Dřít jako Dánové. Proč smějí do důchodu až v 70 letech a Češi ne

Nešlo to úplně snadno. Trvalo téměř dvě hodiny, než se poslanci kodaňského parlamentu dostali 22. května dopoledne k historickému hlasování. Nakonec však 81 zákonodárců rozhodlo, že se Dánsko stane první vyspělou zemí, která odkládá důchodový věk na sedmdesát let.

Ke zvýšení dojde konkrétně od roku 2040. Jenom 21 poslanců bylo proti, zpravidla šlo o radikálně-levicové poslance z rudo-zelené koalice, anebo o regionální politiky, které na podzim čekají komunální volby. Obvyklý protiargument zněl, že v sedmdesáti letech člověk na pracovním trhu neobstojí nebo že odklad důchodů bude mladé lidi odrazovat od toho, aby nastoupili do práce.

Dokonce premiérka Mette Frederiksenová připustila, že sedmdesát let je hodně. Dánské politické strany uzavřely v roce 2006 tzv. dohodu o blahobytu, podle níž se bude věk odchodu do penze zvyšovat o rok každých pět let. Dohodu vždy dodržovali politici všech důležitých stran, dnes však podle premiérky vzniká otázka, jestli s tím už nepřestat. Nakonec však návrh své ministryně práce podpořila.

„Sociálnědemokratická premiérka má po konfliktu s Donaldem Trumpem tak silnou pozici, že si mohla nové zvýšení důchodů dovolit,“ vysvětluje konečný důvod rozhodnutí novinářka Daniela Vrbová, která řadu let studovala a pracovala v Dánsku.

Úplně jiný důchodový příběh zažilo loni a předloni Česko. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navrhl, ať se věk odchodu do penze pro lidi narozené v roce 1965 a mladší zvyšuje každý rok o měsíc, až v roce 2056 dosáhne 67 let. Všechna tři čtení reformního zákona zabrala vinou opozičních obstrukcí 59 hodin během osmi jednacích dnů.

Po těsném hlasování se nechal slyšet šéf opozice Andrej Babiš, že důchodový věk po volbách znovu vrátí na 65 let. To ocenila předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová, podle níž je třeba nutnost pracovat spíše omezit, aby se lidé 67 let vůbec dožili.

Vysvětlení, že Češi nejsou tak zdraví a dlouhověcí jako Dánové, aby si mohli dovolit tak dlouho pracovat, ovšem neodpovídá skutečnosti. Obyvatelé Jutského poloostrova a přilehlých ostrovů se sice mohou podle Eurostatu těšit, že se dožijí o rok nebo dva déle než Češi, to však nevysvětluje, proč plánují, že budou pracovat o sedm let déle než tuzemci. Dánové nemají ani starší populaci, dokonce jsou v průměru o dva roky mladší než Češi. K rychlejším odkladům penzí by je tedy nic nemělo nutit.

Dánové jsou zvyklí na kvalitnější veřejné služby a mají vůči státu mnohem větší očekávání, zní jeden z důvodů uváděných znalci tamního prostředí, proč se po dalším odkladu penzí nestrhl velký povyk ve sněmovně, ani nehořela auta jako před dvěma lety na demonstracích proti – mnohem mírnější – penzijní reformě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Navíc jsou Dánové obchodníci a umějí dobře počítat.

Penze ve skandinávské zemi jsou o poznání vyšší než u nás. Státní důchod placený z daní se vyměřuje všem seniorům ve stejné výši, která v přepočtu dosahuje 52 tisíc českých korun. Zároveň si zaměstnanci spoří na důchod ve státním fondu ATP, případně se pojistí na stáří ještě u soukromých fondů. Měsíčně se tak s čistým důchodem dostanou v průměru nad hranici 80 tisíc korun, podle bankovního přepočtu na čtyřnásobek české státní penze. Je pravda, že vzhledem k vysokým místním cenám si za to koupí „jen“ dvaapůlkrát víc než Češi.

Podle propočtů německého deníku FAZ se dánští senioři v důchodu dostanou na 73 procent své dřívější hrubé mzdy – proti tomu Češi mohou počítat se 45 procenty.

Na tak vysoký důchod se vyplatí čekat, případně víc pracovat. Ve věku nad 65 let skutečně podle Eurostatu pracuje čtvrtina Dánů (jen 13 procent Čechů), ovšem tamní ekonomika je na to zařízená a nabízí jim třikrát víc pracovních míst na částečný úvazek než tuzemské hospodářství. Někteří senioři podle Daniely Vrbové oceňují, že jim odklad státních penzí pomůže k prodloužení aktivního života.

Kodaňští politici navíc mají k dispozici přesvědčivý argument, se kterým bude možné prodlužovat důchodový věk i nadále. „Nepatřím k těm, kteří si myslí, že bychom měli na hranici 70 let nalít beton a zakonzervovat ji navěky,“ uvedla po schválení novely důchodového zákona ministryně práce Ane Halsboe-Jørgensenová.

Mezi generacemi musí být podle ní rovnováha a té lze dosáhnout jenom tím, že se společně s prodlužováním věku dožití bude zvyšovat také věk odchodu do důchodu. „Když žijeme déle, je fér, abychom také déle pracovali. Už jenom z toho důvodu, abychom si i do budoucna zachovali systém sociálního blahobytu,“ argumentovala ministryně.

Šéf německého ekonomického institutu IW Michael Hüther tento přístup pochválil. Pokud populace stárne, tak by nebylo spravedlivé udržovat důchodový systém jenom tím, že se zvyšuje pojistné. „Potom nesou náklady jen ti mladší, kteří mají výdělky,“ upozornil. Vyrovnání mezi generacemi může zajistit pouze „dynamický vývoj penzijního věku – aby se důchody odvozovaly od očekávaného dožití,“ řekl Hüther týdeníku Focus.

Podle dánské dohody o blahobytu má průměrný senior nárok si penzi užít patnáct let. Také průměrný Čech narozený v letošním roce se podle prognózy Českého statistického úřadu dožije o patnáct let déle, než dosahuje aktuální penzijní věk. Život Čecha narozeného v roce 2050 bude delší ještě o pět a půl roku. Proti tomu věk odchodu do penze podle Jurečkovy reformy vyroste jen o dva a půl roku.