Hlavní obsah

Začala oprava Staroměstského jezu. Plány vycházejí ze starobylých kreseb

Foto: Metrostav

Šikmý, více než 320 metrů dlouhý jez leží mezi Sovovými mlýny a Novotného lávkou.

Reklama

2. 11. 2020 12:19

Začíná rekonstrukce památkově chráněného Staroměstského jezu v Praze. Více než 320 metrů dlouhý jez byl dokončen v roce 1241 a jako jediný v metropoli si zachoval původní tvar. Plány opravy vycházejí ze starobylých výkresů.

Článek

Rekonstrukce památkově chráněného Staroměstského jezu začala zahájením těžby žulových kvádrů v lomu na Příbramsku. V zimě, ideálně za mrazu, přijde na řadu těžba dubového dřeva na rámovou konstrukci. A pak už v dubnu příštího roku vypuknou vlastní práce na Vltavě.

Daniel Boďa z firmy Metrostav, která jez opraví, uvedl, že v příštích třech a půl letech vždy od jara do podzimu bude při pohledu přes Vltavu na Pražský hrad poutat pozornost nejen Karlův most, ale i flotila plovoucích rypadel, jeřábů či tlačných člunů.

Mezi Sovovými mlýny a Novotného lávkou se nachází šikmý, více než 320 metrů dlouhý jez, dokončený v roce 1241, který si jako jediný v metropoli zachoval původní vzhled a tvar. Uprostřed něj se nachází propust pro vory, která je široká 12 metrů. Je to pevný dřevěný jez s kamennou výplní takzvaného pražského typu, jenž byl vzorem pro další stavby v korytech řek v širokém okolí. Zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů, pro napájení vodního náhonu Čertovky a také Staroměstských mlýnů. V roce 1958 byl zapsán na seznam nemovitých kulturních památek. Během své existence prošel mnoha opravami. Ta poslední, před 55 lety, vyměnila kamennou výplň jeho dřevěného roštu za beton.

Foto: Metrostav

Rekonstrukce, při níž proběhne i archeologický průzkum týkající se zejména původních dubových pilot ze 13. století, má za úkol vrátit památkově chráněnému dílu jeho historický vzhled.

„Projekt rekonstrukce jezu se může zdát na první pohled jako technicky a technologicky nenáročný, ale každé takové vodní dílo je kompletně pod vodou a jeho současný technický stav nelze zjistit. Investor s projektantem proto při zadání naší zakázky vycházeli pouze ze starobylých výkresů či kreseb a z toho, co na staveništi sami viděli, když si v neoprenu jez procházeli a prohlíželi,“ dodal Boďa.

Rekonstrukce, při níž proběhne i archeologický průzkum týkající se zejména původních dubových pilot ze 13. století, má za úkol vrátit památkově chráněnému dílu jeho historický vzhled. Stavbaři proto budou v co největší míře využívat původní technologie a dřevěný rošt opět vyplní kamennými deskami tak, jako tomu bylo při vzniku jezu. Vytěžené dřevo se stluče do vorů, které budou minimálně na měsíc namočeny ve vodě, aby se stabilizovalo a nekroutilo. Po odtažení na staveniště zůstanou trámy až do montáže potopené. I po ní se ale budou kropit, aby zůstaly zachované podmínky, v nichž se dřevo bude nacházet po znovuzaplavení jezu.

„Jinak než po vodě se na staveniště nedostaneme, proto použijeme plovoucí rypadla či jeřáby a pro dovoz i odvoz materiálů tlačné čluny. Beton se třeba bude vozit tak, že autodomíchávače najedou v přístavu na hornopalubovou loď, kterou ke staveništi dotlačí remorkér. Pro zázemí personálu a ukládání materiálu využijeme soustavu pontonů ukotvených k provizorním dalbám, což jsou piloty určené k vyvazování plavidel nebo k navigaci,“ podotkl vedoucí projektu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované