Hlavní obsah

V Davosu řádily ruské tajné služby. Terčem byl kritik Kremlu

Foto: Profimedia.cz

Britský finančník a politický aktivista Bill Browder.

21. 1. 12:25

Švýcarská policie zmařila před začátkem Světového ekonomického fóra v Davosu ruskou špionážní akci, jejímž terčem byl známý kritik Putinova režimu Bill Browder.

Článek

„Davos je místo, kde se zabraňuje konfliktům, začíná byznys a končí hádky,” napsala krátce před začátkem davoské akce Ursula von der Leyenová, nová šéfka Evropské komise. Režim ruského prezidenta Vladimira Putina ale tuto idealistickou vizi zjevně nesdílí – Světové ekonomické fórum chtěl využít ke špionážní akci proti Billu Browderovi, jehož Kreml považuje za hrozbu pro ruskou národní bezpečnost. Browdera odsoudil v nepřítomnosti moskevský soud v roce 2013 k devíti letům vězení za údajné daňové úniky.

O tom, že ruské špiony zadržely švýcarské tajné služby, informoval nejprve deník Tages-Anzeiger a poté to v rozhovoru pro agenturu Reuters potvrdil i sám Browder. „V Davosu byli zjevně dva ruští operativci, které zadržely švýcarské tajné služby. Vystupovali jako instalatéři, když je ale tajné služby zatkly, předložili své diplomatické pasy,” vypověděl Browder. Fakt, že byl terčem akce právě on, mu sdělili Švýcaři.

„Rusové aktivně zasahují všechny své nepřátele v různých zemích, mají obrovské (finanční) zdroje,” dodal Browder. Davoské fórum považuje za jedno z mála míst, kam může svobodně přijít a diskutovat s ruskými představiteli.

Pětapadesátiletý britský finančník Bill Browder je v konfliktu s ruským režimem už řadu let, i když z počátku svého podnikání měl s prezidentem Vladimirem Putinem dobré vztahy. V roce 1996 založil společnost Hermitage Capital Management, která se specializovala na investice na ruském trhu. Pro Hermitage Fund, v té době největšího zahraničního investora v Rusku, nakupoval podíly v klíčových společnostech typu Gazprom nebo Surgutněftěgaz. V roce 2005 se ale v Rusku stal nežádoucí osobou, byl mu zakázán vstup do země a vláda ho označila za hrozbu pro národní bezpečnost. Rusové tvrdili, že Browder korumpuje tamní úředníky a vyvádí peníze ze státních firem do offshorových fondů.

Magnitského smrt vedla ke schválení zákona

V následujících letech ruské bezpečnostní složky podnikly řadu zátahů proti Browderovým spolupracovníkům a právníkům, kteří si stěžovali na bití, nezákonné věznění i zabavování dokumentů. V listopadu 2008 zatkli Rusové jednoho z auditorů Hermitage Sergeje Magnitského. Ten strávil v cele předběžného zadržení téměř rok, po 11 měsících ve vazbě zemřel. Evropský soud pro lidská práva později došel k závěru, že byl Magnitskij vystaven nelidskému a ponižujícímu zacházení.

Foto: Profimedia.cz

Světové ekonomické fórum v Davosu.

Magnitského smrt vyvolala mezinárodní pobouření, které vyústilo ve schválení Magnitského zákona americkým Kongresem. Ten postihuje zákazem vstupu do USA a zákazem používání amerického bankovního systému lidi, kteří měli podíl na jeho smrti.

Výše zmíněný justiční proces, při němž byl Browder v nepřítomnosti odsouzen ke 13 letům vězení, vysvětluje jako odvetu Ruska za schválení Magnitského zákona. Případ Browdera a Magnitského považují lidskoprávní organizace za zlom v ruské justici, Amnesty International ho označila za „novou kapitolu v porušování lidských práv”.

Byznysmen a politický aktivista

Browder dostal v posledních letech řadu cen za boj za lidská práva a kromě byznysu se věnuje i politickému aktivismu. Je jedním z nejostřejších a nejhlasitějších kritiků Putinova režimu.

USA nyní používají Magnitského sankční seznam i jako obecně platnou normu v případech porušování lidských práv. Na sankčním seznamu tak nyní figuruje například saúdskoarabský konzul v Istanbulu kvůli vraždě novináře Džamála Chášakdžího nebo třeba slovenský podnikatel Marian Kočner a s ním spojené firmy za vraždu investigativce Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.

Reklama

Doporučené