Hlavní obsah

Čeká je „velká zima a velká tma“. Ukrajinci nakupují svíčky, netuší, co bude

Foto: Profimedia.cz

Rusko v posledních dvou týdnech znovu útočí na Kyjev. Využívá i bezpilotních letounů.

Reklama

Ruské útoky v posledních týdnech cílí hlavně na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Lidé i politici v zemi tak teď mají obavy, jak zvládnou blížící se zimu. A zda je Rusko o energetický systém nepřipraví úplně.

Článek

Bylo to už druhé pondělí v řadě, kdy se centrum Kyjeva stalo cílem ruských útoků. A zároveň také poprvé, kdy se na ukrajinské hlavní město vrhly bezpilotní letouny íránské výroby. Ti, kteří v pondělí ráno dorazili na rušné kyjevské nádraží, se náhle ocitli uprostřed nečekané a nechtěné války s drony. Rusové původně mířili na elektrárnu jen kousek od nádraží; namísto toho zasáhli budovy i civilisty jinde a několik lidí zemřelo.

Nervozitu pak přinesly i další dny. Ve středu bylo v kyjevském okrese sestřeleno několik řízených střel a ve čtvrtek vyústily ruské útoky proti elektrárnám v jiných částech Ukrajiny ve varování před každodenními výpadky elektřiny.

Ukrajinci jsou teď nabádáni, aby omezili používání zbytných spotřebičů, a spousta pouličních lamp byla vypnuta. Sirény, které obyvatelé dříve ignorovali, je teď přiměly schovat se uvnitř. Fronta v Kyjevě se obnovila. A s postupným ochlazením s sebou teď válka přináší nového strašáka: energetickou krizi.

„Moji kamarádi si kupují svíčky. A ti, kteří mají domy, shánějí generátory,“ popsala pro britský deník The Guardian třicetiletá Valerija, jak se Kyjev postupně připravuje na zimu. „Bojíme se dalších útoků i toho, jak zvládneme zimu. Daleko víc se ale bojíme toho, že by nás okupovali Rusové,“ doplnila.

Rusové vědí, co dělají

„Pokud jsme si dříve mysleli, že zimu zvládneme s tím, že nám bude jen trochu zima a bude trochu tma, teď už víme, že bude velká zima a velká tma,“ řekla ukrajinská poslankyně a vůdkyně liberální strany Golos Kira Rudiková. Sama přitom hovořila ze čtvrti, kde drony udeřily, z domu poháněného generátorem.

V ukrajinských politických kruzích obecně panuje frustrace a hněv. Poslední ruské útoky totiž zasahují primárně uhelné a ropné elektrárny, které jsou nezabezpečené a zranitelné.

Ukrajina bez elektrického proudu

Kvůli ruským raketovým útokům na ukrajinské energetické objekty zůstalo bez elektrického proudu na 1,5 milionu odběratelů energie v sedmi oblastech země.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko z aktuální situace obvinil Západ. „Protože nám naši spojenci včas neposkytli systémy protivzdušné obrany, ocitli jsme se v situaci, kdy bychom mohli jen během několika týdnů přijít o celý náš energetický systém,“ prohlásil. Doplnil, že Ukrajina tento týden přiznala ztrátu třiceti procent své výrobní kapacity během pouhých jedenácti dnů.

Útoky na energetické sítě v Kyjevě i jinde v zemi byly podle Geraščenka v tuto roční dobu předvídatelné. Kreml podle něj použil útok na Kerčský most ze začátku října jen jako záminku. „Tyto útoky na energetické objekty na Ukrajině byly připravovány s velkým předstihem,“ myslí si a požaduje, aby Západ co nejrychleji poskytl více systémů protivzdušné obrany.

„Spojené státy nechtějí diskutovat o dodání systémů protiraketové obrany Patriot,“ stěžuje si Geraščenko. Dodává, že osm baterií protivzdušné obrany NASAMS, jež USA přislíbily, pokryje pouze Kyjev a že Spojené království Ukrajině nic podobného nedodalo (ačkoli nabídlo rakety pro NASAMS).

Rudiková pak pro The Guardian poznamenala, že Ukrajinci jsou na bojové podmínky zvyklí; odolnosti se naučili zejména v dobách rané postsovětské éry. „Zásoby vody na dvě hodiny denně, elektřina na pět hodin denně. To všechno jsme měli. Je to nepříjemné, ale nezabije vás to,“ popsala. Přesto ale věří, že budoucí energetickou krizi bude možné řešit lépe.

„V létě byla válka s Ruskem děsivá, ale pořád relativně pohodlná. Měli jsme elektřinu, internet a vodu, počasí nebylo tak špatné. Měli jsme základní věci, abychom se cítili v pořádku,“ vysvětlila rozdíl ve vnímání krize v návaznosti na roční období. Útoky dronů teď podle ní učinily centrum města nebezpečnější, než bylo v první fázi války.

Nervozita obyvatel je koneckonců viditelná i v kyjevských ulicích. Občas někteří zkontrolují oblohu, zda nezahlédnou přilétat další drony.

„Samozřejmě, že se bojím. Ale člověk nemůže být pořád napjatý,“ myslí si sedmadvacetiletá obyvatelka Kyjeva Irina. Dodává, že její problémy jsou malicherné ve srovnání s problémy jejího přítele, který slouží v armádě. „Věřím v armádu a věřím, že můžeme vyhrát,“ uzavírá Irina, navzdory všemu, s vlasteneckým nádechem.

Reklama

Doporučované