Hlavní obsah

V krizových zásobách státu chybí léky. Je tam jen Tamiflu

Stát má nejvíce peněz uložených v zásobách ropy. Skladuje i mosty či potraviny, léky ale v hmotných rezervách nejsou. (Video: Seznam.cz)

20. 11. 15:00

Co má mít stát v rezervách pro případ krize? Otázka kovů se teď řeší na všech úrovních, předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr ale v rozhovoru pro Seznam upozornil ještě na jednu „komoditu“, která naopak v českých zásobách chybí, a to léky. „Polsko má v každé lékové skupině jeden základní lék. V našich zásobách je pouze tamiflu,“ říká Švagr.

Článek

Správa státních hmotných rezerv je na první pohled nenápadná instituce. „My jsme vlastně takovým skladníkem pro nejrůznější krizové situace. Ať už to jsou povodně, sucho nebo potravinová bezpečnost,“ říká Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR).

Jenže tento „skladník“ má ale pod sebou majetek za 30 miliard korun. Největší část je uložena v ropě a ropných produktech. „Jen v téhle oblasti máme zhruba přes 20 miliard, “ říká Pavel Švagr. Proč je právě ropa v zásobách důležitá, ukázal nedávný výpadek ropovodu Družba. V tu chvíli SSHR uvolnila kohoutek ve svém skladu a nikdo v Česku nepoznal, že surovina do země neproudí.

Kromě ropy jsou ve státních skladech například i kontejnery nouzového přežití, deky, stany a spacáky nebo potraviny a kovy. Přesné místo ani přesný počet skladů stát nezveřejňuje – ze strategických důvodů.

Zásoby musí SSHR pravidelně obměňovat. Na skladování a obměnu zásob dostává zhruba 2,5 miliardy korun ročně.

Zásoby potravin se příští rok nezvýší

Správa žádala pro příští rok peníze navíc – na další nákupy –, ale nedostala je. Nemůže tak například navýšit potravinové zásoby. Ty v tuto chvíli Česku vystačí na 1,3 dne. „Ministerstvo zemědělství přehodnocuje koncepci a říká, že by v našich rezervách měly být zásoby až na 15 dní. Kdybychom těch 15 dní chtěli realizovat jednorázově, finančně jsme někde kolem šesti nebo sedmi miliard korun. Proto jsme se s ministerstvem zemědělství domluvili, že by bylo dobré, kdybychom to rozložili na 15 let. Abychom každý rok koupili jakoby jeden den navíc. To by znamenalo mít ročně 500–600 milionů korun, ale my je nemáme,“ říká Švagr a dodává, že požadavek byl i na nákup dalších cisteren na boj se suchem. Ani ty v příštím roce ve skladech nebudou, stejně jako prostředky na boj s africkým morem, což byl zase požadavek Státní veterinární správy, nebo mobilní zábrany.

Exkurze do Polska

Na rozdíl třeba od Polska nejsou v českých krizových a strategických zásobách léky. „Když se bavíme s polskými kolegy, tak systém nouzového zabezpečení léků je u nich mimořádně rozpracovaný. Ve svých hmotných zásobách mají až tisíc různých léků. V každé lékové skupině mají jeden základní lék,“ říká Švagr s tím, že na polský systém se byli podívat i se zástupci ministerstva zdravotnictví. „Uvidíme, jaký bude vývoj v ČR. Pravda je, že v našich zásobách z hlediska léků je pouze Tamiflu,“ říká Švagr.

Kovy na prodej

Sortiment se ale v příštím roce rozšiřovat nebude. Naopak. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok počítá s prodejem kovů ze zásob SSHR. A kovy už v zásobách nechce ani ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr Karel Havlíček je toho názoru, že jsou to zastaralé zásoby a pro krizový chod státu už nejsou potřeba. „Z mého pohledu dává kybernetická bezpečnost větší smysl, než tady schraňovat olovo pro případ, že by nedej bože někdy něco nastalo, a my z toho půl roku vyráběli patrony,“ vysvětluje ministr.

Správa totiž nakupuje a prodává podle požadavků jednotlivých resortů. „Ten mechanismus je takový, že každé dva roky ministerstva dělají upgrade čili mění nebo přizpůsobují krizové plány vývoji ve společnosti. Dávají nám požadavky a my ty požadavky realizujeme nákupem a pak se o ty věci, které pořídíme, staráme,“ říká Švagr.

Celý rozhovor s Pavlem Švagrem, šéfem Správy státních hmotných rezerv. (Video: Zuzana Hodková, Seznam.cz)

Doporučené