„Sbal si věci a vypadni z ubytovny.“ Ázerbájdžánec bojuje o výplatu z Česka

Mladý vystudovaný historik z Ázerbájdžánu Hüseyn Fərhadov si práci v české továrně představoval idylicky. Vydělá si peníze, aby následně mohl doma pracovat na vydání svých dalších knih. Současně chtěl ve volném čase na sociální sítě točit videa o zajímavostech české historie – o svatém Janu Nepomuckém, vynálezci Františku Křižíkovi nebo plzeňské radnici.

Sen o práci ve vyspělé Evropě ovšem podle jeho vyprávění narazil na praktiky pracovního trhu na Plzeňsku. Do Česka dorazil na podzim, v listopadu a prosinci byl na ubytovně a k žádné práci přiřazen nebyl. „Agentura mě nechala 65 dní bez práce a během této doby mi nebyla vyplacena žádná mzda. Dokonce se mě během této doby nikdo ani jednou nezeptal: Co jíš? Nepotřebuješ něco? Přitom podle smlouvy jsem měl dostávat 22 800 korun měsíčně,“ říká Hüseyn Fərhadov.

Své tvrzení redakci doložil několika dokumenty: pracovní smlouvou s plzeňskou agenturou Amboseli International, vyřízeným povolením k pobytu, komunikací s Ministerstvem vnitra ohledně zaměstnanecké karty či podepsaným etickým kodexem k 6. lednu a zaměstnaneckou visačkou s jeho jménem z továrny, kde pracoval.

„Naše společnost vždy dbala a dbá na to, aby řádně plnila své povinnosti a závazky vyplývající z pracovněprávních vztahů,“ reaguje pro Seznam Zprávy Helena Koutská, personální ředitelka agentury Amboseli International.

Případ ázerbájdžánského učence nechce blíže komentovat s odkazem na ochranu osobních údajů zaměstnanců.

Ázerbájdžánský historik říká, že hlavním lákadlem pro manuální práci v české továrně byly finance. Zatímco v Ázerbájdžánu je průměrná mzda kolem šesti až sedmi tisíc českých korun, za manuální práci v tuzemské továrně si běžně podle něj lze vydělat 22 až 24 tisíc korun.

Do teď se ovšem snaží vymoci, aby dostal zaplaceno za práci, kterou odvedl v lednu. „Českou republiku jsem vnímal jako zemi práva a spravedlnosti,“ říká.

Hüseyn popisuje, že v lednu v práci zažil vyhrocený incident – když podle jeho vyprávění 20. ledna dorazil na odpolední směnu, zjistil, že mu ze skříňky v továrně zmizelo jeho pracovní oblečení. Když odmítl pracovat ve svém civilním oblečení, napsal mu jeho koordinátor zprávu: „Sbal si věci a vypadni z ubytovny!!! – Dnes.“ Redakce má korespondenci k dispozici.

Následně si ho ovšem měli představitelé agentury pozvat do kanceláře, aby situaci vyřešili. Podle Hüseyna měla padnout věta, že si nemá dovolovat se svým koordinátorem mluvit nespokojeným tónem, s tím, že porušuje pravidla „subordinace“.

„Jako historik si dovolím poznámku: dokonce i ve starověkém Egyptě řešili problémy otroků, aby mohli lépe pracovat. Dbali na to, aby měli jídlo, zdraví a oblečení, protože věděli, že jinak bude jejich pracovní výkon nižší,“ říká k jednání svých zaměstnavatelů v Česku Hüseyn Fərhadov.

Helena Koutská, personální ředitelka agentury Amboseli International, tvrdí, že uvedené informace se podle jejich šetření „liší od reálného stavu věcí“. „Vámi zmíněnou záležitost aktuálně prověřujeme,“ říká personální ředitelka a dodává, že činí kroky, aby si obě strany vše objasnily a spor vyřešily.

To ale Ázerbájdžánec rozporuje. „Nikdo z agentury se mnou nijak nekomunikuje a k žádnému vyrovnání mzdy nedošlo,“ říká.

Po dotazech redakce Hüseyn dostal od agentury dopis s vysvětlením, že se mu mzdu za leden pokoušeli poslat, ale platba neproběhla.

Aktuálně už je mladý historik zpátky v Ázerbájdžánu. I na dálku se snaží vybojovat vyplacení mzdy, podal předžalobní výzvu či podnět na inspekci práce.

Státní úřad inspekce práce Seznam Zprávám potvrdil, že se podnětem, který mu Hüseyn Fərhadov zaslal, zabývá.

„V případech, kdy podnět ke kontrole nese známky možného pracovního vykořisťování, naše oblastní inspektoráty vždy spolupracují a koordinují svůj postup s Policií ČR a dalšími státními orgány, do jejichž působnosti problematika pracovního vykořisťování spadá,“ uvedl mluvčí úřadu Kolibáč.

Případ mladého historika je podle expertky na pracovní vykořisťování z organizace Člověk v tísni Evy Malé „celý špatně“. „Jestli ho přivezli a měli ho zasmluvněného, tak je zaměstnavatel povinný mu přidělovat práci. Pokud ji nepřidělují, tak musí dostávat zaměstnanec náhradu mzdy,“ říká.

Vláda Andreje Babiše (ANO) bere rozmáhající se incidenty na pracovním trhu vážně. V březnu Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s resorty vnitra a financí představilo nový tým, který se má zaměřit na nelegální zaměstnávání.

„Cílem je získat desítky miliard do státního rozpočtu ročně, zejména na sociálním pojistném, omezit zneužívání sociálních dávek, posílit sociální jistoty občanů a zlepšit podnikatelské prostředí v České republice,“ stojí v tiskové zprávě ke vzniku Kobry 26.