Hlavní obsah

Voda ustupuje, ohrožení ale trvá. Záplavy se do Benátek vrátí

Foto: Profimedia.cz

Fotografie z místa ukazují, že voda už znatelně klesla.

19. 11. 8:30

Voda v centru italských Benátek po nejhorších záplavách od roku 1966 začíná klesat, město ale zůstává nechráněné a další záplavy mohou přijít brzy. Jejich četnost se v posledních letech dramaticky zvýšila, co je příčinou a jak se tomu Benátčané chtějí bránit?

Článek

V Benátkách jsou záplavy každoroční záležitostí, notoricky známou příčinou je takzvaná „acqua alta“ neboli „velká voda“. Projevuje se zvýšením vodní hladiny při přílivu a způsobuje záplavy převážně v zimním období. Hlavním hybatelem velké vody je silný vítr, který se otočí a vane od jihu na sever. Voda z Jaderského moře je tak natlačena do laguny a nemůže ustoupit zpět. Letošní záplavy byly ale výjimečné, a to z mnoha důvodů.

Přesně na 12. listopadu vyšel i úplněk, který přináší velký příliv. Hladina vody byla však vysoká už předtím kvůli vydatným dešťům ze začátku listopadu. Spolu se silným větrem se na Benátky minulý týden snesla bouře a s ní i další srážky. Tím byl recept na největší záplavy za posledních více než 50 let kompletní. Kombinace těchto faktorů ale není náhodná, záplavy v Benátkách se v posledních letech dramaticky zhoršují a vše nasvědčuje tomu, že se budou zhoršovat dál.

Záběry třetí povodňové vlny, která nechala město pod vodou:

Záběry třetí povodňové vlny, která nechala město pod vodou. (Video: Daniela Kučerová, AP, Reuters)

Alarmující statistiky

Zhoršující se trend lze pozorovat například ze záznamů o vytopení ikonické baziliky svatého Marka. Ta byla za posledních 1200 let vytopena celkem šestkrát, čtyřikrát z toho za posledních dvacet let. Alarmující jsou i statistiky zveřejněné samotným městem. Zvýšení hladiny vody v důsledku přílivových záplav na začátku 20. století překročilo hranici 110 centimetrů jednou za tři roky, v roce 2010 už to bylo devětkrát do roka.

V první desítce nejhorších „velkých vod“ vedou záplavy z roku 1966 s naměřenou úrovní vody 194 centimetrů. Rok 2019 se ale jako jediný v první desítce objevuje více než jednou, a sice třikrát, 12. listopad 2019 je navíc na druhém místě se 189 centimetry.

Zhoršování záplav v posledních letech má opět několik příčin. Na jedné straně je to globální zvyšování hladiny oceánů způsobené klimatickou změnou a spolu s tím i snížená schopnost laguny vsakovat vodu důsledkem eroze a nové zástavby. Svou roli ale hraje i propadání se samotného města. Hladina moře v Benátkách k roku 2012 za posledních 100 let vystoupala o 25 cm, přičemž zhruba polovinu způsobil propad města a zbytek zvýšení hladiny moře.

Opožděný Mojžíš

V Benátkách jsou si svízelné situace dobře vědomi a mají plán, jak se před velkou vodou chránit. Nese jméno MOSE (MOdulo Sperimentale Elettromeccanico, Experimental Electromechanical Module) neboli Mojžíš a jeho výstavba začala už v roce 2003. Jde o systém 78 dutých ponorných vrat, která se mají v případě potřeby naplnit vzduchem, vystoupat nad hladinu a utvořit hráz. V době, kdy záplavy nebudou hrozit, mají být složená u dna.

Hotový měl být do roku 2018, nyní je oficiálním termínem otevření rok 2022. Předcházela tomu série zpoždění, prodražení, korupčních skandálů, vyjednávání s ekology, památkáři a námořními dopravci. Spory se vedly například i o to, aby hráz neničila vizuální ráz laguny, což je důvod, proč nakonec dostala zelenou varianta s ponornými vraty. Řešilo se i to, jak často se bude hráz aktivovat. Aby se minimalizoval dopad na námořní dopravu, zvolili politici jako mezní hranici pro aktivaci moment, kdy hladina vody stoupne o 110 centimetrů.

Srovnání: Laguna v roce 2000 a 2013

Momentálně funguje jen několik hydraulických vrat, na kterých se systém teprve testuje. Umělý ostrov a systém vlnolamů už je ale hotový. V roce 2013 byl projekt MOSE hotový z 85 %. Přejetím šipky na obrázku nahoře se můžete podívat, jak ochrana Benátek před velkou vodou postoupila. Kromě toho je ale ze srovnání patrná i rozrůstající se zástavba ostrovů a zastavování břehů betonovými moly, což podporuje erozi a brání vsakování vody.

K erozi přispívají i obrovské výletní lodě, které se z kanálů v samém centru Benátek rozhodla radnice vykázat až letos v srpnu. Lodě o hmotnosti přesahující tisíc tun pohybem mořské vody mají vliv i na pohyb půdy.

Jak bude MOSE fungovat:

Starosta Benátek Luigi Brugnaro označil za příčinu současných záplav klimatickou změnu. Zároveň prohlásil, že projekt Mojžíš musí „konečně začít fungovat“. Premiér Giuseppe Conte řekl, že Mojžíš je hotový z 97 % a jeho otevření by se mělo posunout o rok dopředu na jaro 2021. Do té doby ale Benátky zůstávají zranitelné. Podle The Times se tak uvažuje například o tom, že by se kolem baziliky svatého Marka postavila dvoumetrová zeď.

Starosta předběžně vyčíslil škody současných záplav na miliardu eur. Rozsáhlé škody na kulturních a historických památkách či veřejném i soukromém majetku budou přesně vyčísleny, až voda zcela opadne.

Doporučené