich zbývá jen 3000

Záběry z víkendového zákroku texaských policistů na koních proti běžencům tábořícím pod mostem vyvolaly domácí i mezinárodní kritiku. (Video: AP)

 

Reklama

24. 9. 16:00

V nouzovém táboře na jihu Texasu poblíž mexických hranic zbývají po hromadném zadržování a vyhošťování již jen asi 3 tisíce haitských migrantů z původních zhruba 14 tisíc.

Článek

Ve čtvrtek pozdě večer to oznámilo americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Spojené státy zatím navrátily na Haiti téměř 2000 lidí a dalších 3900 jich zadržely. Podle agentury AP úřady pustily několik tisíc běženců do města Del Rio s instrukcí, aby se do 60 dnů ohlásili u imigračního úředníka, a další se sami vrátili do Mexika.

Spojené státy urychlují zadržování a hromadné deportace navzdory silné domácí i mezinárodní kritice. Tu vyvolaly především snímky z víkendového zákroku texaských policistů na koních proti běžencům tábořícím pod mostem přes řeku Rio Grande. Administrativa prezidenta Joea Bidena o víkendu rovněž začala hromadně vyhošťovat migranty zpět na Haiti v mimořádně vypravených letadlech.

Napjatá situace vedla i k rezignaci zvláštního vyslance USA na Haiti Daniela Footea, který byl do země povolán po násilné smrti haitského prezidenta Jovenela Moïse. Odstoupil tak po pouhých dvou měsících ve funkci. „Nechci být spojován s nelidským a kontraproduktivním rozhodnutím deportovat tisícovky uprchlíků z Haiti,“ napsal v na veřejnost uniklém prohlášení. Postěžoval si dále, že jeho doporučení vláda ignorovala nebo zamítla.

Proti jeho tvrzení se nicméně vymezila náměstkyně amerického ministra zahraničí Anthonyho Blinkena Wendy Shermanová. Ta uvedla, že Footeho interpretace je mylná a navíc propagovala vojenskou intervenci. „Upřímně řečeno, některé z těchto návrhů byly škodlivé pro náš závazek podpory demokracie na Haiti a k tomu, aby tam mohly proběhnout svobodné a spravedlivé volby, aby si tak tamní obyvatelé zvolili vlastní budoucnost. To, že (Foote) říká, že jeho návrhy byly ignorovány, je smutné a není to pravda,“ cituje její slova britský server The Guardian.

Bidenova administrativa údajně nehodlá přestat s deportacemi na základě opatření, které zavedl jeho předchůdce Donald Trump. Americké úřady mohou deportovat migranty do země jejich původu okamžitě, aniž by s nimi vedly azylové řízení, kvůli pandemii covidu-19. Někteří demokraté přitom upozornili, že do jedné z nejchudších zemí na západní polokouli jsou takto navráceni i lidé, kteří ji opustili před více než deseti lety.

Úřady očekávají, že provizorní tábor se vyprázdní do dvou dnů, sdělil agentuře AP nejmenovaný činitel seznámený s okolnostmi. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti podle něj plánovalo vypravovat denně na Haiti až sedm speciálních letů. Kvůli problémům s dodavateli a technickým závadám ve středu odletěly pouze tři lety a ve čtvrtek pět. Na dnešek je naplánovaných sedm letů, šest na sobotu a dalších sedm cest na neděli.

Mexičtí představitelé nyní naléhají na zbývající Haiťany, aby vzdali své snahy o dosažení Spojených států a vrátili se k mexické hranici s Guatemalou, kde mohou požádat o azyl. Uvedla to dnes agentura Reuters. Běženci jsou ale k této možnosti skeptičtí, mnoho z nich již dříve neúspěšně žádalo o azyl v Mexiku. Mnoho Haiťanů, které ve čtvrtek na mexickém břehu řeky probudily policejní kamiony a helikoptéry, proto urychleně vodní tok raději překročilo.

Dětský fond OSN (UNICEF) uvedl, že podle jeho prvotních odhadů jsou více než dva ze tří migrantů vyhoštěných na Haiti ženy a děti, včetně novorozenců. „Haiti se vzpamatovává z trojité tragédie přírodních katastrof, násilí gangů a pandemie covidu-19,“ řekla výkonná ředitelka UNICEF Henrietta Foreová. Podle ní byli běženci vysláni zpět bez adekvátní ochrany a „stanou se ještě zranitelnějšími vůči násilí, chudobě a vysídlování - faktorům, které je v první řadě přiměly k migraci“.

Haiti, jež je jednou z nejchudších zemí oblasti, čelí od červencové smrti prezidenta politickému chaosu. Od ledna roku 2020 totiž nefunguje poslanecká sněmovna, které vypršel mandát. Mandát skončil i části senátorů. Původně se měly volby uskutečnit letos, epidemie covidu-19 a následně vražda prezidenta vedly k jejich odkladu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované