Hlavní obsah

Analytik Times of Israel: Útok nemohl pro Írán dopadnout hůř, přijde i zvrat v Gaze

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: khamenei.ir

Nejvyšší íránský duchovní Sajjid Alí Chameneí.

Reklama

Po vojenské stránce nedosáhl Írán ničeho a po stránce mezinárodních vztahů byl jeho útok vyloženě neúspěšný. Upevnil spojence Izraele v podpoře židovského státu, což by mohlo vést i ke zvratu ve válce v Gaze, uvádí analýza.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Útok Íránu na Izrael nemohl pro islámskou republiku dopadnout hůře. Podle Lazara Bermana, analytika listu The Times of Israel, Írán by svým leteckým útokem mohl prolomit izraelskou izolaci a přehodnotit válku v Gaze.

Zatímco Izrael má potíže s lokalizací a zaměřením vůdců Hamásu v Gaze, prokázal pozoruhodnou schopnost a ochotu likvidovat íránské představitele v Sýrii. Před dvěma týdny Izrael údajně zavraždil nejvyššího představitele Islámských revolučních gard v Sýrii Mohammada Rezu Zahediho a jeho zástupce Mohammada Haj Rahimiho. V prosinci byl při údajném izraelském leteckém útoku v Damašku zabit vysoký důstojník IRGC, brigádní generál Razi Mousavi.

Írán musel svým regionálním zástupcům i vlastním občanům ukázat, že si od Izraele může vynutit určitou cenu, zejména poté, co Hamás svým překvapivým útokem ze 7. října dokázal, že Izrael může být pokořen.

Výsledek byl ale podle analýzy přinejmenším neuspokojivý. V první řadě z vojenského hlediska, kdy židovský stát nezaznamenal žádné výraznější ztráty a Íránu se podařilo zranit pouze jediného Izraelce - sedmiletou muslimskou dívku. „Trochu ubohé,“ komentovala to Danielle Pletka, vedoucí pracovnice American Enterprise Institute ve Washingtonu. „Tohle není výsledek, ve který doufali.“

Mnohem větší neúspěch ale Írán zaznamenal na poli mezinárodních vztahů. Dokonce i mezi nejbližšími spojenci Izraele sílil tlak na ukončení války v Pásmu Gazy. Od 7. října se pozornost přesunula na trpící gazanské civilisty a svět přestal s takovou intenzitou vnímat potřebu rozhodně porazit Hamás na bojišti.

„Íránu se ale podařilo raketovým útokem a útokem bezpilotních letounů na Izrael přimět USA a přední evropské mocnosti, aby se postavily na stranu Izraele. USA, Velká Británie a Francie nejenže vyjádřily Izraeli jednoznačnou podporu, ale aktivně se podílely na jeho obraně pomocí sítě satelitů, letadel a radarů na zemi i na moři,“ uvádí analytik a dodává, že i Rada bezpečnosti OSN bude místo potřeby příměří v Gaze projednávat íránskou hrozbu.

Roli pak podle analýzy hraje i skutečnost, že Hamás útok otevřeně podpořil. „Lepší připomenutí otřeseným spojencům Izraele, co je v Gaze v sázce pro celý region i svět, snad ani nemůže být.“

Dokonce i Jordánsko, které od 7. října Izrael tvrdě kritizuje, se židovského státu zastalo. „Teherán znovu zaměřil pozornost arabských zemí na důležitost zastavení íránského jaderného programu,“ tvrdí Pletka. Izraelský brigádní generál Eran Ortal poznamenal: „Írán dal Izraeli v této válce první strategický úspěch.“

Íránským útokům se také podařilo přimět Republikánskou stranu, aby urychlila návrh zákona o pomoci Izraeli, který by jinak ve Sněmovně reprezentantů uvázl na mrtvém bodě. Podobnost ruskému vedení boje - užití kombinace raket a dronů s různou rychlostí - navíc ukazuje, že západní svět nevede souboj pouze s hnutím Hamás, ale s osou Teherán-Moskva. To v krátké analýze na platformě X potvrzuje i respektovaný washingtonský Institut pro studium války.

„Dnešní dění nad židovským státem byl vzkaz Bidenovi a Evropanům, aby při tlaku na Izrael, aby ukončil kampaň proti Hamásu v Gaze, vzali v úvahu širší regionální souvislosti,“ vyzývá Berman v závěru své analýzy.

Reklama

Doporučované