Článek
Při posledním pokusu svrhnout vládu popsali místopředsedové ANO Alena Schillerová a Karel Havlíček úpadek společnosti emotivními výrazy.
Česko zažívá armagedon, lidé „historicky omezují spotřebu“ a vládní strany se nestydí říkat, že „tu nejsou od toho, aby se staraly o občany“. Není prý divu, že se do konce roku do chudoby propadne 30 procent domácností.
Výroky o třetině chudých Čechů do určité míry potvrzuje lednové šetření Českého statistického úřadu, podle kterého „stále přibližně 28 procent spotřebitelů uvádí, že sotva vyjdou se svými finančními prostředky“.
Přesto najít miliony Čechů v propasti chudoby, tedy s příjmy do šedesáti procent průměru, je nesplnitelným úkolem.
Zvedáme penzistům
Třem milionům důchodců loni vyrostly penze o 17 procent.
Šly tedy nahoru dvojnásobným tempem, než byl nominální růst zdejší ekonomiky, a především rychleji než spotřebitelské ceny. V tom se opakoval vývoj z covidového období 2020–2021, kdy menšinová vláda s převahou ministrů ANO rovněž zvyšovala důchody vysoko nad potenciál národního hospodářství, a vyrobila tím dosud rekordní schodek.
A když před dvěma lety vládní dotace přispěly i k tomu, že rostly mzdy – a to při započtení reformy snižující daň z příjmu dokonce rychleji než starobní důchody, mohli loni zaměstnanci důchodcům poprvé v historii oprávněně závidět.
Průměrná penze překročila ve třetím čtvrtletí 18 tisíc korun a byla o 2,6 tisíce korun vyšší než rok předtím. Přesáhla tak historickou hranici 45 procent hrubé mzdy, protože platy před zdaněním se zvýšily jen o 2,3 tisíce.
Predikce Ministerstva financí očekává, že důchody porostou rychleji také letos.
Jak rostly přídavky
Druhou ohroženou skupinou je asi 200 tisíc samoživitelek. Právě neúplné rodiny chrání před chudobou zvýšení dávek sociální podpory a pomoci.
Životní minimum se v posledních dvanácti měsících zvýšilo třikrát na 4860 korun pro jednu osobu, tedy o čtvrtinu. Tím automaticky rostou dávky pro nejchudší, zvláště příspěvek na živobytí.
Od Nového roku se rovněž o čtvrtinu zvýšily přídavky na děti, například na jedno dítě do patnácti let dostanou rodiče 970 korun měsíčně, tedy o dvě stě korun víc než loni. Ti, kdo pracují, mají vedle toho nárok na dalších 500 korun.
Nenápadná reforma
Pro ty důchodce a samoživitelky, případně pro zaměstnance s podprůměrnými platy, kteří nejvíc trpí vysokými cenami energií, je připravena nenápadná, přesto převratná reforma příspěvku na bydlení.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) především zvýšil až na dvojnásobek tzv. normativní náklady na bydlení, podle kterých se příspěvek počítá. Už loni tím vládní výdaje narostly o třetinu na devět miliard, letos ministr předpokládá, že utratí 13 a půl miliardy.
Průměrný příspěvek na bydlení se loni přiblížil pěti tisícům korun, letos však nebude výjimkou podpora 10 tisíc korun, na kterou bude mít nárok například pražská či brněnská domácnost s příjmem 25 tisíc korun měsíčně, která za nájem, elektřinu, topení a další služby zaplatí přes 15 tisíc měsíčně. Některé z těchto domácností přitom dosud neměly na státní pomoc nárok.
Vůbec nejvíc se reformou vylepšilo finanční bezpečí brněnských rodin, s druhým nejvyšším navýšením dávek mohou počítat rodiny z obcí do deseti tisíc obyvatel.
Od konce roku už neplatí ani výtka, kterou použil Andrej Babiš v prezidentské debatě, podle níž se obyčejný člověk dávky nedočká kvůli neprostupné byrokracii. Ministerská statistika z loňského prosince ukazuje, že proti prosinci 2021 přibylo 65 tisíc příjemců příspěvku na bydlení, tedy víc než třetina.
Výtka Aleny Sch.
Dosud žádná vláda před Fialou nerozjela sociální programy, při kterých státní dávky rostou rychleji než mzdy i celá ekonomika.
Vláda však prozatím nemá odpověď na další výtku exministryně financí Schillerové, podle níž „dochází k absolutně nejvyššímu zadlužování budoucích generací v historii“.
Zvyšování výdajů na dávky je epochální, samotné náklady na důchody vyrostou za dva roky energetické krize o 141 miliard, i když navýšení ve dvou letech covidu, když byla Alena Schillerová ve vládě, dosáhlo „jen“ 59 miliard.
Důchodová valorizace z časů energetické krize není pokryta novými příjmy, protože podle ministerské prognózy se výnosy z pojistného letos ve srovnání s rokem 2021 zvýší pouze o 81 miliard.
Náklady na dávky rostly rychleji než ekonomický výkon země už v časech vlád ANO, po nástupu Fialovy vlády se tento rozdíl dramaticky zvětšil.
