Článek
Ústavní soud (ÚS) našel mezeru v zákoně o církevních restitucích, norma v některých specifických případech nedostatečně upravila lhůty pro vydání zemědělského a nezemědělského pozemku. Soud zákon vyložil ve prospěch restitučních nároků. Církve tedy mohou teoreticky získat některé další pozemky. Nález je dostupný na webu soudu.
Konkrétně soud vyhověl stížnosti Arcibiskupství olomouckého, které neúspěšně žádalo o vydání pozemku v katastru Rajnochovic na Kroměřížsku. Případem se musí znovu zabývat Nejvyšší soud.
Arcibiskupství se nejprve obrátilo na Krajský pozemkový úřad pro Zlínský kraj, který rozhodl o vydání pozemku. Státní podnik Lesy České republiky však podal žalobu a Krajský soud v Brně určil, že se parcela nevydává, protože nejde o zemědělský pozemek, ale o takzvanou ostatní plochu, součást lyžařského areálu.
Proto biskupství požádalo o vydání téhož pozemku jako nezemědělského, tedy v odlišném právním režimu, podle jiného paragrafu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Soudy ale nároku nevyhověly, protože mezitím vypršela tříletá lhůta. Je prý věcí restituenta, aby si včas ujasnil, jaký je charakter požadovaného pozemku.
ÚS dospěl k závěru, že lhůta pro uplatnění restitučního nároku nemůže začít běžet dříve, než jsou restituentovi známy podstatné skutečnosti. Teprve právní mocí rozsudku Krajského soudu v Brně z července 2017 ale bylo postaveno najisto, že nejde o zemědělský pozemek. Lhůta nemohla vypršet ještě před tím, církev ji tedy nepromeškala. Opačný výklad by znamenal porušení práva na soudní ochranu.
