Přehled škod: Bomby provrtaly horu nad Fordo po dvou. Krátery jsou i v Natanzu

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa tvrdí, že trojice íránských jaderných komplexů je po útocích zničená. Íránští představitelé to popírají.

Satelitní snímky ukazují, že cíle byly zasaženy přímo a tvrdě. Podle expertů americké útoky íránský jaderný program pravděpodobně posunuly „hluboko do minulosti“. Na druhou stranu je ale nepravděpodobné, že byl zničen úplně, a v budoucnu tak může nadále představovat hrozbu.

V následujících odstavcích shrnujeme, co všechno šlo ze satelitních snímků vyčíst a jak to hodnotí experti na jaderné zbrojení.

Fordo je íránské zařízení na obohacování uranu, v jehož hlavních halách skrytých asi 80 až 90 metrů pod povrchem hory měly být ty nejpokročilejší íránské centrifugy, které jsou klíčové pro obohacování uranu na 60 procent. Izraelci neměli šanci toto zařízení ze vzduchu žádnou konvenční zbraní ohrozit a už roky jsou za jedinou hrozbu pro toto zařízení považovány těžké americké bomby GBU-57. Před útokem se spekulovalo, že i těch bude na zničení komplexu potřeba alespoň pět.

Satelitní snímky z 22. června ukazují celkem šest děr, což indikuje nejméně šest použitých bomb. Podle expertů na analýzu satelitních snímků ale bylo bomb použito rovnou 12, přičemž druhá várka byla shozena do již vyhloubených kráterů prvním útokem.

Stejně o útoku na Fordo píší i americká média odkazující se na informace svých zdrojů seznámených s detaily operace. Tato varianta odpovídá i celkovému nahlášenému počtu použitých bomb při úderu. Washington totiž mluví o 14, přičemž ze satelitních snímků se zatím ví o šesti kráterech ve Fordo a dvou v komplexu Natanz.

Pro zajímavost – krátery mají podle odhadů expertů na analýzu satelitních snímků průměr asi 5,5 metru. Trefit se opakovaně do tak malého prostoru se může zdát extrémní, ale podle odborníků jde o zavedený způsob používání tohoto typu munice.

Jak vážné poškození bomby napáchaly v podzemí, se ze satelitních snímků nepřekvapivě nedá poznat. Přinejmenším se ale dá říct, že následky útoku nasvědčují, že cíl byl zasažen přesně a dostatečně velkou silou.

Podoba podzemního komplexu je totiž díky plánům zveřejněným již před lety izraelskou armádou známá nejen tajným službám a jeho znalci se shodují, že krátery jsou přímo nad hlavními halami s nejcennějším zařízením.

Podle uznávaného experta Davida Albrighta, který je mimo jiné bývalým zbrojním inspektorem OSN, to dokonce vypadá, že krátery jsou blízko místa, o kterém se předpokládá, že v něm ústí ventilační šachta přímo do hlavních hal, což pravděpodobně není náhoda.

„Prostě to s těmi bombami prorazili skrz. Očekával bych, že zařízení je pravděpodobně v troskách,“ řekl k tomu Albright agentuře Reuters.

Ještě jednou však dodejme, že veškeré podobné odhady je potřeba brát s velkou rezervou, protože všichni se dívají na těch stejných šest děr v kopci a dovnitř něj nikdo nevidí.

Některá média s odkazem na satelitní snímky z 22. června psala také o zřícených přístupových tunelech do komplexu, ale na satelitních snímcích z předešlých dní je patrné, že tunely byly zavezeny dopředu, pravděpodobně v očekávání útoku a snaze o minimalizaci následků explozí.

Registrovaný pohyb kamionů v komplexu dny před útokem také přivádí analytiky k otázce, kolik toho z Fordo mohlo být na poslední chvíli převezeno jinam. „Pravděpodobně to uzavřeli, odvezli, co mohli, a pak to celé zapečetili,“ řekl k tomu deníku The Washington Post expert na jaderné zbrojení Jeffrey Lewis.

