Článek
Boje mezi jemenskými proíránskými povstalci Húthíi a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií si za poslední dva dny vyžádaly 154 mrtvých. Do konfliktu se zároveň omezenou vojenskou podporou zapojí Británie, která na žádost Rijádu umožní tankování saúdských bojových letadel ve vzduchu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
„Bilance saúdských úderů, střetů a dělostřelecké palby v provinciích Taíz, Džauf, Maríb a Saada činí 118 mrtvých,“ uvedly húthíjské vojenské zdroje. Zdroje z jemenských vládních sil informovaly o dalších 36 zabitých vojácích.
Boje v Jemenu znovu výrazně zesílily na začátku září, kdy Húthíové zahájili bleskovou ofenzivu, při níž získali rozsáhlé území. Jejich cílem je získat kontrolu také nad strategickým průlivem Báb al-Mandab. Povstalci v posledních dnech zároveň stupňují útoky na Saúdskou Arábii, zatímco Rijád odpovídá vzdušnými údery na húthíjské pozice. Húthíové v posledních týdnech opakovaně informovali o úderech Saúdské Arábie a jí vedené koalice na území pod jejich kontrolou.
Právě Saúdské Arábii nyní poskytne omezenou vojenskou podporu Británie. Premiér Andy Burnham v noci na úterý oznámil, že Londýn vyhověl žádosti Rijádu a pomůže s tankováním saúdských bojových letadel ve vzduchu při obranných misích.
„Obdrželi jsme žádost od Království Saúdské Arábie o vojenskou podporu a na doporučení ministra obrany a ministra zahraničních věcí jsem v pondělí večer této žádosti o obranné tankování za letu vyhověl,“ řekl Burnham novinářům. Podle něj jde o časově omezenou dohodu, kterou bude Británie průběžně vyhodnocovat.
Húthíové podporovaní Íránem ovládají severozápadní Jemen včetně metropole Saná a většinu jemenského pobřeží Rudého moře. Hlavního města se zmocnili na přelomu let 2014 a 2015 a vyhnali odtud mezinárodně uznávanou vládu. S jejími silami podporovanými vojenskou koalicí vedenou Rijádem následně vedli válku, kterou v roce 2022 utlumilo příměří. Současná ofenziva podle agentury AP zemi opět uvrhla do občanské války.
Podle Reuters představuje konflikt v Jemenu novou frontu širší války na Blízkém východě, která začala na konci února americko-izraelskými údery na Írán. Teherán v odvetě zablokoval Hormuzský průliv a začal útočit na americké vojenské základny v okolních zemích.
Hormuzským průlivem před vypuknutím války procházelo přibližně 20 procent světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Uzavření této trasy vedlo ke globálnímu růstu jejich cen a současně zvýšilo význam průlivu Báb al-Mandab, který prostřednictvím Rudého moře a Suezského průplavu spojuje Evropu s Asií.
Britská podpora Saúdské Arábie i snaha udržet strategické námořní trasy otevřené jsou podle Burnhama součástí role Británie na Blízkém východě. „Pokud jde o tlak na životní náklady a opatření k zajištění zájmů Británie… musíme tyto cesty ponechat otevřené,“ uvedl s odkazem na Hormuzský průliv a Báb al-Mandab.
