Článek
Izraelské útoky na Libanon porušují dohodu o příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, řekl ve čtvrtek íránský prezident Masúd Pezeškján. Kvůli izraelským útokům budou podle něj jednání o míru bezvýznamná, informovala agentura Reuters. Mírové rozhovory by měly začít v pátek nebo o víkendu v Islámábádu.
Dohoda o dvoutýdenním příměří byla oznámena v noci na středu, Izrael ale tvrdí, že se nevztahuje na jeho boj s libanonským proíránským hnutím Hizballáh. Ve středu izraelská armáda provedla nejvíce úderů na Libanon od začátku této války 28. února; zemřelo při nich podle libanonské vlády přes 200 lidí.
Také předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf ve čtvrtek prohlásil, že Libanon je neoddělitelnou součástí dohody o příměří na Blízkém východě a že jakékoli porušení příměří vyvolá tvrdou reakci Íránu.
„Libanon a celá Osa odporu, jakožto spojenci Íránu, jsou nedělitelnou součástí příměří,“ napsal ve čtvrtek na sociální síti X Ghálíbáf. „Okamžitě uhaste oheň,“ dodal šéf íránského parlamentu. Takzvaná Osa odporu je neformální koalice vedená Teheránem, která se staví proti Izraeli a proti americkému vlivu na Blízkém východě. Do této skupiny patří kromě Hizballáhu i proíránské milice v Iráku či jemenští povstalci Húthíové.
Íránští představitelé trvají na tom, že Libanon je součástí dohody o příměří oznámené tento týden a zprostředkované Pákistánem. Jeho premiér Šahbáz Šaríf v noci na středu prohlásil, že Írán a USA i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale už v noci na středu řekl, že na Libanon se dohoda nevztahuje. Ve středu večer se pak stejně vyjádřil také americký viceprezident J. D. Vance. „Věřím, že Íránci si mysleli, že Libanon je součástí příměří, ale prostě nebyl. Nikdy jsme to neslíbili,“ řekl Vance podle agentury AFP.
Po tvrdých středečních úderech Izraele na Libanon také francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že doufá v dodržování příměří ve všech konfliktních oblastech Blízkého východu včetně Libanonu. Macron ve středu telefonicky hovořil s Pezeškjánem i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Vyjádřil jsem naději, že všechny válčící strany budou plně dodržovat příměří ve všech oblastech střetů, včetně Libanonu. To je nezbytná podmínka pro to, aby bylo příměří důvěryhodné a trvalé,“ uvedl Macron na síti X.
USA a Izrael válku proti Íránu zahájily 28. února a zdůvodňují ji tím, že Teherán pro ně představuje hrozbu, zejména proto, že se snaží získat jadernou zbraň. To ale íránský teokratický režim popírá, ač obohacoval uran na úroveň vyšší, než je potřeba pro využití v jaderné energetice. Kvůli tomu také Washington ještě letos v únoru vedl s Teheránem nepřímé rozhovory.
Írán v odvetě za americko-izraelské údery na konci února začal útočit na Izrael a země v Perském zálivu, kde jsou americké základny, a na tamní průmyslovou, zejména ropnou infrastrukturu. Pomáhaly mu proíránské milice v Iráku a na Izrael útočí také Hizballáh či jemenští povstalci. Izraelská armáda též zesílila útoky na Libanon, kde cílí, jak tvrdí, na velitele a vojenskou infrastrukturu Hizballáhu. Umírají přitom ale i civilisté.
Příměří bylo tento týden oznámeno krátce předtím, než mělo vypršet ultimátum, které dal Íránu Trump. Šéf Bílého domu v úterý vystupňoval výhrůžky adresované Teheránu, když prohlásil, že zničí celou jednu civilizaci, pokud Írán nepřistoupí na dohodu s USA.
