Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Devět dní po prvních izraelských výstřelech se k úderu na Írán připojily Spojené státy. Otázka, zda Donald Trump „do toho půjde,“ je zodpovězena. Bombardéry B-2 a střely s plochou dráhou letu Tomahawk zasáhly v noci na neděli tři klíčová íránská jaderná zařízení.
Na Trumpův rozkaz americké letectvo poprvé nasadilo bomby GBU-57, každá z nich váží přes třináct tun. Na komplex Fordo, kde má Írán centrifugy na obohacování uranu, zaútočila jediná letadla, která takovou bombu mohou nést. Bombardéry B-2. Podle Trumpa jich udeřilo šest.
Vývoj událostí sledujeme v online reportáži:
Fordo se nachází pod skalním masivem v hloubce zhruba devadesát metrů pod zemským povrchem. Bomba GBU-57 je schopná prorazit i silnou železobetonovou konstrukci. V případě Fordo někteří experti předpokládali, že jich musí piloti odpálit nejméně pět. Trump řekl, že Fordo je zcela zničené, Íránci zatím jen přiznali útok a zásah komplexu.
Třicet střel s plochou dráhou letu, odpálených z ponorek, zasáhlo sklad s jaderným palivem v Isfahánu a další továrnu na obohacování v Natanzu. Tu už poškodily izraelské nálety, na lépe zabezpečený komplex ve Fordo ale Izraelci neměli techniku a kapacitu. Šanci uspět tam má jedině letoun B-2 s bombami GBU-57. Sklady v Isfahánu se nacházejí v podzemních tunelech a není jasné, zda část zásoby paliva Írán už dříve nepřesunul jinam. Jeden z poslanců íránského parlamentu (Madžlisu) zase uvedl na sociálních sítích, že i Fordo dávno evakuovali v očekávání náletu.
Trump v noci na pátek středoevropského času oznámil, že dává Íránu dva týdny na dohodu o ukončení jaderného programu. Zřejmě chtěl vzbudit dojem, že od plánu na americký úder ustupuje, přestože jej k němu izraelský premiér Benjamin Netanjahu přemlouval. V sobotu se ale objevily potvrzené zprávy, že letouny B-2 odstartovaly ze základny Whiteman v americkém státě Missouri směrem k Indickému oceánu. Nad Írán letěly bez mezipřistání sedmatřicet hodin. Nepoužily tak k úderu ostrovy Diego García v Indickém oceánu nebo tichomořský Guam.
Americké základny na Blízkém východě.
Obvykle dobře informovaný deník Wall Street Journal s odvoláním na svůj zdroj v Bílém domě napsal, že se Trump v úterý sešel se svými vojenskými a bezpečnostními poradci v místnosti, známé jako Situation Room. „Odehrála se tam diskuze, kde účastníci říkali pro a proti. Trump ale naznačoval, že se přiklání k variantě úderu,“ napsal deník.
Americký generál ve výslužbě Mark Kimmitt řekl, že Trumpovo prohlášení o dvoutýdenním odkladu byla zjevně záměrná strategie. „Nechápal jsem, co má ten čas dvou týdnů znamenat, o čem by chtěl jednat, co můžeme Íráncům nabídnout. Byla to úspěšná klamavá taktika,“ uvedl generál.
Rozsah a podobu amerického úderu na tři místa naplánoval předseda Sboru náčelníků štábů Spojených států amerických generál Dan Caine, bývalý pilot stíhačky F-16. Trump ve svém projevu řekl, že útok mířil pouze na jadernou infrastrukturu, ne na íránské vůdce. Nejvyšší představitel země Alí Chameneí se uchýlil do neznámého úkrytu a přestal používat veškerou elektroniku. Komunikuje s okolním světem jen přes své prostředníky a poradce. Podle izraelského deníku Jerusalem Post se obává vystopování mobilních telefonů.
Vedení elitních Íránských revolučních gard oznámilo v neděli, že veškeré americké základny na Blízkém východě jsou od této chvíle legitimními cíli íránské odvety. USA mají základny například v Kataru, Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech nebo Iráku. Íránská plavidla také mohou zablokovat Hormuzský průliv, kterým proplouvají do Indického oceánu tankery s ropou.
