Hlavní obsah

Začíná boj o historické umístění. Čeští basketbalisté mají v zápase s Polskem výhodu z přípravy

12. 9. 2019

Československým maximem na mistrovství světa je šesté místo. Dokáže ho parta kolem Tomáše Satoranského překonat? (zdroj: ČBF/Václav Mudra)

Medailovou tečkou sice světový šampionát v podání českých basketbalistů neskončí, přesto je stále o co hrát. V konkurenci Polska, Srbska a Spojených států se budou Češi prát o pozici pátého nejlepšího týmu světa. Jako první stojí v cestě náš severní soused, kterého výběr trenéra Ginzburga v srpnu dvakrát porazil.

Článek

Nebyly to žádné gigantické výhry. V přípravě Češi porazili Polsko nejprve 10. srpna o pět bodů, o týden později pak rozdílem desetibodovým. I tak ale mohou zmíněné triumfy hrát, co se sebevědomí týče, důležitou roli.

„Polsko je jednoznačně připravené k odplatě. Bude to těžké, ale musíme se během krátké doby znovu zmobilizovat a připravit se, protože polský tým bude hladový po vítězství. Nesmíme zapomenout, že jde stále o prestižní zápasy, je velký rozdíl skončit na mistrovství světa pátý, nebo osmý. Mají podobný osud na turnaji jako my, také s nimi moc lidí nepočítalo, každopádně je to rozhodně hratelný soupeř,“ myslí si bývalý reprezentační trenér Pavel Budínský.

Velkou překážkou bude ve zbývajících dvou zápasech českého týmu na turnaji hromadící se únava. Nepříliš vysoký počet hráčů v rotaci se podepsal už pod čtvrtfinálovou porážku 70:82 proti Austrálii. „A je to pochopitelné. Únava byla včera patrná, Australané na nás byli navíc výborně připravení. Fyzicky nás přehráli a ve třetí čtvrtině převzali nad zápasem kontrolu. Je dost možné, že i Poláci budou mít víc fyzických sil, protože měli na odpočinek o den víc, což je v tomhle systému turnaje strašně důležité,“ říká Budínský.

Jedno je však jisté. S takhle „evropským“ týmem se Češi na šampionátu ještě neutkali. V kádru amerického trenéra Taylora (asistentem Pavla Budínského z doby, kdy vedl českou reprezentaci) není ani jeden hráč z NBA. A zahraniční trenér není jediným společným znakem s českou reprezentací. Stejně jako Ginzburg také Taylor se může spoléhat na palubovce na jednoho hráče narozeného ve Spojených státech amerických. 191 centimetrů vysoký A. J. Slaughter je ústřední postavou polského výběru a právě on ve zmíněných přípravných duelech Polsku chyběl.

Absence hráčů ze zámoří však s sebou pro týmy typu Česka nebo Polska přináší jednu velkou výhodu. Hráči z Evropy si totiž na rozdíl od hráčů z NBA nemusí zvykat na poněkud odlišná pravidla federace FIBA. Je to podobné, jako když jste celý život zvyklí řídit auto v pravém pruhu a poté se přestěhujete do Anglie. Spousta lidí se s jízdou vlevo pere dlouhé roky. Podobné to mají hráči ze zámoří s pravidly na mezinárodní úrovni, na aklimatizaci navíc mají mnohem méně času.

„Konkrétně na Američanech bylo vidět, že s tím mají velký problém. Když hrajete celý život v určitém systému podle nějakých pravidel, tak to považujete za automatismus. A například v závěru čtvrtfinálového zápasu proti Francii se s tím nebyli vůbec schopni popasovat. Hráli v totální nejistotě a podle mě na to nakonec doplatili. Největší americká hvězda Kemba Walker se v závěru tlačil do pozic, ve kterých se necítí komfortně a ve kterých se svojí výškou neměl šanci. To byla voda na francouzský mlýn,“ říká Budínský. Ten zároveň dodává, že rozdíl v aklimatizaci je daleko markantnější, než když přijedou na světový šampionát v ledním hokeji hráči z NHL.

Zatímco účast Polska a Česka v utkáních o páté místo je milým překvapením, Srbsko se Spojenými státy patřily mezi největší favority celého turnaje. O medaile si to však v Číně nakonec rozdá kvarteto Austrálie, Španělsko, Francie a Argentina.

„Všechny čtyři týmy hrají krásný basketbal a já osobně mezi nimi nevidím jednoho vyloženého favorita. Argentina přehrála famózním a nápaditým basketbalem Srbsko, Austrálie potvrzuje, že má skvělý tým a hraje neskutečný turnaj. A Španělsko s Francií patří mezi favority na každém šampionátu, moc dobře ví, jak se na vrcholnou akci připravit. Čekají nás bitvy jaksepatří a dost možná budou rozhodovat individuální výkony, jaký podal ve včerejším utkání proti Česku Patty Mills,“ uzavírá bývalý reprezentační trenér.

Doporučujeme

Další zprávy