Článek
Teherán, Šíráz, Isfahán, Tel Aviv, Dubaj, Abú Zabí, Dauhá, Kuvajt. Na tato města v sobotu dopadaly rakety a ozývaly se tam výbuchy. USA a Izrael společně útočí na Írán, ten v odvetě bombarduje kromě Izraele také země, kde se nacházejí americké základny.
V otázkách a odpovědích rekapitulujeme první den nové války na Blízkém východě.
Co Američané a Izraelci během soboty zničili?
Zatím není příliš ověřených údajů. Satelitní snímky prokazují, že izraelský nálet prakticky srovnal se zemí sídlo íránského nejvyššího vůdce ajatoláha Alího Chameneího. Ten podle íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího přežil, podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nikoliv. Izraelská armáda v podvečer uvedla, že vůdce je mrtev a má informace o nálezu jeho těla.
Izraelská média uvádějí, že podle poznatků armády pravděpodobně přišli o život šéf elitních Islámských revolučních gard Muhammad Pakpúr a ministr obrany Azíz Nasírzádí. Napsala to agentura Reuters, která vždy vychází z důvěryhodných zdrojů.
Podle člena teheránského zastupitelstva, kterého citovala íránská média, zemřeli také Chameneího zeť a snacha. Izraelské ministerstvo obrany tvrdí, že přišlo o život několik vysoce postavených íránských důstojníků během porady.
Aktuální dění v online reportáži:
Izraelci také tvrdí, že útočili na stanoviště íránské protivzdušné obrany, rakety zasáhly i budovy několika ministerstev v Teheránu. Íránská média naopak informují o smrti sedmdesáti lidí při izraelském zásahu školy ve městě Mínáb na jihu země. Celkem íránská média informují o více než 200 mrtvých a sedmi stovkách zraněných.
Cíle amerických a íránských útoků.
Co zasáhli Íránci při odvetných úderech?
Desítky balistických raket vyslali na Izrael, některé zasáhly střední oblasti země. Úřady hlásí přes osmdesát zraněných. Izraelské nemocnice ale část pacientů přesunuly do podzemních prostor.
Rakety a drony mířily na země, které hostí americké základny. Do katarské metropole Dauhá, do Abú Zabí a Dubaje ve Spojených arabských emirátech, na letiště v Kuvajtu, do saúdskoarabského Rijádu. V dubajské čtvrti Palm Jumeirah utrpěli čtyři lidé zranění. Několik íránských raket také sestřelila jordánská protivzdušná obrana.
Letiště v Abú Zabí, Dauhá a Dubaji zastavila provoz, což je obrovský problém pro mezinárodní dopravu. Tato tři letiště jsou velkými dopravními uzly mezi Evropou, Afrikou, Blízkým východem a Asií. Dubaj je nejvytíženějším letištěm světa co do počtu odbavených cestujících.
Odvetné íránské útoky.
Objevily se nějaké náznaky úvah o příměří?
Ano, ze strany Íránu. „Teherán je připraven uklidnit situaci, ale před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Nyní není žádná komunikace mezi Íránem a Spojenými státy,“ řekl odpoledne íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
Izraelští ani američtí představitelé se nezmínili o možnosti zastavit útoky ani o podmínkách, za jakých by je zastavili.
Co je cílem akce USA a Izraele?
Donald Trump tvrdí, že Írán nesmí mít jaderné zbraně a usiluje o mezikontinentální balistické rakety, schopné zasáhnout USA. Ráno oznámil, že chce úplně zničit íránský raketový arzenál, jaderný program a námořnictvo.
Trump stejně jako izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevech vyzvali Íránce, aby povstali proti režimu a svrhli jej, že teď k tomu nadchází ideální příležitost. Ani USA, ani Izrael nechtějí vyslat do Íránu pozemní jednotky.
Je svržení íránského režimu reálné?
Dva čeští znalci Íránu Josef Kraus a Břetislav Tureček se shodují v názoru, že íránský režim to má takzvaně nahnuté, ale není jasné, kdo by moc převzal.
„Dovedu si představit, že za pomoci větší síly to asi možné je. Ale rozhodně ne implementace nějakého nového systému, protože ten zkrátka není na skladě (…) Problémem je, že velká část - neříkám, že celá - íránské společnosti chce nějaké zásadní změny stávajícího politického zřízení, anebo úplně celé to politické zřízení svrhnout. Nicméně neexistuje širokospektrální shoda na tom, jak by měl budoucí politický systém v Íránu vypadat,“ uvedl pro Seznam Zprávy Josef Kraus.
„Režim lze svrhnout, pokud bude čelit zásadní vnější hrozbě – a to může být právě tento případ. Zároveň by se proti němu musela postavit část obyvatelstva a část bezpečnostních složek (…) Ale pokud by padl, nastane demokracie. To neznamená ani to, že Íránci budou vnímat zásah Izraele a Spojených států jako osvobození. V zemi může dojít k vnitřnímu boji o moc. Současný teokratický režim může být nahrazen vojenským režimem,“ uvedl expert na Írán Břetislav Tureček pro server Aktuality.sk.
