Článek
„Ve volební kampani nesmí být o kandidující volební straně nebo o jejích kandidátech zveřejněna informace zjevně nepravdivá nebo hrubě urážlivá.“ Tak je to, pod pokutou až dva miliony korun, zatím ještě napsáno v zákoně. Lhát je totiž přestupek.
Navzdory tomu se formát volebních kampaní postupně vyvinul do hybridních zápasů v bahně. A mastný flastr za hrubost nikdo nikdy nedostal.
A možná už nedostane, protože Sněmovna v pátek rozhodla, že příslušná věta sice v zákoně zůstane, ale jen jaksi z výchovných důvodů. „Zjevně nepravdivá nebo hrubě urážlivá informace“ už přestupkem nebude.
Jenže. Zjevně pravdivým a neurážlivým, místy až přehnaně zdvořilým kampaním, jakých jsme svědky rok od roku víc a víc, má zazvonit umíráček až s účinností od 1. ledna 2026. Takže letošní volby se ještě odehrají postaru - kdo bude lhát, tomu hrozí tvrdý trest. Politici, jejich PR divize a vůbec všichni občané se musí držet zpátky, tak jsou zvyklí. A chovat se slušně.
Až na to, že v praxi to vyjde nastejno, ať už je lhaní v kampani přestupkem s hrozbou pokuty, anebo se každý, kdo na to má energii, bude muset soudit zvlášť. Už klasický případ žaloby Pirátů, kteří podle Andreje Babiše „chtějí nejdřív mapovat byty, zdanit přebytečné metry a pak vám tam někoho nastěhovat. Nejlíp nějakého migranta“ (kampaň 2021) čeká na pravomocné rozhodnutí ještě v průběhu kampaně 2025.
V jiném zákoně kromě toho - tentokrát bez hrozby pokutou - stojí, že „volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě“. Jde o takzvaný lex Mirek Dušín, díky kterému kupříkladu Tomia Okamuru ani nenapadne vztyčit na Václaváku obscénní rasistický plakát.
