Článek
Izrael podle lidskoprávní organizace Amnesty International nadále páchá v palestinském Pásmu Gazy genocidu. Příměří, které vstoupilo v platnost 10. října, může podle organizace vytvořit nebezpečnou iluzi, že se tamní život vrací do normálu. Izrael úmyslně uvádí Palestince do takových životních podmínek, které mají přivodit jejich fyzické zničení, a naplňuje tak podstatu činu genocidy, uvedla Amnesty International v prohlášení zveřejněném ve čtvrtek. Izrael dlouhodobě obvinění z páchání genocidy odmítá.
Izrael přísně omezuje dovoz zásob a obnovu veřejných služeb nezbytných pro přežití civilního obyvatelstva, a to včetně nutričně vydatné stravy, zdravotnického materiálu a elektřiny. Stejně tak podle organizace přísně omezuje evakuace Palestinců za účelem léčby.
„Systematické chování Izraele v Pásmu Gazy, včetně úmyslného a protiprávního odpírání životně důležité pomoci Palestincům, z nichž mnozí jsou zranění, podvyživení a čelí vážným onemocněním, nadále ohrožuje jejich přežití,“ uvedla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území v září uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu ve snaze zničit Palestince a že premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a dnes již bývalý ministr obrany Joav Galant k ní podněcovali.
Podle komise se izraelské úřady a ozbrojené síly od října 2023 dopustily čtyř z pěti činů uvedených v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948. Mezi ně mimo jiné patří usmrcení příslušníků skupiny či úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení.
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron tehdy označil zprávu komise za skandální a nepravdivou. Zprávu komise kategoricky odmítlo také izraelské ministerstvo zahraničí, které zároveň v prohlášení vyzvalo k okamžitému zrušení tohoto orgánu.
Z genocidy viní Izrael i Jihoafrická republika, která kvůli tomu už v prosinci 2023 podala stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. Některé země se k ní loni připojily. Soudní dvůr zatím v této věci nerozhodl, ale několikrát vyzval Izrael, aby zvýšil dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Loni v listopadu vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na izraelského premiéra Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy.
Válka v Gaze vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli jako rukojmí. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle středečních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 69 799 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté. Od počátku současného příměří bylo při izraelských útocích podle ministerstva zabito 352 Palestinců.
