Článek
Na konci září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamiltonová, oznámil ve čtvrtek Massachusettský technologický institut (MIT). Její kód pomohl v roce 1969 přistát na Měsíci trojici astronautů mise Apollo 11 pod vedením Neila Armstronga. Hamiltonová totiž vedla v MIT laboratoř, která od NASA získala zakázku na vytvoření palubního letového softwaru pro projekt Apollo.
Snažila se ho připravit i na mimořádné události a chyby. To se ukázalo jako klíčové. Chvíli předtím, než měli astronauti přistát na Měsíci, spustil palubní počítač poplach. Počítač byl přetížený kvůli poruše hardwaru a existovala možnost, že systém nebude schopen zvládnout složitý postup přistání.
Jenže Apollo 11 mělo díky týmu Hamiltonové vyvinutý software, který se řídil prioritami. Jeho principem bylo vypnout nepotřebné úlohy na pozadí, aby dal přednost úkolům kritickým pro misi, díky čemuž bylo přistání na Měsíci úspěšné.
Hamiltonová pokračovala v práci v Instrumentation Lab až do 70. let minulého století. Jak program Apollo pomalu končil, Instrumentation Lab se osamostatnilo od MIT a stalo se nezávislou organizací Draper Laboratory.
„Margaret zanechala v Draperu nesmazatelnou stopu a my jí za to budeme navždy vděční,“ řekl Jerry M. Wohletz, prezident a generální ředitel společnosti Draper. „Díky svému vedení a přínosu k vývoji palubního letového softwaru pro naváděcí počítač NASA v rámci programu Apollo pomohla zajistit, že astronauti programu Apollo bezpečně přistáli na povrchu Měsíce a bezpečně se vrátili domů. Její odkaz budeme v Draperu navždy ctít,“ uvedl.
V sedmdesátých a osmdesátých letech založila Hamiltonová dvě softwarové společnosti, které se soustředily na její přístup k softwarovému inženýrství a kladly důraz na prevenci chyb.
Během celé své kariéry se Hamiltonová snažila o uznání softwarového inženýrství jako samostatného oboru. „Bojovala jsem za to, aby software získal legitimitu, aby mu a těm, kdo ho vytvářejí, byl prokazován náležitý respekt. Proto jsem začala používat termín ‚softwarové inženýrství‘, abych jej odlišila od hardwaru a jiných druhů inženýrství, přičemž jsem však každý typ inženýrství považovala za součást celkového procesu systémového inženýrství,“ řekla Hamiltonová deníku El País v roce 2018.
„Když jsem tento výraz začala poprvé používat, považovalo se to za docela zábavné. Dlouhou dobu to bylo předmětem vtipů. Rádi si ze mě utahovali kvůli mým radikálním myšlenkám. Software nakonec získal stejný respekt jako jakýkoli jiný obor,“ popisovala tehdy.
Za svou celoživotní kariéru získala mnoho cen a vyznamenání. V roce 2016 jí tehdejší americký prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody.
„Říct, že Margaret Hamiltonová byla průkopnicí a že předběhla svou dobu, by bylo dramatickým podhodnocením. Byla softwarovou inženýrkou v době, kdy se tento obor teprve rodil, a nejenže sama vyvíjela pokročilý kód, ale také vedla tým, který tuto rodící se technologii využil k vývoji jednoho z nejsložitějších systémů, jaké lidstvo kdy vytvořilo,“ řekl Olivier de Weck, profesor programu Apollo a vedoucí katedry letectví a kosmonautiky na MIT.
