Článek
Rodiny ve složité sociální situaci mohli do konce září na své děti čerpat finanční podporu. Přídavek na předškolní dítě do šesti let byl až 1330 korun, na školáka do 15 let 1470 korun a na nezletilé do 26 let 1580 korun. V případě, že rodiče dětí nepracují, mají nárok na nižší částky o 500 korun.
Právě přídavek na dítě se ale v rámci reformy od října přetavil do sjednocené dávky. Podle Aleše Juchelky, odborníka na sociální problematiku v hnutí ANO a uvažovaného kandidáta na post nového ministra práce, to nebylo systémově správné rozhodnutí.
„Míchají se prorodinné dávky s těmi chudinskými. Příspěvek na dítě s příspěvkem na bydlení, doplatkem na bydlení a příspěvkem na živobytí. Je velký problém to smíchávat dohromady, vypadl nám prvek podpory prorodinné politiky, který představoval přídavek na dítě,“ hodnotí reformu Aleš Juchelka. Připouští, že přemýšlí nad opětovným návratem přídavku.
„Prorodinná politika hraje důležitou roli i z hlediska demografie a porodnosti. A superdávka s majetkovým testováním je mimo. Vytvoříte dvojí systém,“ říká politik s odkazem na to, že majetkový test vyčleňuje lidi, kteří byli zodpovědní a našetřili si na případ životní nouze.
Dávky, které nahradila „superdávka“
Přídavek na dítě: Státní podpora ve výši cca 1000 korun měsíčně je určena pro dítě ve věku do 18 let, případně studenta do 26 let. Žádat může domácnost s příjmem do 3,4násobku životního minima.
Příspěvek na bydlení: Nárok má domácnost, jejíž náklady na bydlení odpovídají ceně obvyklé v daném místě, a přesto přesahují 30 procent jejích příjmů. Stát vyšší náklady doplatí.
Doplatek na bydlení: Nárok má domácnost, jejíž náklady na bydlení jsou i po započtení příspěvku na bydlení tak vysoké, že zbývající příjmy domácnosti nedosáhnou životního minima.
Příspěvek na živobytí: Nárok má domácnost, jejíž příjmy nedosahují životního minima.
Zdroj: MPSV
Rodinám to pomůže, přídavek ale příliš nečerpaly
Oslovení odborníci zabývající se dávkovými systémy a zavedenou reformou vnímají případný návrat přídavku na dítě spíše pozitivně. Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení zmiňuje, že by mohl vyvážit předpokládaný pokles dávek, alespoň u rodin s dětmi.
„Když se na to díváme, tak dávky půjdou obecně o tři až pět tisíc korun níž. Idea toho, že rodinám vrátíte přídavek na dítě, tak ano, dostanou další zhruba dva tisíce korun,“ říká advokační pracovník v platformě.
Samuel Galan, analytik z výzkumného ústavu PAQ Research, zdůrazňuje, že vyjmutí přídavku ze superdávky dává smysl. „Nárok dítěte zanikl a bonus na dítě je jen jednou ze složek, které si nárokuje domácnost, už nenáleží dítěti. Návrat k předchozímu stavu, kdy je dávka nárokovaná dítětem, by byl určitě žádoucí.“
Logiku by ale podle odborníka mělo, aby zůstala pouze jedna žádost. A to kvůli složité administrativě. Lidé by totiž museli podávat dvě žádosti a absolvovat dvě správní řízení, pokud by chtěli dostat kromě přídavku na dítě i superdávku. „Stále v datech vidíme případy domácností, které mají nárok, ale čerpají jen některé příspěvky. Třeba mají nárok na příspěvek na bydlení a přídavek na dítě a čerpají jen příspěvek na bydlení,“ vysvětluje Galan, že domácnosti často nevědí, na které dávky mají nárok.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si fakt, že rodiče nežádali za všechny děti, které by na přídavek měly nárok, ověřilo v roce 2022, kdy vláda Petra Fialy vyplácela rodinám pět tisíc korun jako jednorázovou pomoc s inflační krizí. Z přihlášek o pětitisícovku se ukázalo, že rodiny mají nárok i na přídavek, a přesto o něj nežádají.
Porodní bolest reformy
Aleš Juchelka mluví i o dalších „porodních bolestech“ dávkové reformy, které budou třeba upravit.
Zmiňuje zcela konkrétní problém, kdy o dávku budou žádat například dětské domovy nebo opatrovníci nezletilých, kterými v některých případech mohou být třeba i advokátní kanceláře.
„Například dětské domovy systém nepustí, potřebují konkrétního člověka, přes kterého se bude žádat na jeho občanský průkaz,“ říká s tím, že situace nelze brát na lehkou váhu.
Z dávkové reformy se podle Juchelky také vytrácí sociální práce, úřady práce navíc nebudou podle něj mít kapacitu na kontroly. „Je to všechno na čestné prohlášení, a prohlásit můžete cokoliv, to nezkontrolujete,“ zmiňuje s tím, že se rezignovalo na místní příslušnost agend úřadů.
Juchelka tak popisuje, že dávkovou reformu bude potřeba ještě během jara příštího roku doladit. Jinak podle něj hrozí, že sjednocenou dávku lidé začnou obcházet a peníze od státu získávat skrze dávku mimořádné okamžité pomoci.
Problém se srážkami v oddlužení
Oslovení odborníci upozorňují na další problém – systém sjednocené dávky nebere v potaz insolvenční srážky.
„To znamená, že když vám třeba vzroste příjem o deset tisíc korun, tak dvě třetiny z toho padnou na splátku dluhu, ale systém si z pohledu dávky myslí, že máte příjem vyšší o deset tisíc, a podstatně se vám tak sníží dávka klidně i o pět a více tisíc. Sice jste si vydělal o deset tisíc více, ale reálně máte méně peněz,“ shrnuje podstatu problému Samuel Galan.
Poznamenává proto, že je důležité nějakým způsobem zohlednit insolvenční splátku ve sjednocené dávce.
Mikoláš Opletal připomíná, že hnutí ANO předložilo pozměňovací návrh, který se snažil situaci napravit. Podle něj totiž jinak začne docházet k absurdním situacím, kdy se lidé v insolvenci začnou dostávat pod existenční minimum, pokud budou přiznávat příjmy.
