Hlavní obsah

Fukušima vyvolává obavy. Japonsko chce vypustit radioaktivní vodu do moře

Foto: Profimedia.cz

Radioaktivní voda je skladovaná od roku 2011 v bílých a modrých zásobnících v okolí jaderné elektrárny.

Reklama

Rozhodnutí japonské vlády vypustit do Tichého oceánu více než milion tun radioaktivní vody vyvolalo v pacifickém regionu negativní reakce.

Článek

Země sdílející moře s Japonskem kritizují rozhodnutí země vypustit přefiltrovanou radioaktivní vodu z elektrárny Fukušima do moře.

V dubnu 2021 japonská vláda představila plán, jakým způsobem a kdy se chce začít zbavovat znečištěné radioaktivní vody z elektrárny. Voda se nachází v mohutných bílých a modrých zásobnících, které jsou v řadách rozmístěny kolem komplexu.

V zásobnících končí kontaminovaná voda, kterou pracovníci elektrárny chladí jaderný reaktor, jenž je po havárii v roce 2011 mimo provoz.

Reaktorem za tu dobu proteklo přes jeden milion tun vody a už ji pomalu není kde skladovat.

Japonský plán počítá s tím, že by na začátku příštího jara měla být dekontaminovaná voda vypuštěna zpět do Tichého oceánu.

Při filtraci se z kontaminované vody odstraňují radioaktivní látky nebezpečné pro přírodu a člověka. Jediná radioaktivní látka, která ustojí dekontaminační proces, je tritium, které je také radioaktivní, ale v takovém měřítku, že není nebezpečné.

Přečtěte si další články týkající se elektrárny Fukušima

Úřad pro jadernou regulaci schválil plán na vypuštění radioaktivní odpadní vody z havarované elektrárny Fukušima do moře. Podle vládních tvrzení je voda po úpravě téměř neškodná, okolní státy však protestují.

Podle vlády neexistuje žádná lepší alternativa, jak se s problémem vypořádat. Zároveň se zaručila, že při procesu bude dbát na vysoké bezpečnostní standardy, aby nedošlo k žádnému ohrožení.

Region se bojí, že bude ohroženo zdraví obyvatel

Rozhodnutí vyvolalo obavy u ostatních zemí v pacifickém regionu, které mají historickou zkušenost s jadernou kontaminací.

Početná skupina států, mezi kterými je například Austrálie či Marshallovy ostrovy, vedle nich protiatomová hnutí nebo Greenpeace, chtějí, aby Japonsko plán odložilo a přišlo s jiným řešením.

Jak se Ukrajina připravuje na zimu

Ruské útoky v posledních týdnech cílí hlavně na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Lidé i politici v zemi tak teď mají obavy, jak zvládnou blížící se zimu.

Vycházejí z negativní historické zkušenosti. Marshallovy ostrovy byly základnou amerického jaderného programu. V roce 1954 došlo na atolu Bikini k největšímu americkému jadernému testu. Na blízkém ostrově Rongelap následně začalo sněžit.

Ostrované, kteří sníh nikdy neviděli, si v něm ihned začali hrát a jíst ho. O pár dní později dorazili američtí vojáci, aby oznámili, že nešlo o sníh, ale o radioaktivní spad po výbuchu. Za vše mohla údajně náhlá změna větru.

Za pár dní se u obyvatel souostroví objevily zdravotní problémy, které se v oblasti objevují dodnes.

Nyní se obávají, že na první pohled banální věc by mohla opět přinést dalekosáhlejší následky.

„Pavučina lží kryla jaderné testy v Pacifiku,“ řekla pro The New York Times protijaderná aktivistka Bedi Racule. „Není vybudovaná důvěra,“ dodala na adresu japonského rozhodnutí.

Důležitou roli hraje také geopolitika

Může dojít k oslabení japonské pozice v regionu. V posledních letech se „země vycházejícího slunce“ snaží vytvářet alianční a přátelské prostředí, které bude schopné čelit výzvám, jež přináší rostoucí čínský vliv v regionu.

Japonské rozhodnutí spojilo rivaly. Jižní Korea a Čína společně krok kritizují a žádají, aby došlo k odkladu.

Jak ukrajinští uprchlíci proměnili Polsko?

Jak válka v sousední zemi změnila Polsko? Seznam Zprávy hovořily o letošním velkém polském vzepětí i o životě ukrajinských válečných uprchlíků v Polsku s expertem na migraci Pawłem Kaczmarczykem.

Mezinárodní dohled má vzbudit důvěru

Obavy ostatních států v minulosti podpořila otázka transparentnosti. Společnost, která se o chod elektrárny stará, Tokyo Electric Power Company, v minulosti prohlásila, že většina vody v zásobnících byla dekontaminovaná.

Později vyšlo najevo, že dekontaminací neprošla ani pětina.

Japonský ministr pro ekonomiku, obchod a průmysl potvrdil, že více než dvě třetiny zbývají dekontaminovat. Společnost se následně zavázala, že zbývající vodu důkladně přefiltruje a před vypuštěním do oceánu dekontaminuje.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) je tento proces zcela běžný, jen nikdy neproběhl v takovém měřítku jako v Japonsku.

Japonská vláda doufá, že právě stanovisko MAAE, že se jedná o běžný proces, přiměje státy v regionu, aby podpořily japonský krok nebo ho aspoň respektovaly.

Tým MAAE, který hlídá bezpečnost a průběh dekontaminace radioaktivní vody, se skládá také z Číňanů a Jihokorejců.

„Nezávislá inspekce MAAE umožní společnosti a sousedním státům japonskému plánu důvěřovat,“ uvedl pro agenturu AP Gustavo Caruso, ředitel oddělení MAAE pro jadernou ochranu a bezpečnost.

Sousední státy se snaží vyvíjet tlak na agenturu, aby Japonsko od plánu odradila. Podle Carusa ale nemá MAAE nad japonskou vládou žádnou moc. „Ani v případě, že nebudou dodržovány mezinárodní bezpečnostní standardy,“ dodal.

„Pokud je to tak bezpečné, tak ať si to vypustí v Tokiu, otestují v Paříži a skladují ve Washingtonu,“ řekla na adresu japonského rozhodnutí politička a aktivistka z Vanuatu Motarilavoa Hilda Lini.

Reklama

Doporučované