Vizualizace podoby komplexu vycházející z plánů zveřejněných Izraelem:

V pondělí na Fordo znovu zaútočil i Izrael, který se měl zaměřit na příjezdové cesty. Rozsah poškození zatím není znám, ale zpráva jen podtrhává skutečnost, že stav věcí se může v příštích hodinách a dnech ještě dynamicky vyvíjet.

Natanz je největším íránským pracovištěm pro obohacování uranu, které má nadzemní a podzemní část. Poškozeno bylo už po dřívějších izraelských útocích, které cílily na budovy, v nichž se soustředí výroba energie pro podzemní centrifugy.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) minulý týden uvedla, že už v důsledku výpadku elektřiny byly pravděpodobně vážně poškozeny nebo zničeny i samotné centrifugy.

USA přidaly další úder přímo na podzemní komplex dvěma bombami GBU-57. Vypovídají o tom dva krátery, jeden opět s průměrem asi 5,5 metru a druhý, menší s průměrem asi tři metry.

Opět platí, že nelze říct, jak vážné poškození v podzemí je.

Znovu je nicméně jasné, že cíl byl zasažen, protože i v případě komplexu Natanz je poloha podzemního komplexu dobře známá. Nebylo k tomu třeba ani zveřejňování tajných dokumentů, protože komplex byl budován pod zraky satelitů a až následně zasypán (viz například tento snímek z roku 2003).

Analytici nicméně upozorňují, že Írán poblíž vybombardovaného komplexu až v posledních letech vybudoval ještě jeden větší systém tunelů, které zatím nebyly ničím zasaženy.

Isfahán je největším íránským výzkumným centrem. I ten se stal už před americkým útokem terčem tvrdého úderu Izraelců. Už ten měl podle MAAE zničit nebo poškodit nejméně deset budov včetně hlavní chemické laboratoře, závodu na výrobu paliva pro reaktory a skladu jaderného materiálu.

Po amerických útocích je zničených nebo poškozených už nejméně 18 budov.

Otázkou je, zda byly poškozeny i nedaleké podzemní struktury, v nichž měl Írán skladovat zásoby vysoce obohaceného uranu.

Satelitní snímky ukázaly, že tunely vedoucí do něj dostaly zásah a zřejmě se zřítily. Tunely byly nicméně stejně jako ve Fordo předem zasypány a zjevně ani nedošlo k žádnému útoku na podzemní komplex bombami GBU-57, takže mohl zůstat nepoškozený.

Podle amerického politologa a dlouhodobého zastánce útoku na íránský jaderný program Matthewa Kroeniga íránský jaderný program „přestal existovat“. Takový názor je ale mezi experty na jaderné zbrojení spíše ojedinělý.

Například analytici z think-tanku Royal United Services Institute (RUSI) uvádí, že útok pravděpodobně sebral Íránu „roky práce“ a komplexy poškodil, ale jaderný program jako takový zastavit ani nemohl.

Že si Írán zachoval „nějakou jadernou kapacitu“, připustil ostatně i Pentagon a nepřímo také americký viceprezident J. D. Vance, který uvedl, že se zbývajícím vysoce obohaceným uranem, který Íránu po útoku zůstal, americká administrativa „něco udělá v následujících týdnech“ a že je to jedna z věcí, o kterých chce teď Washington s Teheránem jednat.

Ultimátní úspěch, či neúspěch operace tedy bude pravděpodobně záležet až na tom, co se bude dít dál.

„Jak velké poškození programu stačí, aby Izrael a USA nabyly pocitu, že program omezily dostatečně? Jaký vliv měly údery na odhodlání Íránu program rozvíjet a případně i použít k výrobě zbraní? Jaké jsou další plány Izraele a USA na zvládnutí přetrvávající – i když oslabené – hrozby?“ ptají se experti z RUSI.

Dokud nebudou známy odpovědi na tyto otázky, nelze podle nich vyloučit, že v dlouhodobém měřítku může být výsledek celé akce kontraproduktivní, protože přivede Írán k odstoupení od jaderné dohody, ztrátě mezinárodní kontroly a maximálnímu úsilí o vývoj zbraně.