Článek
V Austrálii v úterý odpoledne SEČ začal fungovat zákaz přístupu dětí mladších 16 let na sociální sítě jako jsou TikTok, Instagram, Facebook, ale i videoplatforma YouTube. Informovala o tom agentura Reuters. Nařízení blokovat dětem přístup k sociálním sítím nabylo účinnosti úderem středeční půlnoci místního času (v úterý 14:00 SEČ) a je první svého druhu na světě.
Deset největších platforem provozujících sociální sítě musí podle nového zákona zablokovat dětem mladším 16 let přístup. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta ve výši 49,5 milionu australských dolarů (686 milionů korun).
Z desítky firem všechny kromě Elonem Muskem vlastněné platformy X uvedly, že se budou novými pravidly řídit – a to buď pomocí odhadu věku podle online aktivity uživatele, nebo určením věku na základě selfie. Mohou také ověřovat totožnost prostřednictvím nahraných dokladů nebo propojených údajů z bankovního účtu.
Společnost Meta, která vlastní Facebook a Instagram, již začala v Austrálii mladistvým blokovat účty 4. prosince. Ti, kterým byl učet zablokován, ačkoliv dosáhli stanovené věkové hranice, mohou zažádat o obnovu účtu buď doložením dokladu totožnosti, nebo zasláním video selfie, informoval zpravodajský web BBC. Platformy přitom mohou k odhadnutí věku používat technologie na rozpoznávání obličeje a hlasu.
Zatímco zákon uvítala řada rodičů a ochránců dětí, kritiku naopak sklidil u aktivistů za svobodu projevu a technologických firem. Uvedení zákona do praxe pozorně sledují i další země, které uvažují o omezení přístupu dětí na sociální sítě s cílem je chránit před jejich negativními dopady na zdraví i bezpečí.
„Ačkoliv Austrálie takové omezení zavedla jako první, pravděpodobně nebude poslední,“ uvedl Tama Leaver, jenž vyučuje internetová studia na Curtinově univerzitě v západoaustralském Bentley.
Vstoupení nového australského zákona v platnost uzavírá rok plný spekulací o tom, zda může nějaký stát skutečně zabránit dětem používat sociální sítě, které jsou dnes nedílnou součástí každodenního života. Zároveň spouští živý experiment, který budou sledovat zákonodárci po celém světě, a to zejména ti, kteří jsou frustrovaní pomalou reakcí technologických firem na škodlivé dopady sociálních sítí na děti.
O podobných krocích uvažují vlády od Dánska po Malajsii či některé americké státy. Děje se tak čtyři roky poté, co únik interních dokumentů společnosti Meta ukázal, že firma věděla o tom, že její produkty přispívají k problémům s vnímáním vlastního těla a k sebevražedným myšlenkám u dospívajících, ačkoli to veřejně popírala, připomněl Reuters.
Ačkoliv se zákaz zatím týká deseti platforem, v budoucnu se podle australské vlády může rozšířit na jiné a nové sítě, které si mladiství zvolí jako alternativu.
