Článek
Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo všechny živé izraelské rukojmí. Dvacet lidí předal do rukou pracovníků Červeného kříže, od nich si je převzala izraelská armáda. Izraelci dostanou i ostatky 28 rukojmích, kteří v zajetí zemřeli. Izrael výměnou propustil z věznic skoro dva tisíce Palestinců.
S některými rukojmími se setkal americký prezident Donald Trump, který pomáhal zprostředkovat dohodu o příměří mezi Hamásem a Izraelem. V pondělí dorazil do Izraele, pak bude pokračovat na mezinárodní summit o budoucnosti Gazy v Egyptě.
Z Pásma Gazy po dlouhé době není slyšet žádná střelba. Lidé, kteří uprchli na jih oblasti, se vracejí do severního města Gaza a okolí, kde izraelská armáda před několika dny zastavila svoji ofenzivu.
Hamás je síla, se kterou je třeba počítat
„Buďme realističtí. Není to úsvit nějaké nové éry. Nepřátelství mezi Izraelci a Palestinci se nezměnilo,“ řekl Seznam Zprávám izraelský expert na palestinskou politiku Michael Milshtein, který působí v Centru blízkovýchodních studií Moše Dajana na univerzitě v Tel Avivu.
Konec války podle něj přináší úlevu, ale Hamás i přes své oslabení zůstává silou, se kterou je nutné v Gaze nadále počítat. „Hamás zůstává hlavní silou v Gaze. Teď jdou po příslušnících klanů, které podporoval Izrael a kteří se jim postavili. Hamás prostě nezmizel, dál existuje, to je třeba si přiznat,“ poznamenává Milshtein.
Propuštění rukojmích podrobně:
V první skupině se dostalo na svobodu sedm Izraelců držených teroristy z Hamásu, ve druhé dalších třináct.
„Před dvěma lety měl Hamás ve zbrani 40 tisíc mužů, zhruba 25 až 27 tisíc jich ve válce zemřelo. Ale rekrutovali nových zhruba 20 tisíc. Samozřejmě jsou slabší, přišli o celé vedení a také o rakety, které odpalovali na Izrael,“ hodnotí současný stav Hamásu Milshtein.
Během války v Pásmu Gazy některá místa ovládly skupiny nepřátelské vůči Hamásu a podporované Izraelem. Nejznámější z nich je klan rodiny Dughmúš, který operuje přímo ve městě Gaza. O víkendu zemřelo při přestřelkách osm členů Hamásu a 19 ozbrojenců klanu Dughmúš.
Hamás také zveřejnil v posledních dnech na sociálních sítích videa z pronásledování a zatýkání lidí obviněných ze spolupráce s Izraelem. „Zadržení jsou kolaboranti a informátoři, kteří pracovali pro nepřítele,“ uvedl telegramový účet Palestinian Home Front, napojený na Hamás.
Skutečný konec války?
Na obou stranách znějí hlasy vyjadřující radost nad příměřím.
„Jsem tak šťastná, vůbec jsem nedokázala usnout,“ řekla Viki Cohenová, která na izraelské vojenské základně Reim čekala na svého syna propuštěného Hamásem.
Naopak ozbrojenci Hamásu čekali v Gaze v Násirově nemocnici, kam mají přijet Palestinci propuštění z izraelských věznic. „Doufám, že toto je konec války. Ztratili jsme příbuzné a přátele, domovy, naše město,“ řekl zpravodaji agentury Reuters sedmapadesátiletý Imád Abú Džudát z města Gaza.
Trumpův dvacetibodový plán počítá s tím, že v Pásmu Gazy vznikne takzvaně technokratická vláda, na které se budou podílet i osobnosti ze zahraničí. Takzvanou Radu míru by měl řídit sám Trump. Jejím členem by mohl být bývalý britský premiér Tony Blair, ale americký prezident v pondělí v Izraeli řekl, že zatím neví, jestli je osobnost britského expremiéra pro všechny přijatelná.
„Hamás bude možná souhlasit s vytvořením nějaké jiné vlády v Gaze za předpokladu, že si ponechá zbraně. Co se týká vytvoření takové nové vlády a rekonstrukce Gazy, je Katar asi jediná země, která je ochotná na to dát finance. Investovat tam. U Saúdské Arábie si tím jistý nejsem,“ domnívá se Michael Milshtein.
Trump v Izraeli zopakoval, že Hamás souhlasil s odzbrojením. V minulosti ale hnutí tento požadavek odmítalo.
Souhlas Hamásu s Trumpovým plánem a ukončením války vyjednaly Katar, Saúdská Arábie, Egypt a Turecko. Katar a Turecko podle amerického deníku The Wall Street Journal pohrozily, že pokud Hamás dohodu nepřijme, přeruší s hnutím kontakty a vyhostí všechny jeho členy.
Důležitou roli při vyjednávání údajně měl šéf turecké rozvědky Ibrahim Kalin. Jeden z předáků Hamásu Chálid Kaddúmí oznámil, že hnutí souhlasilo s plánem, protože neobsahoval vyhnání palestinského obyvatelstva z Gazy. Hamás podle něj také očekává, že Trump nepřipustí, aby izraelská armáda obnovila ofenzivu.
Izraelská šance na sblížení?
Před začátkem války se objevily spekulace o možném diplomatickém průlomu, navázání diplomatických vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem. Útok Hamásu 7. října 2023 tyto úvahy ukončil.
„Sblížení Saúdské Arábie a Izraele má teď větší šanci, ale Saúdové hovoří celkem jasně. Diplomatické vztahy podmiňují dvoustátním řešením, chtějí vidět nějaký plán na vytvoření palestinského státu. Ovšem současná izraelská vláda jednání o takovém státu nechce. A radikální ministři této vlády, jako jsou ministr financí Becalel Smotrič nebo ministr bezpečnosti Itamar Ben Gvir, si přejí, aby palestinská vláda úplně zkolabovala,“ řekl Seznam Zprávám Milshtein.
Trump se po poledni stal teprve čtvrtým americkým prezidentem, který promluvil v Knesetu, tedy v izraelském parlamentu. Poslanci jej přivítali potleskem vestoje. „Je to báječný den. Válka skončila,“ řekl prezident.
