Článek
Rychlé rádiové záblesky (FRB) jsou intenzivní impulzy rádiových vln, které mohou během milisekund vyzařovat tolik energie, kolik Slunce vyzařuje za měsíce či roky. Nově zaznamenaný impulz, označený jako FRB 20240304B, je považován za dosud nejvzdálenější detekovaný impulz. Jeho vzdálenost je větší než dvojnásobek dosavadního rekordu.
O zaznamenání tohoto rychlého rádiového záblesku informují vědci v nové studii v časopise Science. Podle studie impulz vznikl v době, kdy byl vesmír starý pouhých asi tři miliardy let, což znamená, že urazil „přibližně 80 % kosmické historie“. Dr. Themiya Nanayakkara z Univerzity v Sydney, jeden z hlavních autorů studie, dle The Guardian uvedl, že v době vzniku tohoto záblesku „neexistovala Země ani Slunce“.
Existuje několik teorií o tom, co je zdrojem FRB, včetně teorie, že pocházejí z magnetarů, tedy neutronových hvězd s velmi silným magnetickým polem. Někteří vědci teoretizují, že jsou mimozemského původu.
„Ať už je mechanismus způsobující tento rádiový výbuch jakýkoli, musí vysvětlovat skutečnost, že k němu může docházet ve velmi mladých galaxiích s velmi nízkým obsahem kovů,“ uvedl Nanayakkara.
„Rychlé rádiové záblesky jsou zajímavé právě tím, že nevíme, co je způsobuje. Máme sice teorie o tom, jaké objekty je vytvářejí, ale nemáme pro to přesvědčivý důkaz,“ uvedla dle NASA Science Manisha Caleb z Univerzity v Sydney, hlavní autorka studie.
Tyto záhadné impulzy byly poprvé objeveny v roce 2007. Od té doby bylo zaznamenáno více než deset tisíc FRB. Některé zaznamenané FRB se objevují opakovaně, uvedl Nanayakkara, zatímco jiné se objevují nějakou dobu a pak ustanou. Pak jsou takové, které jsou viditelné pouze jednou. Zda je tento nový vzdálený záblesk jednorázový, nebo zda bude vysílat opakující se signály, se teprve uvidí.
„Na FRB je zajímavé to, že pro některé vědecké výzkumy, které nyní provádíme, nemusíme vědět, co je způsobuje,“ řekl Nanayakkara. Tento konkrétní záblesk „cestuje již 80 % věku vesmíru“, uvedl a dodal, že další detekce vzdálených FRB by vědcům umožnily zmapovat neviditelnou hmotu ve vzdáleném vesmíru.
Vědci použili teleskop MeerKAT k detekci záblesku 4. března 2024 v Jižní Africe. K potvrzení vzdálenosti astronomové museli prozkoumat jeho hostitelskou galaxii. K tomu použili vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) agentury NASA. NASA Science uvádí, že drtivá většina dosud zaznamenaných FRB se vyskytla v kosmické historii o miliardy let později. Tým zjistil, že hostitelská galaxie FRB 20240304B nebyla typická pro jiné galaxie s FRB. Většina galaxií s FRB jsou masivní galaxie, v nichž vznikají hvězdy, ale galaxie, kterou objevili, měla 1000krát menší hmotnost, než očekávali.
„Mysleli jsme si, že to bude velká, pěkně vyvinutá galaxie s mnoha hvězdami, ale místo toho to byla malá trpasličí galaxie, i když v ní aktivně vznikaly nové hvězdy,“ řekla Caleb.
Profesor Matthew Bailes ze Swinburne University, jeden z astrofyziků, kteří jako první objevili FRB, popsal novou studii jako „potvrzení toho, jak mocným nástrojem jsou FRB pro zkoumání vesmíru“. Bailes je popsal jako „velmi zásadní způsob, jak spočítat, kolik atomů se ve vesmíru nachází“. Na FRB mají vliv částice, jimiž procházejí, což vědcům umožňuje vyčíslit hmotu, kterou nelze pozorovat pomocí optických dalekohledů.
Dr. Sara Webbová, astrofyzička rovněž ze Swinburne University, která se na výzkumu nepodílela, uvedla: „V podstatě je lze použít jako měřítko pro určení množství hmoty, kterou musely projít (aby se dostaly na Zemi).“ Podle astrofyzičky tento objev naznačuje, že v raném vesmíru mohly být FRB velmi běžné.
