Ve vesmíru jsou zbraně - už oficiálně. USA odhazují pasivitu, líčí expert

Spojené státy poprvé otevřeně řekly, že mají na oběžné dráze zbraně. Hlavní rivalové USA na Zemi i ve vesmírném prostoru - Čína a Rusko - okamžitě protestovali proti jakýmkoli krokům vedoucím k možné válce v kosmu. Mění se skutečně vesmír ve významné bojiště?

Bylo to prohlášení, které porušilo letité tabu. Tajemník Letectva Spojených států (USAF) Troy Meink minulý týden poprvé v historii otevřeně řekl, že Spojené státy mají na oběžné dráze zbraně.

„Spojené státy disponují na oběžné dráze ozbrojenými systémy pro kontrolu vesmíru, které jsou schopny bránit společné síly před nepřátelskými akcemi protivníků,“ uvedl Meink v zahajovacím projevu výroční konference Asociace vzdušných a vesmírných sil v National Harbor u Washingtonu, kde vystoupily špičky amerického vojenského establishmentu a obranného průmyslu.

Reakce zemí, které dlouhodobě vystupují proti hegemonickému postavení USA ve světě a snaží se Američanům konkurovat i ve vesmíru, na sebe nedala dlouho čekat.

„Vyzýváme americkou stranu, aby přestala rozmísťovat své vojenské kapacity a připravovat se na válku ve vesmíru,“ prohlásil na tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Kuo Ťia-kchun, citovaný agenturou AFP, který zároveň varoval před „vesmírnými závody ve zbrojení, militarizací vesmíru a jeho přeměnou v bojiště“.

V podobném duchu se vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, citovaný agenturou TASS: „Domníváme se, že vesmír by měl být prostý jakýchkoli zbraní. Počítáme s širokou mezinárodní podporou, abychom mohli pokračovat v úsilí o úplnou demilitarizaci vesmíru.“

„Myslím, že pro kohokoliv, kdo kosmické aktivity a zejména ty vojenské kosmické aktivity sleduje, to žádné překvapení nebylo. Ta zajímavá změna podle mě je, že o tom Spojené státy otevřeně mluví, což samozřejmě samo o sobě má nějaký cíl,“ vrací se v podcastu 5:59 k prohlášení amerického tajemníka Meinka analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček, který se dlouhodobě věnuje americké politice, transatlantickým vztahům a také aktivitám ve vesmíru.

Prohlášení podle něj neodkazovalo na žádný konkrétní typ zbraní, které by Američané na oběžné dráze mohli mít. Takových zbraní je typově, jak říká, celá řada - kinetické, nekinetické, obranné i útočné. Podstatné každopádně je, že Američané o zbraních a odhodlanosti je použít otevřeně promluvili. Boháček za tím vidí strategii odstrašení, respektive vzkaz protivníkům.

„I ti vyzyvatelé - zejména Rusko a Čína - to musí zaregistrovat a uvědomit si, že toto je takový signál, kde Spojené státy říkají: my se budeme bránit a nebojíme se to udělat,“ říká analytik, který upozorňuje na asymetričnost vztahů mezi těmito velmocemi, pokud jde o postavení ve vesmíru.

USA testují satelitní technologie a kosmické zbraně od počátku kosmické doby v minulém století a Čína a Rusko v tomto směru dohánějí obrovskou ztrátu. Paradoxně jsou ale i ve výhodě vzhledem k tomu, jak závislí jsou dnes Američané na kosmických technologiích nejen ve vojenství, ale celkově jako společnost. To Pekingu a Moskvě umožňuje hrát disruptivní roli. Což nejspíše vedlo Američany k rétorické změně, dedukuje Boháček:

„Nyní Spojené státy už přestávají být tím pasivním hráčem, který jen čekal na to, jak si tu pozici ubrání. A místo toho říkají: my se k těm snahám Číny a Ruska nám konkurovat ve vesmíru a oslabit tu naši pozici postavíme čelem a nebudeme už v té pasivní, ale budeme i v aktivní roli,“ interpretuje vyjádření ze strany Washingtonu expert.

Podle Boháčka nicméně není třeba si představovat scénáře hypotetického střetu mezi Spojenými státy a Čínou, kde by docházelo k útokům na oběžné dráze. To už se totiž v podstatě reálně děje a dokonce se to týká Evropy.

„Když začala ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, tak jeden z těch útoků se vedl také de facto na oběžné dráze. Jednalo se o kybernetický útok zaměřený na satelitní infrastrukturu, na technologie, na družice, které zprostředkovaly satelitní spojení a komunikaci ukrajinské armádě,“ připomíná Boháček.

Místo rozvíjení představ o „vesmírné válce“ je tak podle něj třeba si uvědomit, že kosmická doména je jen další operační doménou veškerých vojenských aktivit. Stejně jako kybernetická doména, námořnictvo, letectvo a pozemní síly. Ostatně, tak k vesmíru přistupuje i Severoatlantická aliance. S tím se ale pojí i potenciální rizika eskalace konfliktu ve vesmírné doméně:

„To, co si můžeme představit, že by bylo samozřejmě horší, je, kdyby začaly nějaké konflikty dopadat na technologie, které využíváme pro náš normální civilní život, jako je navigace, komunikace, pozorování Země pro (účely monitoringu a předpovídání) počasí, zemědělství, ochranu životního prostředí. To jsou věci, které by dopadly na každého člověka,“ vysvětluje analytik a zdůrazňuje, že kosmickou doménu na rozdíl od těch ostatních sdílí všechny země světa a všichni lidé.

Mezinárodní právo má přitom ve svém současném nastavení omezené nástroje, jak snížit využívání vojenských technologií ve vesmíru. Vědomí, že by větší disruptivní útok na oběžné dráze odnesli všichni, sice podle Boháčka funguje jako mocný inhibitor, nejhorším scénářem ale i tak zůstává možná snaha otestovat jadernou zbraň na oběžné dráze, což by s sebou neslo i výše popsané důsledky, protože v takovém případě by se dalo očekávat, že by „veškeré družicové systémy přestaly fungovat, lidstvo by bylo poměrně slepé v celé řadě svých aktivit a život by prostě nebyl takový, jaký ho známe nyní“.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč Evropa podle Petra Boháčka hraje ve vesmíru druhé, ne-li třetí housle, nebo že militarizace vesmíru se v následujících letech nebude týkat jen oběžné dráhy, ale stále více také aktivit kolem Měsíce. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.