Dvojí americký tlak. Vedle jednání utahují okolo Íránu vojenskou smyčku

V Ženevě se v úterý uskutečnilo druhé kolo nepřímých rozhovorů USA a Íránu o jaderném programu Teheránu.

Íránská státní televize průběh jednání popsala tak, že si „obě strany vyměňují zprávy“ prostřednictvím ománských diplomatů.

Za Spojené státy se rozhovorů zúčastnili zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner. Íránskou delegaci vedl ministr zahraničí Abbás Arakčí. Ten oznámil, že obě strany dosáhly shody na hlavních principech. Neznamená to podle něj, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta.

Schůzka se konala za přísných bezpečnostních opatření v ženevské rezidenci ománského velvyslance při OSN. Šéf Bílého domu Donald Trump Teherán varoval před následky, pokud nebude ochoten se dohodnout.

Připomeňme, že první kolo rozhovorů se konalo 6. února v ománském Maskatu. Teherán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program má výhradně mírový charakter. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi už dříve uvedl pro BBC, že nová dohoda je možná a naléhavě potřebná, podle něj však existující diplomatické okno nemusí zůstat otevřené dlouho.

Jednání se konají v době zvýšeného napětí, kdy Washington posiluje svoji vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Do oblasti vyslal druhou letadlovou loď a americké ozbrojené síly se připravují na možnost vojenské kampaně, pokud jednání selžou, poznamenala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření amerických představitelů.

Specializovaný tým novinářů BBC Verify, který se zaměřuje na ověřování faktů, analyzoval satelitní snímky a potvrdil polohu americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln.

Ta byla do oblasti Perského zálivu podle dostupných informací vyslána už koncem ledna, na satelitních záběrech se však objevila až nyní.

Veřejně dostupné snímky z evropských satelitů Sentinel-2 ji zachytily v Arabském moři asi 240 kilometrů od pobřeží Ománu, přibližně 700 kilometrů od Íránu.

Na vysvětlenou: Dosud se USS Abraham Lincoln pohybovala na otevřeném moři, kde je satelitní pokrytí omezené. Vojenská technika na pevnině je naopak viditelnější a na snímcích se objevuje častěji.

S pomocí satelitních záběrů se podařilo v oblasti Blízkého východu identifikovat 12 amerických plavidel. Údernou skupinu USS Abraham Lincoln tvoří tři torpédoborce třídy Arleigh Burke.

Dále jde o dva torpédoborce schopné úderů střelami dlouhého doletu a tři specializované lodě určené pro boj u pobřeží, jež se nyní nacházejí na námořní základně v Bahrajnu v Perském zálivu. Další dva torpédoborce byly zaznamenány ve východním Středomoří poblíž americké základny na Krétě a jeden operuje v Rudém moři, shrnuje BBC.

Koncem minulého týdne pak byla z Karibiku do oblasti Blízkého východu převelena největší letadlová loď světa – USS Gerald R. Ford. O nové misi jako první informoval list The New York Times s tím, že loď by mohla do regionu dorazit během tří týdnů.

Vyslání druhé letadlové lodě zapadá do širší strategie kombinující diplomatický tlak s demonstrací vojenské síly. Nasazení další úderné skupiny znamená i citelné posílení americké palebné síly. Kromě palubních letounů by oblast doplnila i plavidla vybavená systémem protivzdušné obrany Aegis.

Washington navíc podniká další kroky. Podle veřejně dostupných údajů o leteckém provozu posiluje svou leteckou sílu na základně Muwaffák Šachíd v Jordánsku. Další letouny se nacházejí na španělské základně Morón a mohou být rovněž přesunuty do Jordánska.

Íránské revoluční gardy v reakci na vojenské posilování provádějí v Hormuzském průlivu námořní cvičení.

Americký Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS) a BBC Verify pak podle analýzy nových satelitních snímků uvedly, že Írán buduje a zpevňuje rozsáhlý podzemní komplex poblíž jednoho ze svých klíčových jaderných zařízení v oblasti hory Kolang Gaz La, známé také jako Pickaxe Mountain.

Tento komplex nebyl terčem amerických a izraelských náletů v červnu 2025 při operaci Půlnoční kladivo, cíleném úderu na jaderná zařízení.

Satelitní snímky ukazují také opravy a posilování ochrany v Natanzu a v jaderném komplexu v Isfahánu, přibližně 125 kilometrů severně.

Vojenský analytik Justin Kramp pro BBC Verify rozebral, že současné americké přípravy na Blízkém východě vykazují větší hloubku a udržitelnost než manévry před lednovým zadržením bývalého venezuelského prezidenta Nicoláse Madura nebo než zmíněná operace Půlnoční kladivo.

Ve všech případech figuruje úderná skupina letadlové lodě a několik samostatně operujících torpédoborců. Nasazení amerických sil ve Venezuele a proti Íránu se však odehrávalo za odlišných okolností.

Před údery proti Venezuele vyslaly Spojené státy do Karibiku letadlovou loď USS Gerald R. Ford. Využily však méně letadel, protože mohly snadno nasadit stroje ze základen na území Spojených států nebo z Portorika. Do Karibiku byly přesunuty i výsadkové lodě schopné sloužit jako základna pro vrtulníkové operace, jak ukázalo zadržení Madura. Venezuelské ozbrojené síly jsou však obecně považovány za méně schopné obrany či odvety vůči USA.

Podle Krampa, který stojí v čele poradenské společnosti Sibylline zaměřené na rizika a zpravodajství, umožňuje současné soustředění amerických lodí a letadel spolu s osmi existujícími leteckými základnami v regionu vést poměrně intenzivní a dlouhodobé údery v rozsahu až 800 bojových letů denně. Cílem by bylo učinit případnou íránskou odvetu neúčinnou.

„Nejde jen o přípravu na úder, ale o širší odstrašující nasazení sil, které lze podle potřeby zesílit či omezit,“ uvedl Kramp.