Článek
Komáři dokážou narušit příjemný letní večer takřka kdekoliv na světě. Navíc nejde jen o otravný hmyz, některé druhy přenášejí i nemoci. Jedním z mála míst, kde se komáři nevyskytovali, byl dosud Island.
Na přesný důvod, proč se komáři nikdy na severském ostrovním státu neusadili, vědci nepřišli. Na Islandu totiž není takové chladno jako na Antarktidě, kde žádný hmyz dlouho nepřežije. A v okolních zemích, jako je Dánsko, Norsko či Grónsko, se komáři běžně vyskytují. Island má navíc dostatek močálů a tůní, které jsou pro jejich rozmnožování vhodné.
Nejpravděpodobnější teorií je, že komárům nevyhovuje islandské oceánské klima. Komáři kladou vajíčka v chladném počasí a larvy se líhnou až po oteplení. Jenže Island obvykle zažívá tři hlavní období mrazu, což může být pro hmyz příliš.
Jak už před devíti lety uvedl deník The New York Times, jiní vědci zase naznačují, že roli může hrát i chemické složení půdy a vody, které komáři nedokážou snést.
„Ať už je důvod jakýkoli, komáři se na Islandu prostě neusadili,“ řekl tehdy biolog z Islandské univerzity Gisli Mar Gislason. Dodal, že pokud bude globální oteplování trvat, může se tato situace brzy změnit. A zdá se, že měl pravdu.
Komáry našel amatér
V polovině října nalezl na západě Islandu amatérský entomolog Björn Hjaltason tři komáry. O svém nálezu informoval ve skupině na facebooku s názvem Skordýr á Íslandi (Hmyz na Islandu). V rozhovoru pro server mbl.is Hjaltason uvedl, že okamžitě tušil, o co by mohlo jít. „Hned jsem poznal, že je to něco, co jsem nikdy předtím neviděl,“ popsal.
Nejprve našel samici, následující den samce, kterého lze od samice rozeznat díky rozdílným tykadlům a většímu sosáku. Později chytil ještě jednu samici a následně poslal všechny exempláře do vědeckého ústavu.
Entomolog z Islandského ústavu přírodních věd Matthías Alfreðsson potvrdil, že jde skutečně o komáry. Jde o vůbec první potvrzený výskyt komára na Islandu.
„V oblasti Kjós byli nalezeni tři jedinci komára kroužkovaného, jedná se o dvě samice a jednoho samce. Všichni byli odchyceni na lapače hmyzu, které byly zaměřeny na chycení můr,“ uvedl islandský entomolog.
Oteplování planety komárům svědčí
V poslední době se Island výrazně otepluje, podle dostupných informací dokonce až čtyřikrát rychleji než zbytek severní polokoule. To vytváří pro hmyz mnohem příznivější podmínky k přežití. Komár kroužkovaný je navíc odolný vůči chladu a dokáže přežít i díky tomu, že přes zimu hledá úkryt například ve sklepech či stodolách.
S oteplováním planety se na celém světě objevuje stále více druhů komárů. Ve Velké Británii byly letos nalezeny vajíčka komára egyptského a spatřen byl rovněž komár tygří. Jde o invazní druhy, které mohou šířit tropické nemoci, například horečku dengue, chikungunyu a virus zika.
Tyto druhy by prozatím na Islandu s největší pravděpodobností nepřežily, potřebují totiž tropické nebo subtropické podnebí, aby se jim dařilo. Webový portál Futura Science uvádí, že podle odhadů by severní Evropa měla být od těchto invazivních druhů v bezpečí ještě několik desítek let. Přesto je nález komárů na Islandu důkazem, že klimatické změny mění i odolné ekosystémy.
